S básníkem tomassarada
Nad hlavou krákorá skuhravý havran,
vyhlédnout do světa pro mlhu nelze,
divokou krajinou plujeme s pokojem,
ztraceni, nevíme, kam s časem doplujem.
S časem již cítíme nejzazší meze,
na stromy v tichosti usedá shluk vran.
Paprsky svítání rozhání mrákotu,
přináší naději, pro mne však temnotu.
Hejno vran usedá v tichosti u bran,
kazatel hlásá nám bezduché teze,
brblá jak opojen omamným nápojem.
Svět šedě zahalen mrtvolným závojem.
V korunu javoru černý stín vleze –
nad hlavou krákorá skuhravý havran.
ČTEŠ
Pseudopoesiae
PoesieJak řekl Titus Lucretius Carus: "Nejlepší odpovědí hlupákovi je mlčení." A jak pravil Quintus Horatius Flaccus: "Vod pro ryby je všude a látka pro básníky taky."
