Modrý oheň

25.Pocit viny

Věnování:
@AninaNov která má dnes narozeniny!

Odstrčila jsem ho a pobaveně odcházela.
On mi věří! Tak teď to jen stále hrát...
Začala jsem pociťovat chybu za vyhnání Flamea. Ten už je ale bůhví kde.
Nejistě jsem cukla ocasem.
Navíc bych asi nikdy nešla jen tak z ničeho nic pomstít Blaze...
Vesele jsem vykročila dál.
Crescent mi na to skočil...Skočil mi na to, že o něj mám starost, přitom vůbec nemám!

Flame:
,,Flame,"ozvalo se tenké zakňučení u mého ucha.
Hleděl jsem do ledově zbarvených očí plných smutku.
,,Blizz!"vyjekl jsem. Chtěl jsem se k ní přitisknout, ale byla jako vzduch. Mohl jsem jí klidně projít, byla nehmotná.
Přitiskl jsem uši k hlavě a také zakňučel.
Její bílá srst vlála a okolo ní se vznášely plamínky.
Chyběla mi. Tak moc...

Jenže pak se ozval hrom a vedle Blizzard se objevil Cloud a za ním se krčila Ice.
Zavrčel jsem a naježil jsem se.

To bude v pořádku Flamey,"usmála se něžně mladá světle šedá vlčice s azurovýma očima, ve kterých se odrážela spíše fialová barva. Objevila se až teď, hned vedle Ice.
,,Orchid!"vyjekl jsem a skoro jsem se začal zalykat slzami.
,,Cloude! Jak to bylo?! Ty máš určitě tlapy ve zmizení mojí sestřičky!"zaječel jsem, ale vzápětí mi přistála na tváři stříbrná packa Clouda a vlepila mi facku.
Zachrčel jsem a přikrčil jsem se.
,,Ty se o to nemáš co zajímat!"štěkl můj otec. On mě mohl zranit, ale já jeho ne. Byl nehmotný, jako všichni ostatní.

Orchid ke mně smutně vyšla. Pokusil jsem se jí olíznout čenich.
,,Orchid, nepřibližuj se k němu!"vybuchl Cloud.
Sestra mi zabořila čenich do kožichu. Otec si ji přitáhl k sobě.
,,Zničil si toho už moc! Proč ji ani nenecháš přijít ke mně ty idiote?!"zakřičel jsem na něj.
Cloud se zamračil a nechal Orchid, které už také tekly slzy jít ke mně.

Přitiskl jsem se k ní a hlavou mi proudily vzpomínky na to, jak nás otec týral. Teprve teď mi došlo, že Orchid možná zemřela na následky.
Byla tak malá...a slabá. Ale velká část jejího zmizení mi byla tajena.

Cloud mi ale stále po obličeji házel prudké rány.
Blizzard zavrčela tím jejím temným tónem a tesáky začala trestat toho vlka, co si říkal můj otec.
,,A jak mi Flame vysvětlíš, kdo je tahle bílá vzteklina?!"zaječel.
,,To je Blizzard. V životem bych ti nedovolil jí něco udělat!"
Můj vztek stoupal, stejně tak i má srst.
Tesáky si výhružně měřily mého otce.
Orchid mě začala něžně uklidňovat.
Tak moc mi chyběla v její živé formě...

,,Ahhh to je ta tvoje družka, viď?!"ušklíbl se Cloud.
,,Po tom, co jsem jí udělal, ale nechtěl rozhodně není,"kníkl jsem ale ještě dodal: ,,Ani nikdy nebyla."
Otec se chladně rozesmál.
,,Synek má zlomené srdíčko."
Vztekle jsem zavrčel a marně jsem se pokusil kousat jeho stříbrný kožich. Blizzard na mě nechápavě a lítostivě hleděla.
Zavřel jsem oči. Už nic. Nechci se dívat na víc.
Než jsem se probudil, ucítil jsem objetí.
Tušil jsem, že je sestřino, ale jakmile jsem rozlepil zavřené oči, uviděl jsem, že to není Orchid, nýbrž Blizzard se slzami v očích.

Smutně a unaveně jsem se protáhl. Už zase jsem byl bdělý.
Přejel jsem zuby po kostičce z hraboše. Slízl jsem poslední zbytky masa a kráčel dál.
Uši jsem měl těsně u hlavy.
Crescent se o ni postará...Bude v pořádku...usmíval se pozitivní hlásek.
Ne. Zemře. Ani si na tebe nevzpomene, zavrčel hlas pesimista.
Zatnul jsem drápy do země a povzdechl si.
,,Flame!"ozval se veselý hlas. Trhl jsem sebou. Stála za mnou hnědá vlčice s černým ocasem.
,,Blaze?"zabručel jsem.
Usmála se.
,,Jak se máš?"
Na odpověď jsem jen zavrčel.
,,Aha..."
,,Myslel jsem, že tě unesla Star!"chrčel jsem dál.
,,Utekla jsem. Stala jsem se samotářkou. Nechceš abych tě doprovázela na cestách?"
,,Ne, díky,"štěkl jsem dost nahlas.
,,Chybí ti Blizz?"
,,Buď zticha!"vyjekl jsem s vyceněnými tesáky.
,,Mně jen zajímá, co je na Blizzard tak úžasné. Nechápu tě."
,,Všechno,"zakňučel jsem a přitiskl jsem se k zemi.
Blaze nadzvedla obočí.
,,Už půjdu,"řekl jsem nakonec a šel pryč.
Ona mě ale následovala.
,,Přestaň!"zasyčel jsem.
,,No fajn. Já jem že jsi na tom psychicky úděsně...Zřítíš se bez mé pomoci!"
,,John nápodobně. Nashle,"zamručel jsem.
,,Ten už si mě nepochybně ani nepamatuje. Ale mám novinku."
,,Jakou?"
,,No...Cres je v poslední době nějak blízko Blizz. A jak procíteně ji objímal..."
Klesla mi čelist.
,,Lhářko!"kníkl jsem jako malé vlče.
Nevěřím jí. Chce mě vyděsit? Hahaha... Lže. Bratr ji jen určitě uklidňoval...Třeba se jí po mě stýskalo...
,,Ne. Flame vzpamatuj se, ne všechno je jak ty chceš. Teď už půjdu za tím Johnem jak jsi říkal. A nezapomeň, jsou i tací, co trpí,"dodala ledově a pyšně odkráčela.
Já trpím! Ale...ona vážně...Myslela Blizzy vážně, že už mě nechce vidět? Blizzard?!
Zoufale jsem zavyl.
A pak mi došlo něco dalšího.
Kožich už jsem neměl černý, nýbrž zase ohnivý a zlatavé oči byly modrošedé.
To znamená...Buď na mě Crescent zapomněl nebo je to výraz vděku za Blizz. Co? Proč mluvím o Blizzard jako o svém majetku?! Každopádně bratr povolil kletbu...
Bylo to, jakoby se mi vše zhroutilo jako domeček z karet.
Potom mě ale něco napadlo.
Nechal jsem svoje plameny zapálit strom.
Možná si toho Blizz všimne...
Jsem vážně tak hloupý?! Všimne si, že hoří strom, ale co ona s tím?!
Pokračoval jsem v cestě a otočil se.
,,Blaze!"
Trhla sebou a doklusala zpět ke mně.
,,Věděla jsem, že někoho budeš potřebovat,"usmála se.
Mlčel jsem a pobídl tlapy k běhu.
Hnědá vlčice s černým ocasem mě následovala.
Probíhali jsme lesem a sníh nám křupal pod nohami.
,,Flame čekej!"zvolala Blaze vesele. Za chvíli se vrátila s králíkem v tlamě.
,,Sněz ho. Je tvůj,"usmála se.
Co má být tohle zase za past?! Kde toho králíka jen tak vzala?!
Neklidně jsem očichal maso, ale odhodlal jsem se ho díky hladu sníst.
,,Díky Blaze,"hlesl jsem.
,,Nemáš zač,"zasmála se a tentokrát to byla ona, kdo se rozběhl první.
Stejně nen jako Blizz. Blizzy mi tak chybí...Kéž bych se v démonické podobě ovládal a nezabil Shell...Vše mohlo být lepší...Jsem idiot...
Vzápětí mě al Blaze shodila k zemi, postavil se na mě a dala se do vytí.
Přiškrceným hlasem jsem zavrčel.
Z křoví vyskákali psi a utvořili okolo nás kruh.
Objevila se i hnědobílá fena s azurovýma očima a ladně k nám přistoupila.
,,Výborná práce Blaze,"zavrněla.
,,Nemáš zač Star,"uklonila se hnědočerná zrádkyně.
To ne! Ona se spolčila se Star!
,,Vemte tu trosku,"sykla vůdčí fena.
Psi mě vzali a začali táhnout.
Všichni se dali do pochodu.
Nakonec Star vítězně zaštěkala:
,,Jdeme si vyřídit účty s Blizzard!"

Vítejte u nové kapitoly snad po 200 letech!
Mám toho dost a docela nestíhám.
Děkuju HNILDDDEB.
Ale už ho tu skupinu zruším. Někteří z Wattu odešli, někdo si změnil jméno... A veřte... byl by to mega jazykolam :D
Teď budu říkat, jakože něco ve smyslu: Děkuju těm co vždycky.
A podobně. Je to trochu divný, vím xD
Pápá

💙Bloody💙