| Girl | Friend (CZ) ✔

XVII.

"Co jsi to udělala?" seděla s překvapeným výrazem, ale její hlas byl rozechvělý.

"To co jsem měla udělat už dávno." koukla na mě. Sjela jí slza po tváři.

"Co se děje?" setřela jsem její slzu, která právě sjížděla po líčku. Věděla jsem moc dobře co bude následovat. Uteče zpět za Bellou.

"Musím jít." vstala. Hned si však sedla a chytila se za nohu.

"Teď půjdeme ke mě, ano?" nechtěla, ale přikývla. Vzala jsem jí na ruce a odnesla k sobě domu. Nemůžu říct, že mě ruce nebolely, ale za tohle to opravdu stojí.

Posadila jsem se k ní na gauč, ale držela jsem si dostačující odstup. Z ničeho nic si lehla na mé nohy.

"Hlaď mě, tak jako poprvé, prosím." byla jsem překvapená, ale její požadavek jsem splnila. Pomalu jsem jí hladila vlasy. Ty hebké vlaský co mě tak moc přitahovaly. Chytla jsem je a jemně zatáhla. Meggan to nečekala a z jejích úst vyšel vzdych. Líbilo se mi to a jí určitě taky.

"Nedělej to. Nebo si mě nepřej." znovu jsem zatáhla. Vzdychla. Během sekundy seděla na mě.

"Říkala jsem ti ať to neděláš." stále jsem měla ruku zamotanou v jejích vlasech. Zatáhla jsem, ale tentokrát jsem nepovolila. Pomalu jsem jí začala líbat a má druhá ruka si drala cestu oblečením. Byla tak sladká. Chtěla to. Přímo si o to říkala.

"Atmn, neopouštěj mě. Nikdy." přitáhla se ke mě ještě blíž. Nebylo mezi námi žádné volné místo. Rukama jsem jí objala.

"Nikdy tě neopustím. Odteď jsi moje navždy."