Kdo jsem? (Druhý díl)√

28

Ros

Oblíkla jsem kubu a protože jsem mu slíbila cukrárnu a zákusky, tak jsem to musela dodržet.

Procházeli jsme ulicemi a kochaly se krásou paříže.
,,Krásný, že?" Prolomil ticho Mark. Usmála jsem se a chytla ho za ruku,,moc"

Zastavily jsme se teda do té cukrárny.
Posadily jsme se na židle a vzali si menu.

Přišla za námi číšnice,,co to bude?"
Hm...tak třeba no já nevím všechno je tak dobrý,,dvakrát pistáciový dort a jednou čokoládový."

Koupili jsme si ještě pití a pak šli,,bylo to dobrý"
Zapištěl Kuba a utřel si pusu.

Mark odešel domů a my jsme zůstali sami uprostřed města.

Navštívily jsme hračkářství......... .
Kuba byl pro mě velký poklad.

Když jsme stály před eifelovkou, tak mi jedna neposlušná slza stekla po tváři. Utřela jsem si ji a pak jsme šli domů.

Mark

Vrátil jsem se do hotelu, protože jsem chtěl dořešit co nejdřív moji dceru, jelikož ten idiot o nás už ví.

Ono není těžký ji najít, to taky, ale přesvědčit ji, že má jiný rodiče.
Jak to asi pochopí.

Začal mi vyzvánět telefon a když jsem to vzal, tak se tam ozval Edvard.

E: hele už jsem zjistil místo.

M: tak to je super a kde?

E: Epellova 13(vymyšlený:D)           
M: ježiši moc ti děkuji a kde je ta ulice?

E: víš jak je škola Cherchlova1? Tak tam někde

M: moc ti děkuji.

Nebylo by zas tak těžký se tam dostat, ale oříšek je, jak to provedu, aby si mě Dyllan nevšiml.