Dítě & nečekané problémy

60.

SOPHIE

"Zavolám nám taxi" řekne Will a pískne na taxík a pak nasedneme i se zavazadly

ERZO

"To byl Will!" zakřičí Erza! "Rychle za nimi!"

SOPHIE

Jdeme směrem na letiště a já se snažím upokojit.. Po chvilce vystoupíme a jdeme kupovat letenky

ERZO

Will mě viděl naposledy když jsem byl malý, takže mě nepozná!

SOPHIE

"Kam to bude?" zeptá se prodávajíci "Do Itálie!" ozve se Nat "Proč tam?" ptá se Will "Je tam větší klid, věř mi" "Itálie!" řekne Will

ERZO

Itálie! Dám znamení svým mužům! "Padne první vystřel na Natashu je mrtvá! Pak na Willa taky padne k zemi bez známek života!

SOPHIE

"Ne Wille prosím tě neopouštěj mě!!!" popadnu ho, ještě dýchá ale nehýbe se. Popadnu Natashinu zbraň a držím malého. Líso teď jsi na řadě ty!!
Jsem doktor! ozvu se. Will: Na chvilku otevřu oči a pak už je zavřu napořád! Vstupuji do nebe a vidím Lisu!

S pláčem vystřelím a utíkám pryč. Líso neber mi Willa!! Pomoz mi!!!
Lísa: Je mi to líto! Musíš se s tím vyrovnat Will už není!

Pak jsem na řadě já. Je mi to líto ale přišel čas. Posadím Erika do bezpečí a kráčím k ním jako pravá hrdinka. "Jen do mě vy hajzlové!!!" zařvu, na mířím zbraň a střílím po nich
Ať se okamžitě stáhnou! nařídím. Ta holka je opravdu po mafii dělaná! Přistoupím k ni..
Na chvíli přestanu a koukám po nich, pár je jich mrtvo a pár se kroutí v bolestech "Pomsta je sladká!" řeknu
"Pomstou se nic nevyřeší žabičko!" zašeptám ji do ucha.
Otočím se, že mu jednu vrazím ale zastaví mě "Zabil jsi mi přítele ty hajzle!!"
"Jsem Erza! Tvého přítele je mi líto!"
"Není, hajzlové jako ty nemají srdce!!" v tom se ozve jeden z mužů a drží Erika který brečí "Pane, je tu dítě!"
"Ty o mně nevíš vůbec nic! To dítě je tvoje?!"
"Jsi mafián který srdce nemá!" brečím "ano je, neubližuj mu!" koukám na Erika Líso, jak já tě nenávidím, nepomohla jsi mi v nejhorším! Wille jestli mě slyšíš, díky tobě jsem byla opět šťastná aspoň chvíli

"Tati!" ozve se! "Floro!" moje krásná dcerko, pojď tatínkovi! „Tati, proč ta paní pláče?!"
"Hezký divadlo ale já už nevěřím ničemu!" Dojdu si pro Erika
"Jaký divadlo?! Myslíš si, že tady jsem podplatil tuhle holčičku, aby mi říkala tatínku?! Tak to jsi na omylu!"
"Vážně? Tak to ji lituji. Tak krásna holka s takovým bartardem jako ty.." popadnu tašku s penězi a letenkou a odcházím
"Jediný kdo tady nemá srdce jsi ty!" zakřičím.
"To máš pravdu, nemám žádný!!" zakřičím a pak nastoupím do letadla
Jedem do Itálie! nařídím všem! Lauro! vem Floro! Nastoupíme do letadla.

SOPHIE

V klidu se posadím na místo a rozdychávám. Jo nemám srdce protože je rozbitý na milion kousku které nikdo neslepí.

ERZO

Posadím se na své místo! Laura a Flora sedí dvě řady přede mnou! Pak ale Flora utíká k té ženské! "Floro, ty zlobidlo!" křičí Laura. "Jé ty jsi ta paní, co plakala?!"
"Ano, broučku bohužel jsem" řeknu klidně protože už nemám energii na nic
"Floro, tady jsi!" křikne Laura. "Moc se omlouvám slečno!"
"To je v pořádku madam" hladím spícího Erika na sobě
"Mohla by si přisednout?!" zeptá se Laura.
"Jasně" přikývnu
"Děkuji! Jsem Laura, chůva tady Flory!"
"Sophie, tohle je Erik můj syn"
"Vy jste jeho matka?!Krásný chlapec! Ale není vám podobný!"
"To není, je to kamarádčin syn, bohužel zemřela tak se o něho starám!"
"Floře zase její maminka utekla, když narodila!"
"Vidím, že některé ženy jsou taky mrchy, s prominutím"
"Pan Erza od té doby zůstal na výchovu sám!"
"Já taky na tohle malé stvoření"
Víte, nechci se vás nějak dotknout Sophie, ale jak jste řekla panu Erzovi, že nemá srdce, tak ho to určitě ranilo!"
"Kdyby jste věděla Lauro čím jsem si prošla... Mé srdce je rozbitý na milion malých kousku"
"Já vím Sophie! Jenže pan Erza neměl na výběr a bohužel tahle to mafii chodí!"
"Jenže já se chci mafii vyhýbat. Každý s kým jsem chodila mě chtěl zabít a teď mě omluvte, musím si odskočit" uložím malého na moji sedačku a vstanu do chodby letadla

Vidím jak kolem mě Sophie prochází! Okamžitě vstanu a jdu za ní.

SOPHIE

Odskočím si na toaletu kde mám aspoň chvíli klid pro sebe

ERZO

Otevřu dveře toalety!