| Girl | Friend (CZ) ✔

III.

Meggan? Blesklo mi hlavou. Vážně by to mohla být ona, ale k čemu ji to je? Nechápala jsem. Vešla jsem do obývacího pokoje a sedla si. Přemýšlela jsem co chce dělat s obrazem dolní partie mého těla? Otřásla jsem se. Něco se teď určitě stane, pomyslela jsem si. Během pár sekund jsem slyšela zaklepání na dveře. Došla jsem k nim a otevřela.

"Ahoj Atmn. Jen jsem se chtěla na chvíli zastavit a ještě probrat důkladněji to kreslení." ve dveřích stála Meggan s širokým úsměvem. Byla jsem zaskočena, vždyť před pár hodinami jsme se viděly.

"A-Ahoj Meggan." ustoupila jsem bokem, aby mohla vejít. "pojď dál. Nečekala jsem tě." vešla a sundala si bundu, kterou mi následně podala.

"Taky, že jsem to neplánovala, bylo to spontánní rozhodnutí." posadila se na gauč a vzala do ruky skleničku s vínem, ze které jsem pila ja. Napila se.

"...ehm, Meggan víš, že piješ z mé sklenice?" koukla na mě.

"Víš, že to vím?" stálá jsem tam jako opařená. Tak krásná a tak namyšlená? Pomyslela jsem si.

"Co by jsi chtěla probrat přesně?" položila na stůl obraz, který jsem hledala. Okamžitě mnou projelo horko a ve tváři se mi objevila červená. Polkla jsem. Pozorovala mě.

"Koho to je?" položila mi tuhle otázku.

"Nikoho určitého." usmála jsem se a ona mi úsměv opětovala, bylo vidět, že mi to nespolkla. Znovu usrkla víno a promluvila.

"Ty už jsi asi dívku malovala, že ano?" sedla jsem si do křesla.

"Ne, ty budeš moje první." odpověděla jsem ji. Koukla na mě.

"Musela jsi. Tohle je úžasná malba, přeci to není... Nebo je tohle snad tvoje?" koukla jsem na ni. Bylo mi to nepříjemné.

"To je úplně jedno." malbu jsem vzala ze stolu a odnesla do svého pokoje. Meggan šla za mnou. Když vešla do pokoje udivením ji spadla čelist.

"Tohle je úžasný. To jsi si tu sama vymalovala?" přikývla jsem. Moje stěny vypadaly jako nebesa s obláčky. Na zemi jsem měla koberec, který vše umocnil a člověk si díky němu cítil jako v oblacích. 

"Jo Atmn, já nepřišla jen tak. Chtěla jsem se zeptat, když jsem viděla tu kresbu rozhodla jsem se, že chci abys se mnou nakreslila akt." znovu jsem byla zaskočena.

"To záleží pokud jsi pevně rozhodnutá. Jestli o to opravdu stojíš, můžeme se domluvit." okamžitě mi navrhla, že zítra přijde a budeme moct začít. Souhlasila jsem. Ještě před tím než odešla mi podala papírek.

"Zde je moje číslo, zavolej mi." a s úsměvem odešla.