| Girl | Friend (CZ) ✔

VI.

Otevřela jsem dveře.

"Meggan? Co tu děláš?" v mé tváři byl výraz nechápavosti. Aniž by se mě zeptala, vešla.

"Moc mě to mrzí. Doufám, že naše přátelství to nijak neohrozilo." BUM! Další úžasná rána. Přestala jsem to vnímat. Meggan procházela zrovna kolem stolu, když zakopla o láhev vína.

"To jsi tu včera měla párty?" koukla se na mě s úsměvem.

"Jo jasně..." odfrkla jsem ji a posadila se na gauč.

"Děje se něco?" její slova ve mně vzbudila podezřívavost.

"Proč tu jsi?" smutně se usmála. Věděla, že něco tuším. Přisedla si.

"Já jsem se zamilovala do jedné osoby mě blízké," pozorovala jsem ji svým zvědavým pohledem. Chci víc. "nemůžu s tím dotyčným být, už jen pro to, že toho člověka znám tak krátko." zesmutněla ještě víc. Pokrčila jsem ramena.

"Jdu do sprchy, kdybys chtěla, můžeš odejít, já tě tu nedržím." mé kroky mě odnesly do koupelny, zatímco Meggan zůstala sedět na pohovce, nechápajíc mou větu.

Ve sprše jsem strávila asi třicet minut. Nechtělo se mi ven, když na mě dopadaly kapky teplé vody a rozlévaly teplo po celém mém těle.

"Atmn? Někdo klepe." zavolala na mě Meggan z obýváku. Okamžitě jsem vylezla z koupelny. Oblečení se skládalo z bílého trika a šedých tepláku. Než jsem se dostala ke dveřím už v nich stála Meggan a s někým hovořila.

"Co tu jako děláš?" ptal se dotyčný Meggan.

"Jen jsem u kamarádky Atmn nic víc." řekla docela dost smutná. Po třech sekundách se ozvala rána, ale ne jen tak obyčejná byla to rána od facky. V momentě jsem byla u dveří. Meggan tekly slzy bolestí. Okamžitě se mé tělo stavělo do pozice ochránce.

"Co si myslíš, že děláš? Vypadni než ti natáhnu ja..." pokusil se o facku, tentokrát mířenou mě. V momentě jsem jeho ruku chytla a natáhla mu takovou, že se sám divil. Pustila jsem jeho ruku a on utekl. Meggan si sedla na zem.

"Vstaň." poslechla. Došla se mnou ke gauči, kam se následně posadila.

"Bolí to moc?" stáhla jsem její ruku z obličeje. Měla jen červené líčko a tak jsem donesla led. Koukala na mě jak na boha, nemůžu říct, že se mi to nelíbilo, ale nebylo to ono. Zničeho nic promluvila.

"Ty víš kdo to byl, že?" přikývla jsem. Byl to ten, který ji vojížděl v maskérně. Znechuceně jsem se posadila vedle Meggan. Ta si vzápětí lehla na má stehna. Byla tak sladká. Začala jsem ji hladit po vlasech. Usla. Byla tak roztomilá. Má ruka však sjela na její záda pak na krk a následně do vlasů.

"Tohle se mi nelíbí. Mohla by jsi prosím zpět na záda?" zničehonic promluvila unaveným tónem.

"Pro tebe vše." odpověděla jsem ji s úsměvem.