Dítě & nečekané problémy

32.

"Kdy jsi to stihl napsat?" koukám na ten papír

„Od našeho prvního setkání!"

"Tehdy jsme se neznali ale" řeknu a letuška nás posadí na místa

"To jsem to začal postupně psát!"

"Stejně půjdu do pekel" otevřu list a začnu číst

„Tak mi zazpívej!"

"Neumím zpívat" směju se

"Ale nepovídej!"
"Řikam" začnu číst

"Poslouchám..."

"Drahá Sophie.  Od první chvíle, co jsem tě uviděl, jsem se do tebe zamiloval a věděl jsem, že ty jsi ta pravá pro mě. Nikdy nezapomenu na ty chvíle kdy jsme se spolu smály a spoznávali se. Od té doby tě znám lépe než bys čekala. Když jsem zjistil, že Jake má o tebe taky zájem, rozhodl jsem se o tebe bojovat.  Vím co jsem ti poslední dobu udělal, hodně mě to mrzí, choval jsem se k tobě jako idiot který promárnil svojí druhou šanci. Ale nepřestanu o tebe bojovat do konce života. Miluji tě!"

"Sophie, tak jak se ti to líbí?"

"Je to krásny jenom že se určitě něco podělá" za chvíli budeme vystupovat

"Nic už se nepodělá lásko, to ti slibuji! Prosím odpusť mi!!!"

"To říkaš jenom skrz malého" řeknu smutně

"Miluji ho stejně jako miluji tebe, lásko!"

"Si řekl že se vezmeme jenom skrz malého takže láska to nebyla" přistáváme

"Tak jsem to nemyslel, chtěl jsem aby jsme byli šťastná rodina!"

"Jak můžu být šťastná když mě urážiš a biješ mě?" beru malého a vystupujeme z letadla

"Slíbili jsme si věrnost a důvěru.. Já vím nedržel jsem ji!"

"Jak mám vědět že když ti dám poslední šanci, že budu šťastná a že se nic nepodělá?"

"Budeš muset to risknout, pokud jsi odvážná!"

"Jenže když trpím já, trpí i malý a to já nechci" jdu směrem k letišti

Chytnu ji za ruku "Sophie já to bez tebe nedokážu!"

"Možná ale proč jsi mě chtěl zabít? Abys získal Erika pro sebe?"

"Můj otec mě vydírá! Měl jsem to od něj nařízený!"

"Kdyby tě holky nezastavili, zabil by jsi mě, že?" čekám na batožinu

"Nezabil!!! Nejsem vrah!!"

"Teď už jo a a já taky"

"Odpoustíš mi?"

"Bojím se, že se něco špatně stane" beru si kufr a modlím se ať tu není Jake nebo by se opět pobili.

"Sophie, počkej!"

"Copak?" otočím se a sleduji ho

"Potřebuji vědět jestli mi dáš třetí šanci?"

"A když ti jí dám, změní se něco?"

"Změní, já se změním! Stane se ze mě lepší člověk!"

"Jak vím, že to nejsou jenom slová?"

"Každý si zaslouží druhou šanci! Ukaž mi, jak mám stát lepším člověkem?"

Přiblížím se k němu "Začni milovat, žij tak jako by to byl poslední den tvého života, miluj a ochraňuj"

"Lásko, já tě miluji!! Budu se k tobě jako ke královně!"

"Koukni se na Erika, miluje mě i když spí a láska z něho pořád září. Ber si z něho příklad"

"Erik je moje štěstí! Jsem rád, že ho mám!" Políbím ho na čelíčko.

"Jen jestli si ho zasloužíš jako mě" kráčim ven z letiště

"Zasloužím!! Sophie počkat není to tamhle to Jack s nějakou ženskou?"

"Chybami se člověk učí..." co to sakra?! "Jo je ale nevím s kým!"

Jake tu neznámou políbí! Počkat ta osoba?!

"Víš kdo to je?!" ten hajzl!

"Moje nevlastni macecha!!"

"Podrž ho!" jdu k Jakovi a vlepím mu facku a vrátím se zpátky "Takhle to dopadne když ti dám šanci!"

"Hele, co si myslíš, že děláš?"

"Pojď jdem do hotelu" řeknu Robertovi a beru malého i kufry

"Takže vy jste se dali dohromady zase?!" křikne Jake.

"Jaku, ty radši na mě nemluv, říkaš že mě miluješ a podívej líbaš se s touhle mrchou!!"

Vlepím ji facku!

"A dost kamaráde!" křikne Robert. „Moji holku mlátit nebudeš!"

"Seš hajzl Jaku!!" řeknu ve slzách a čekám na taxi

"A ty obyčejná coura! Řekni miluješ ho?"

"Coura jo? A prej Miluju tě!!"

„To jsem napsal jenom v sms! Já tě nemiluji!"

"Vypadni ode mě!!" nervy, slzy, opět sklamaná, bože já jsem tak naivní.  Nasedám do taxíku

"Zlato to bude dobrý!" řekne Robert.