Planoucí oheň, který nehřeje;
v tvrdé zimě chladné potu krůpěje;
rám dveří – bez vrat veřeje;
lék z květů modravého oměje.
Nad živými tiché vraní krákorání;
král, jemuž nikdo se neklaní;
věštec – osud není daný;
dub, jehož kmen je vykotlaný.
Podpis pod prázdnými řádky slov;
v bílem dni, když myš se bojí sov;
jenom s nožem na medvěda lov;
místo úplňku na temném nebi nov.
Bez dobytka koupit pastvin lány;
palác pro zesnulé pány;
javor bez bázně a hany;
nad živými krákorají vrány.
Neplodná země, nesouc jen plevele;
na zlatou rosu počkat ještě déle;
porážet mladé nekrmené tele;
jen zběžně odbytá modlitba v kostele.
Rozvážný cedr, když se rozlítí;
tak smutná jarní louka bez kvítí;
a rybáři nad hlubinou bez sítí;
muž, který zbla nic necítí.
ČTEŠ
Pseudopoesiae
PuisiJak řekl Titus Lucretius Carus: "Nejlepší odpovědí hlupákovi je mlčení." A jak pravil Quintus Horatius Flaccus: "Vod pro ryby je všude a látka pro básníky taky."
