Dítě & nečekané problémy

71.

"Nemyslím tebe ale mámu a sabrinu!"
"Proč je?!"
"Lhali mi obě aspoň Sabrina a máma mi to tajila"
"Ber to tak chtěli tě chránit!"
"Musím to vstřebat" odejdu na balkón

Přijdu za ni..
Opírám se o zábradlí a koukám na město
"Lásko..."
"Copak brouku"
"Vypadáš vyčerpaně! Běž si lehnout!"
"Teď neusnu, nedá mi to spát"
"Chceš být sama?!"
"Jenom chvíli, běž za Erikem"
"Dobrá!" "Eriku pojď jdem si hrát!
"Nezlob se!" křiknu za ním a dá pozorují město
"Autíčko podívej!" Erik se řehtá..

Pořád se koukám na ten krásny výhled... Jak můžou být lidi tak zkažený?

"Táta!"  Eriku namalujeme maminku! Teda ta se ti povedla! Zlato tady máš od Erika dárek!"

Bože co to plácám, vždyť mám to po čem jsem toužila, rodinu. Koukám jak se spolu hrají, bože to je moje štěstí!
Přijdu s ni i s obrázkem! "Lásko tady máš obrázek od malého umělce!"
Usmívám se a brečím štěstím, pak ho silně obejmu "Miluji vás!"
"My tebe taky lásko!"
"Promiň, jenom mě to vzalo na chvíli"
"Jsi ráda, že jsi mi dala druhou šanci?!"
"Moc, ani nevíš jak ale bála jsem se, že mi budeš zase lhát"
"Já jsem tak rád, že vás mám!"
"My jsme taky rádi a žádné lži už prosím"
"Jenom čistou pravdu!"

"Počkej volá Erza!"
*No Erzo..*
*Jsem na recepci, řekni Sophii ať prosím přijde sama dolů!*
*Vyřídím!*

"Co se děje zas?" jdu dnu za Erikem
"Máš jít dolů, Erza chce s tebou mluvit!"
"No boha co ten chce po mě?"
"Já nevím. Čeká na recepci na tebe! Hlavně běž za ním a vyslechni ho.."
"Dobře, kdyby něco volám ti" políbím ho a jdu dolu na recepci

Erza: Netrpělivě čekám! "Konečně Sophie!"
"Erzo, co se děje, že mě tak nutně voláš?"
"Přišel jsem ti říct, že si nepřeji, aby si vzala Sama! Miluji tě a budu o tebe bojovat!"
"Erzo. Zas ten kolotoč? Vždyť se neznáme, já tebe neznám nevím co jsi zač"
"Mlč! Já si jdu tvrdě za svým!!"
"Nechceš abych byla šťastná? Nedopřeješ mi? Tímhle mi jenom ubližuješ!!"
"Ty budeš šťastná! Ale Samovi štěstí nepřeji! Mam tomu jisté důvody!"
"Momentálně mě štveš, je to tvůj brácha kruci!" jdu k výtahu
"Sophie nechoď!" chytím za ruku.
"Proč?! dívám se mu do oči
"Já tě kruci potřebuji!" Políbím ji.. "Prosím opusť ho!"
"Jsem s ním šťastná a ty to jenom kazíš. Myslíš jenom na sebe"
"On mi vzal úplně všechno! Matku Flory, to kvůli němu utekla! A teď bere i tebe!"
"Jak to že i matku Flory?!"
"Ona se do něj zamilovala bláznivě! On ji odmítl a kvůli němu skočila pod vlak! Za toho nenávidím!"
"Co udělal, že se do něho zamilovala?" opět další lež nebo jen pohádka?
"On má všechno postavu, svaly, charisma! Za to já jsem outsider!"
"To je jenom krása na venek ale jde o to co má uvnitř"
"Na to ti nedokážu odpovědět!"
"Proč? Protože ho znáš jenom ve špatném. Mrzí mě co provedl tvé ženě. Už musím" pohladím ho a jdu do výtahu
"Běž si za ním, dál si hrajte na šťastnou rodinku! Ale až bude nejhůř já tu už nebudu! Sbohem Sophie! Zlomila si mi srdce!"
"Omlouvám se, mrzí mě to.." výtah se zavře a jedu nahoru. Pak jdu do pokoje

Žili šťastně, až do smrti, takový keci.. Bla bla.. Erzo prostě nemáš štěstí na ženy!

"Jsem doma!" zavřu dveře a koukám po bytě
"Lásko tak, co chtěl brácha?!"
"Řeknu ti vše co mi řekl"
"Spusť!!"
"Prý kvůli tobě utekla matka Flory, odmítl jsi jí a pak se zabila. Prý se do tebe zamilovala skrz postavu a svaly a nevím co ještě. Je to pravda?!"
"Hm.. je to pravda!! Chudák holka!!"
"Proč jsi mi to neřekl?!"
"To je věc mezi mnou a bráchou!"
"Jsem myslela že jsi řikáme všechno! Žádný lži!!!"
"Nemusím ti říkat všechno! Je to moje minulost a ty se do toho laskavě nepleť!"
"To nemyslíš vážně..."  slzy v očích, "Vypadni!" jdu na balkón a zavřu se
"Ale zlato... já tak nemyslel!"

Zamknu se na balkóně a brečím jak malá
V tom dovnitř vlítne Erza! "Same ty bastarde!"
Co jsem komu udělala? Sakra, jsem až moc upřimná!! Posadím se na zem
"Co tady chceš?! Uhni mi z cesty Same!" Otevřu balkónový dveře.. "Sophie!"
Kouknu se na Erzu a pořád brečím. Kurva!! Asi jsem byla dlouho šťastná
Zařvu za sebou dveře! "Sophie... aspoň vidíš, co jsem tím myslel!"
"Jsem myslela, že budu konečně šťastná. Žádný lži..."
"Odjíždím do Paříže! Přišel jsem se rozloučit!"
"Aha tak to ti přejí hodně štěstí" utírám si slzy
Políbím ji.. V tom se otevřu dveře.. Sam na nás kouká s otevřenou pusu. "Děláš si prdel?! Sophie je konec!" zařve Sam.
Odtrhnu se od Erza a prudce vstanu "Ty mi řikáš konec?! Ty jsi ten co mi neřekl pravdu o své minulosti. Místo toho aby jsi mi vše vysvětlil se semnou pohádaš a uděláš ze mě blbce!" projdu kolem něj
Nacházím věci do tašky... "Hodně štěstí vám přeji!"
"Utíkáš před pravdou, to je tak těžký mi říct všechno?!"
"Vrať mi prsten okamžitě!"
"Nic mi na to neřekneš?!"
"Slyšíš vrať mi ho! Je konec!"
"Jsi zbabělec. Věřila jsem ti! Konečně jsem byla šťastná!"
"Nazdar!" Prásknu dveřmi!

"Proč kurva proč?!" bouchnu do dveří celou sílou
Já ti řeknu proč! Byla si slepá! Uvěřila si mu a on toho využil..
"Vypadá to tak, že jsem pořád slepá. Ale vše bylo tak krásny..."
Přimáčknu ji ke zdi... "Řekni mi, že mě chceš!"
"Nechci nikoho teď" odejdu za malým do postele
"Zase všechno špatně!" "Já tě miluji a kvůli tobě trpím!" "Už toho mám dost! prásknu dveřmi a jdu k výtahu..

"Jo ja taky!" zavřu dveře do ložnice a lehnu si k malému a zas se utápím v slzách. Proč?!

Lísa: Jsi hloupá! Konečně se prober! Erza kvůli tobě dal na chlast! Ten kluk je do tebe zamilovaný už od střední a ty jsi ho jenom ignorovala!

Líso, ty mi do toho nemluv. Lhala jsi mi o Willovi a teď mě posíláš za Erzem. Běhala jsem za klukama když jsi mi řekla ale já mám toho dost...

Lísa: Já už toho mám taky dost! Udělala jsem chybu, když jsem ti svěřila Erika do péče!

Erik je všechno co mám, je spokojený a šťastný. Kdyby jsi mi pomáhala a ne mě tahala za nos který kluk je pravý