| Girl | Friend (CZ) ✔

X.

"Atmn, ja te chci a moc." vyjížděla po mě. Bylo vidět, že chce jen jedno. Prvnímu polibku jsem se nedokázala ubránit, ale dalším už ano. Stáhla jsem ji ze sebe.

"Tohle nechci," odpověděla jsem. Koukla mi do očí a rukou mě hladila po tváří.

"Co nechceš? Mě? Vždyť toužíš po noci se mnou." hodila po mě šibalský úsměv a přiblížila se k mým rtům, očekávajíci můj polibek.

"Ne." můj rázný hlas ji zarazil.

"No fajn, pak si ale nestěžuj." uražená odkráčela do vedlejšího pokoje se převléct.
Čekala jsem než odejde. Došla jsem k malé truhle. Ležela na menší, šuplíkové skříní. Truhlu jsem otevřela. Co v ní bylo? Moje, pár měsíců, staré pokušení. Snažila jsem se ho zbavil, ale zdá se, že mě nechce opustit. Z truhly jsem vytáhla podélnou krabičku, ve které bylo pár kouzelných tyčinek. Jednu jsem si vytáhla a strčila, filtrovaným koncem, do úst.

"Kam jsem jen dala ten zapalovač?" řekla jsem s cigaretou v ústech.

"Víš, že by jsi kouřit neměla?" v rychlosti jsem se otočila, byl to Eddie. Kamarád ze střední školy, co po mě toužil i když věděl, že s ním nikdy nebudu.

"Eddie? Co tady děláš?" v očích jsem mu viděla radost, z toho, že mě po tak dlouhé době vidí. V ruce držel malou věc, připomínající zapalovač. Když viděl kam se koukam promluvil.

"Tady máš, ale zapaluj rychle nejsi tu sama." zasmál se svým hrdelním hlasem. V jeho přítomnosti mi bylo vždy fajn. Prohlížel si mé vlasy.

"Vidím, že jsi změnila vizáž, ale stále ti to sekne." mrkl na mě.

"Díky Eddie." usmála jsem se. Byl to prostě on.

"Co tě sem vůbec přivádí? Naposledy co jsem tě viděla, jsi říkal, že jedeš do New Yorku." smála jsem se. Uvědomila jsem si, že ještě stále nemám zapáleno. Ze zapalovače vyšlehl malý plamínek a já k němu přiblížila konec své cigarety. Po dvou potáhnutí jsem zapalovač zhasla a podala zpět Eddimu, který ho následně použil také.

"Od kdy vlastně kouříš Atmn? Před pár měsíci jsi přeci přestala." koukl na mě s nadzvednutým pravým običím.

"Právě od teď." zasmála jsem se.

"Co kdybychom zašli do baru? Rozšířily se mi oči.

"No jasně! Už dlouho jsem nikde nebyla." chytla jsem ho za ruku a vyšla s ním ke mě domů, po cestě jsme rozebírali naše životy. Neřekla jsem mu o Meggan, ano vše si říkáme, ale tohle teď vědět nepotřeboval a já na ní aspoň zapomenu.

"Co si mám vzít?" koukla jsem na něj. On měl vždy dobrý vkus.

"Jo tohle bílé sako s bílými kalhotami a tamtu tmavě modrou košili." oblékla jsem si to co mi nabídl.

"Tak co na to říkáš?" koukla jsem na něj.

"Wow, myslím, že můžeme vyrazit." usmál se a vyšli jsme směrem k nejznámějšímu baru co zde je. CONC.