Modrý oheň

26.Bolest

Vyjekl jsem a cítil, jak psi tahají můj ohnivý kožich na zemi.
Zaškrábal jsem tlapami a snažil se vzepřít.
,,Co po mně chceš Star!?"
,,Uvidíš,"zavrněla.
Přistál do mě další kopanec. Byla to Blaze.
,,Pohni,"zavrčela.
Pokusil jsem se jí potrestat tesáky.
Když vystříkla krev, dostal jsem pohlavek.
,,Otec by na tebe nebyl hrdý,"štěkla.
,,No a?"odsekl jsem a v pevném sevření schytl její uhlový ocas.
Prudce jsem jím trhl.
Zrádkyně vyskočila, čímž odhodila psy.
Bleskově jsem se zvedl a rozběhl se.
,,Chyťte to!"vřískla Star.
Celá smečka pouličních psů, kteří teď žili v lese se za mnou vrhli.
Kličkoval jsem, jak nejrychleji jsem mohl.
Na Blizzardinu rychlost jsem neměl, ale i tak jsem nebyl nejpomalejší.
Rezavá srst mi vlála.
Za chvilku mě ale oběhli a srazili k zemi.
Pevně mi schytili nohy a vhodili mě na začátek jakkéhosi tunelu.
,,Dovnitř,"zachrčela Star.
Psi se mnou v sevření se začali plazit těmi chodbičkami.
,,Dělej!"zaječel jeden obrovský hnědý a kopl do mě.
Stiskl jsem víčka a vykašlal krev.
Pes se jen ušklíbl a hrubě mě táhl dál.
Star nakonec našla místnost, kde budu uvězněn do té doby než se odhodlá postavit se Blizzard.
Byla to temná kamenná místnost.
Pohodili mě tam s tvrdým žuchnutím.
Kdykoli jsem chtěl uprchnout, jakkási neviditelná síla mě bolestivě přitáhla.

,,Jak se ti tu líbí Flamíku?"zavrněla Star.
Zavrčel jsem.
Ale fena mě znovu bolestivě udeřila.
Zatnul jsem drápy do země a prudce dýchal.
Srst se mi ježila zlostí.
,,Blizzard nic neuděláš ty pouličáku,"zakřičel jsem.
Další rána mě shodila k zemi.
Neměl jsem daleko ke kňučení.
,,Sklapni,"syčela.
Její tesáky se zaleskly a zajely mi do ohnivé srsti. Pokusil jsem se nízkou Alfa fenu odkopnout, ale marně.
Držela se mě pevně.
Hněvivě ryčela.
,,Už budeš v klidu?! Pochopíš, že tohle nemá šťastný konec?! Že tu bílou princeznu žádný princ jako ty nezachrání?!
Vzpamatuj se ohniváku!"
Ona má pravdu. Blizzard nejspíš nedokážu zachránit...
Už jsem prostě musel kňučet.
Stočil jsem se na zemi do klubíčka.
Star rozzuřeně dýchala sledovala mě. Ubohého, poraženého.
Bolest mě přemáhala.
V očích se mi odrážel obrovský smutek a prohra.
,,Můžu tě nechat být, ale místo tebe si pohraju z Blizzard,"zavrčela.
Mlčel jsem. Chtěl jsem se vzepřít, křičet na ni. Byl jsem příliš slabý... Nedokázal jsem žít život samotáře.

,,No pojďte"zamumlala nakonec směrem k východu místnosti a sama odešla.
Objevila se tmavá siluety a zaleskly se tesáky. Zmateně jsem vyjekl.
,,Ah...Bestie ahoj. Už jsme se dlouho neviděli,"ušklíbla se černá vlčice, která se až děsivě podobala Moon. I když...ona to byla Moon.
,,Zmiz,"štěkl jsem.
Bleskově ke mně přiběhla a přitáhla si mě za kůži na hrudi. Se zlostným vrčením na mě hleděla.
,,Blizzard mi zabila Thorna! Za to zaplatí. Chudák Thorn.."ponořila se do bolestivých vzpomínek.
Nic jsem neříkal a dokonce jsem Moon chápal. Kvůli Orchid. Oči mi potemněly strachem a smutkem.
,,Co je? Tys měl Thorna rád?"řekla tiše.
,,Ne...Jen....To je jedno."
Pozvedla obočí. A pak se objevili dva mladí vlčí bratři Trust a Feather.
Vycenil jsem tesáky, ale Moon se přede mě postavila.
Šedý Feather ke mně přistoupil. Pozvedl svoji černou tlapku, kterou se jedinou lišil od svého sourozence.
Odrazil se a začal mě krvavě trestat. Nemohl jsem se bránit. Zavřel jsem oči a přikryl si hlavu tlapami.
Když uběhla nekonečně dlouhá doba ozvalo se vytí.
,,Blíží se naše doba! Honem! Připravte se! Ať se dostaví Moon a Feather!"
Oba na seve rychle pohlédli a vyběhli ven.
Trust se posadil vedle mě.
,,Upřímně?"zašeptal, ,,Jsem proti tomuhle mučení, ale chci zůstat s bratrem..."
,,Prosím řekni mi jednu věc. Jaká vaše doba? Nic tady nechápu,"odfrkl jsem si.
Jeho tyrkysové oči mě letmo přelétly. Potom zase začal tichým tónem.
,,Ty nevíš? Ani nechtěj. V té době je Star strašná. Mučí bez slitování, úplně přichází o zdravý rozum. Ta věc sílí, za chvíli už ji ovládne. Neměl bych to tu říkat i když chceš vědět pravdu. Všechno ti prostě nemůžu říct."
Jen jsem pokrčil rameny.
Trust se zvedl a začal obcházet místnost. Tlapou se dotkl jedné kamenné stěny. Vzápětí sebou ale prudce trhl a přitiskl uši k hlavě.
Všude se totiž začal ozývat bolestný řev a vytí. Dralo to uši.
Pevně jsem stiskl víčka.
Zvuk byl šílený.
Mladý vlk se začal prohýbat, krčit se k zemi a zatínat drápy.
I z něho začaly vycházet bolestné skřeky. Svíjel se na zemi a naříkal.
Netušil jsem, co se děje, ale to už celá smečka sborově kňučela.
Pocítil jsem chtíč po pomoci Trustovi, ale nepohnul jsem se. Jen jsem sledoval šedého vlka, jak prožívá muka.
Vyvalil oči a zasípal.
,,Flame, musíš utéct!"
,,Ale jak..?!"
Ozvalo se hromové vrčení z venčí. A bylo čím dál více blíže nám. Prudce jsem sebou trhl, ale neviditelná síla mě přitáhla.
Trustovy oči se zakalily. Tahle smečka mě vážně děsila.
Ty odlesky v tyrkysových očích toho mladého vlka...Nedalo se na to dívat.
Začal sebou šíleně házet.
Ozývalo se škrábání drápů.
A potom vytí. Ale ne Trustovo.
Hluboký hlas se nesl celým lesem a nářek smečky ustal. Měl jsem pocit, že to vytí snad i hýblo místnosti.
Trust se svalil na zem, přerývavě dýchal a kňučel. Vypadal zadýchaně a vyděšeně. Už ale nejspíš necítil bolest.
Přišel jsem k němu, jak mi neviditelné řetězy dovolily.
,,Co to bylo? Jsi v pořádku?"
Mladý vlk vypadal že se zhroutí. Oči mu naplnily slzy. Rázem z něj bylo malé vlče a začal brečet.
Já byl bezmocný.
V Trustových očích byla ta stejná beznaděj, jaká byla v těch ledově modrých očích Blizzard při prvních dnech ve Winterově smečce. Vždy vypadala, že má na krajíčku, ale ona byla silná.
Kéž by mě Shadow nenutil to dělat...
Každý večer jsem musel sledovat, jak si Blizzard lehá osamělá a smutná daleko od nás a má vlhké oči.
Vzpamatoval jsem se a vrátil do přítomnosti. Jeskyní se rozléhaly tlumené vzlyky. Nevěděl jsem jak mu pomoci.
,,Flame. Ona přijde. Už je.."nedořekl a vykašlal krev.
,,Kdo? Co? Proč?!"
Trust se nezmohl na další odpověď.
Bál jsem se. Netušil jsem, co se děje nebo co se má dít.
Nic jsem nechápal.
Zažívá snad tohle Trust normálně a pořád?
Po chvíli přišel zlostný řev. Znovu z venčí.
Neslyšel jsem slova, jen rozzuřené vrčení a štěkot.
Následovalo bolestné kňučení a vytí.
Věděl jsem, že v někom právě zhasíná život. Ale v kom?
Co se tady děje?
A vůbec, co je tahle Stařina smečka za mučírnu?

Helou evrybády. Uznávám, že tahle část byla divná...
Asi tak jako já...
Třeba dneska...
No... Radši nebudu říkat proč. Díky za vše :3
Tak zdar unicorni moji!

💙Bloody💙