"Sophie, víš proč nemůžu přijmout malého Erika do péče?! S Alicí se pokoušíme dva roky o dítě a marně!! Alice je z toho celá špatná, tak moc by si přála miminko, ale osud nám nepřeje a kdybych jí domu přivedl malého Erika, ranilo by jí to."
"To mi je líto že se vám nedaří o dítě. Snad se na vás usměje štěstí. Mě se zas nedaří najít si kluka takže to je skoro stejný" povzdychnu si a kouknu na malého "O adopci jste nepřemýšleli?"
"Alice nechce o adopci ani slyšet!"
"Určitě si najdeš nějakého hodného kluka, právě teď možná stojí tady někde blízko."
"Možná jo možná ne, svět je moc velký na tohle. Odvezeš nás?" ptám se s úsměvem
"Nasedejte!! Hodím vás k tobě domu!"
"Děkuji. Zítra zajdeme na nákupy" oznámím a malý se probudí
"Nechceš zítra pomoct? Mám práci volno a Alice jede na dámskou jízdu."
"Jaka náhoda a odkdy chlap chodí na dámskou jízdu se ženou?" směju se
"Od té doby, co se oženil! Tak v kolik tě mám zítra vyzvednout?!"
Směju se a malý se usměje "Koukej, seš vtipnej" koukne na malého "Volej mi pol-hodinu před jo?"
"Tak v devět tu budu. Tak konečná vystupovat!"
"Nebuď drzej" podpichnu ho a opatrně a malým vystoupím
"Tak zatím mamino, ahoj chlape!"
Zakývam mu a pak vejdeme do domů. "Tak prcku, tohle je tvůj nový domov" jdu do ložnice
Jake
Dorazím domů! Vejdu, Alice už je doma!
"Ahoj lásko" dojdu k ní a políbím jí!
"Jaký si měl den zlato?!"
"Náročnej, byl jsem v nemocnici!"
"Cože???"
"Kvůli Lise, zemřela a nechala po sobě mimino „Erika "
"Chudák ten malý bez mámy!"
"Sophie si ho vzala do péče!"
Sophie
Opatrně ho uložím na postel a svlíknu se do nočních šatů. Pak si lehnu a malý Erik pořád kouká na mě. Políbím ho a usměje se
Jake
"Zítra jedu se Sofii nakupovat, potřebuje věci pro malého!"
"To snad nemyslíš vážně?"
"Alice jedu s ní jenom na nákupy!"
"To ti mám věřit??"
"To nemá cenu, Alice!" Zvednu se a jdu ven.
"Kam si myslíš, že jdeš Jaku?!"
"Pryč!!!"
Sophie
"Jen se hezky vyspi zlatíčko, zítra nás čeká dlouhý den" znovu mu dám pusu a začnu přemýšlet o Lise. Co se ji mohlo stát? S kým má to dítě? Proč nám to neřekla?? Přemýšlením usínam ale malý mě vzbudí pláčem.
Jake
Ta Alice mě tak štve, ona si myslí, že mám něco se Sophii tak to je hodně špatnej vtip, je to jenom moje kamarádka nebo ne?!
Sophie
"No tak jenom klid jenom klid" zvednu ho a běžím do kuchyně mu dat mléka. Něco z té televize aspoň vím. Položím ho na stůl a jdu udělat mléko do malé flašky. Pak si ho vezmu a nakŕmim ho.
Jake
Ne je to moje kamarádka! Bože, proč jsem se nenarodil jako holka?!
Sophie
"Vím že potřebuješ prso ale já nemám žádné zlato tak papej" pokouším se ho nakrmit ale není to žádna sranda
Jake
Vzpomenu si na Erika, musím ho vidět hned teď! Nasedám do auta a jedu k Sophii za malým.
Sophie
"No vidíš hodný kluk, víš že to jde" pomalu se pustil do jídla, jsem ráda že se něco naučil
Jake
Zazvoním u Sophie! Snad nebudu rušit.
"Bože kdo to zvoní" řeknu pro sebe a otevřu: "je ahoj co tady?"
"Chtěl jsem vidět malého, Sophie! Můžu dál?"
"Pojď, krmím ho akurát" odejdu do kuchyně a sednu si a pokračují v kŕmení
"Mohu to zkusit nakrmit?!"
"Skus, chce prso ale já nemam žádné" podávám mu ho s lahví mléka
Vezmu ho a dám mu flašku do pusinky a začne sát! Sophie se na nás dívá!
"Sluší vám to spolu" usměju se "Co se stalo že si přišel?"
"Chtělo se mi"
"A co Alice?"
"Alice? Nevím"
"Jste pohádaní?" zeptám se a nedoufám v to
"Jsme, kvůli tobě"
"Proč kvůli mě?"
ČTEŠ
Dítě & nečekané problémy
RomanceNěkdy je život krutý, zemře pro vás důležitý člověk, sestra může mít rakovinu a nebo se vůbec nedožijete dne, kdy vaše dítě nastoupí do školky. Mladé Lise se narodí nádherný syn Erik, ale už nikdy neuslyší jeho první slůvka. Jak to bude s jeho život...
