Kdo jsem? (Druhý díl)√

4

,,No, nn-no víš já...'' Vykoktala jsem a on na to nadzvedl obočí,,zapoměla.'' Začal se smát.

Popravdě se mi dneska nikam nechce, protože nemám na nic náladu.

,,Já nikam nepůjdu.'' On, ale posmutněl,,ale proč, co se...''
,,ale nic s nestalo'' umlčela jsem ho,,prosím běž domů.''

Bohužel se tak nestalo, jak jsem si přála. Když jsem chtěla zavřít, tak strčil nohu mezi dveře a ruce si skřížil na prsou,,no nevypadá to, že by se nic nedělo" zamračil se.

,,Pochop, že ti to nemohu říct, prostě to nejde promiň..."
Seděli jsme vedle sebe na gauči a on mi svíral ruku, tak abych nemohla nikam odejít,,žádné promiň, ale ty mi povíš co se děje.''

,,Ne'' Řeknu rázně a zadívám se do těch jeho krásných očí.
Prohrábne si svoje vlasy a pak zase kecá...,,tak nápovědu prosím." Udělá na mě psí oči,,jinak tu budeš sedět hodiny a dny....'' Trochu se zasměje, ale pak zase nadhodí smutný výraz.

Asi po hodině mě vysvobodil, až telefon. Zvedla jsem to.

M: Halo?

D: Ahoj dcerko, no já se jaksi zdržím, takže doma budu až zítra. Bohužel to budeš muset beze mě vydržet.

M: Dobře tati a v kolik přijedeš?

D: To opravdu nevím, ale asi, až k večeru.

M: Ok, pa a hezký večer.

D: Pa pa,mám tě rád.

No, tak aspoň budu mít chvilku klid. Chtěla jsem se vrátit za Michalem, ale on na sedačce a nikde nebyl,,Michale?" Zakřičela jsem už skoro, když všude zhasly světla,,to není prdel, kde jsi.''

Nikdo se, ale neozval. Cokdyž už odešel a mě vypadly jen pojistky.
Měla jsem husí kůži. Pokud se dozvím, že to dělá on, tak ho asi přizabiju a ani neví, jaký mám strach.

Když jsem nahodila pojistky, tak jsem byla trošku zklamaná, že tu Michal už není.

Navečeřela jsem se, vyčistila si zuby a převlíkla se do mého růžového pižama s medvídkem a nápisem,,love you" Potom jsem zalehla do postele a chtěla jít už spát, jenže jsem ucítila, jak mi někdo chytl za nohu.

Ztuhla jsem hrůzou.