Dítě & nečekané problémy

44.

"Bodla mě protože jsem na ní vystřelil! Byla to Sebeobrana!!"

"Sebeobrana je stejný jako vražda! Jestli se nevezmete! Tak to dítě půjde do dětského domova!"

"Proč chceš aby jsme se vzali? To dítě za nic nemůže!"

"Prostě to tak chci!"

"Matko, vždy jsi dbala jenom o sebe. Jenže já se ženit nechci!"

"Ty se oženíš a bez řeči!"

"Ne matko, nebudu se ženit, nebudeš mi pořád přikazovat!"

"Ale budu a nebuď drzý!!  Budeš mě poslouchat!!"

"Ne, celý život jsem tě poslouchal ale už mám toho dost!" Koukne na policistu "Ať jdou domů, je nevinná!!"

"Nikam! Nepůjdete! Strážníků zatkněte ji!!"

"Ne strážníku! Nechte ji být!!" řekne Jake Robert zasáhne!"

"A jeho taky zavřete!!"

"Ne, okamžitě je pust!!!" ukradne mu zbraň. Líso, pomoz mi!!!

Vytáhnu zbraň, "Tak a koukejte se uklidnit jinak to dítě zabiju!"

"Ne prosím ne!! Radši mě!" vykřiknu ale v tom se Jake postaví a vytrhne mámě zbraň

„Sorry mami, vystřelím ze zbraně!" "Synu.." je mrtvá!

"Jaku! Ty chodíš!" řeknu a zírám na něho "To jsi dělat nemusel Jaku!" řekne Robert

„Roberte už jsem ji nemohl poslouchat!"

"Ty chodíš!" pořad zírám

"Ano!"

"Vždyť jsi byl ohrnutý!" Pořád jsem zatčená

„Asi jsem chtěl zabránit tomu, aby zabila malého!"

"Moc ti děkuji. Jak se ti zavděčím?"

"Že mi odpustíš!"

"Jo odpouštím ale pořád jsem zatčená!"

"Pusťte ji!! .... "Ano pane! Slečno jste volná!"

"Děkuji. Tak jsi si vzpomněl?" ptám se Jaka

„Vzpomněl na všechno, co jsem ti udělal!"

"To je už minulost!"

„Ale na jedno nezapomenu, že jsem mohl strávit čas se ženou, kterou jsem miloval a miluji!"

"Jaku.. Víš, že to nejde"

"Proč by to nešlo?!"

"Jsem s Robertem"

"Hele podívej to je Alice!" vykřikne Robert.

"Alice, ty žiješ!" řeknu nahlas

„Jsem duch!"

"Srandičky, co?"

"Sophie musím ti něco říct! Já jsem se zamiloval do jiné ženy!" řekne Robert.

"Si děláš prdel?" beru si malého na ruce

"Alice, miluji tě!!! Promiň Sophie!!"

"A co to mělo být celou dobu?!" to snad ne, co to má být?!

"Zamiloval jsem do Alice, když jsme byli na párty u Jenny! Nechtěl jsem si to přiznat, ale jak si řekla, že je mrtvá, tak moje srdce i mysl si uvědomilo, že ji miluji."

"Měli jsme se brát!" já už nerozumím ani chlapům...

"Já vím!! Ale srdci nemůžeš poručit!! Stejně tak tvému!"

"Říkal jsi mi, že mě miluješ!" nepřekvapuje mě to, protože uvnitř jsem zlomená, nasratá, vyděšená, ublížená!

"Miloval jsem tě!! Ale chci být s Alici! Sophie konečně si přiznej, že miluješ Jaka!"

"Ale vždyť...." sama nevím teď cítím, jsem zmatená.

"Sophie ty a Jake patříte k sobě!!!"

"Já k Robertovi!!!  Miluji tě Robe!!!" řekne Alice

Nechápu co se děje, jsem zmatená. "Co to má znamenat?"

Políbím ji..

"Nerozumím ničemu" řeknu do polibku

"To je náš polibek poslední polibek! Jdu k směrem Alici!"

"Co děláš?!" ptám se ho když míří k Alici

"Jdu ke své lásce!!"

"Vždyť je s Robertem!"

Bývalé lásce popřát štěstí s Robertem!! řekne Jake.

Koukám na něho a nemám slov, opět... Sednu si na lavičku a malý spí jak zabitý

"Robert a Alice buďte spolu šťastní!"....

"Díky Jaku!"....

"Alice pojedeme!" řekne Rob.

Všechno se kolem mě děje tak rychle že nevím ani jak se jmenují...

Jdu zpátky ke Sophii. Sednu si k ní. "Sophie, jak to mezi námi bude dál?!"