(JIŽ BRZY PROJDE PŘEPISEM A ZMĚNOU POPISU; Update: Přepis je už započat, v konceptech začínám připravovat novou verzi. Teď ještě něco s tím popiskem...)
Běžela jsem dál. Rychle jsem se ohlédla. Hrůza mi projela celým tělem. Srdce mi prudce bušilo. D...
Flameův pohled: Blizzard na mě mlčky hleděla. Nejevila známky bázně. Jen po chvíli se tiše zeptala: ,,Je nebezpečný?" Krátce jsem na ni pohlédl. ,,Ano. A je to ještě horší, když je se svojí smečkou." V Blizzardiných očích zle zajiskřilo. ,,A Crescent většinou není sám..."dodal jsem. ,,Jaké má ve své smečce postavení?"zamumlala Blizz. ,,Alfa." Bílá vlčice se celá naježila.
,,Proč se ježíš Blizzard? Děje se něco?"zeptala se Lia. Dobromyslně se mezi nás vtlačila. Viděl jsem jak sebou Blizzard nepatrně trhla. Já jen mlčel a sledoval Liu. Zelená očka se jí rozsvítila. ,,A kde je ten Crescent? Flame, řekni nám něco,"zaprosila jako malé vlče, které chce vyprávět. Zabručel jsem. Co chcete abych vám říkal... ,,Dobře,"řekl jsem nakonec. ,,Moje matka Ice ani otec Cloud nežili ve smečce. Byli samotáři. Ve vrhu jsem se narodil já, Crescent a moje sestra Orchid. Crescent z nás byl nejvíce zákeřný ve vlčecích bitvičkách. Rodiče to ignorovali. Jednoho dne, Crescent využil otcovy nepřítomnosti. Já s Orchid jsem jen leželi. Ale Crescent se proplížil k matce. Jak už asi čekáte, zabil ji. Nenechal ji příliš umírat v bolestech. Bylo to rychlé a kruté. Hádali jsme se, ječel jsem na něj proč to udělal a tak. Crescenta to rozzuřilo. Objevila se okolo něj tmavá černá aura a oheň. Mně vše potemnělo. Potom jsem měl sen. Byla v něm bílá vlčice. A já v mé demonické podobě. Ta vlčice byla mrtvá. Já nad ní stál celý od krve. Její ledové modré oči byly plné prázdnoty. Je to věštba. Ale nesmí se naplnit... Když se vrátil Cloud, našel mrtvé tělo své družky. A podle krve bylo jasné, kdo ji zavradždil. Otec Crescenta vyhnal. Od této chvíle nám Crescentův život povyprávěl Lance. Clouda po nějaké době zabila smečka lišek. Já a Orchid jsme utekli. Žili jsme nějakou dobu sami, dokud mi navždy nezmizela. Víckrát jsem ji už neviděl. Nakonec mě samotného našel Winter a přijal mě,"dořekl jsem a oči se mi naplnily smutkem. I oběma vlčicím, co poslouchaly oči potemněly lítostí. ,,Je ještě šance, že Orchid žije?"zeptala se Lia. ,,Nejspíš ne,"řekl jsem tiše. Blizzard stále nepohnula ani brvou.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Aha...Ale podle mě by tu šance mohla být!"zvolala po chvíli pozitivní Lia. Zavrtěl jsem hlavou. ,,Ne. Tady optimismus nestačí. Myslím, že o smrt mé sestry se postarali dvounožci." ,,Jsou i vlci kteří dokáží zahubit jiného vlka...samozřejmě,"zasyčela zlostným hlasem Blizzard, která si zjevně vzpomněla na smrt své sestry Luny. ,,Za to mohl Winter a Ella,"namítla Lia. ,,Nepochybně je ještě dost vlků jako Ella a Winter,"zavrčela Blizzard znovu. Neměla dobrou náladu. Lia jen dobromyslně zmlkla. Na obloze se znovu zablesklo. A rozpršelo se. Déšť zesiloval. ,,Pojďte za ostatními,"navrhl jsem. Všichni se bez rozmýšlení zvedli. Vklouzli jsme do doupěte. Jen Blizzard se vlekla pomalu. Milovala bouře a déšť. ,,Ahoj. To je teda zase počasí,co?"uvítala nás Blaze s úsměvem. John zavrtěl ocasem na pozdrav. I ostatní vlci nás vítali.
Blizzard se znovu mlčenlivě stočila. Všechny tiše sledovala ledově modrýma očima. ,,Dochází nám zásoby jídla. Ale lovit v tomto počasí...?"zamumlala Alfa. ,,Ne to rozhodně ne,"kývl hnědý Sun. Světle šedá Spark s bílým čenichem a břichem také štěkala na souhlas. Všichni vlci začali mluvit a byl to nesnesitelný hluk. ,,Ticho! Já jdu na lov. Ano? Jdu lovit. Jestli mě vnímáte,"prořízlo vzduch Blizzardino zlé temné děsivé vrčení ze kterého tuhla krev v žilách. ,,Blizzard...?"zamumlala její matka znovu. ,,Ano? Nevýjadřila jsem se jasně?" Všichni už mlčeli. Blizzard byla na odchodu. ,,Stůj. Nemůžeš si tu jen tak pobíhat sama, když se venku možná potuluje Crescent,"sykl jsem. ,,Mohl se tu potulovat i když jsme byli ve Winterově smečce Flame!" Zabručel jsem. ,,Jdeš? Tak já taky,"dodal jsem tiše. ,,Ale..." Umlčel jsem ji pohledem. Bílá vlčice vyběhla z doupěte a já za ní. Na hlavy nám začaly okamžitě pleskat kapky a v uších nám hučely hromy. ,,To je tvoje nejoblíbenější počasí?"zavyl jsem. Můj hlas dost utlumil vichr. ,,Ano!"zvolala Blizzard a vesele se rozběhla v dešti. Její modré plameny poskakovaly s ní. Nic jsem nenamítal a běžel také. Cítil jsem jak mám zmáčenou srst a lepí se mi na obličej. Blizzardiny tlapy vypadaly ještě lehčí když běžela teď. Její srst vlála jako kdyby nebyla ani trochu mokrá. Ta moje zplihle visela celá umáčená. Blizzard občas větřila a hledala stopy zvěře. V dešti se pachy hledaly ještě hůř. Všude na zemi leželo popadané listí. Stromy byly prázdné, měly jen větve bez listů. Okolí chladlo a vše se připravovalo k zimě. Některých zvířat se zimním spánkem ubývalo. Potravy ubývalo celkově. Blizzard na nic z těhto věcí nehleděla a proháněla se studenou krajinou dál. Tohle byla jediná a zároveň velmi vyjímečná chvíle, kdy se Blizzard stala bezstarostou. Ten pocit jsem jí záviděl, stále mě pronásledovaly otázky ohledně toho, co s ní bude a pletla se mi do toho ta ,věštba'. Povzdechl jsem si a následoval Blizzard, která našla stopu zajíce. ,,Tohle bude asi jediné, co přineseme,"zabručela vlčice. Vzápětí se tou její bleskovou rychlostí vydala za vylekaným zajícem. Nestačil jsem ji doběhnout. Za chvíli se vrátila se zkrvavenou tlamou ze které jí vysel světle hnědý zajíc. Pohlédl jsem na zvíře. Tmavá očka mělo naplněné neuvěřitelnou hrůzou a byla celá vykulená. ,,Co na něj tak zíráš?"ozvala se Blizzard. ,,Eh. Nic, jen se dívám." Je to zvláštní...Zvláštní pocit sledovat toho mrtvého tvora, který se měl stát naším jídlem... ,,Pojď. Celá smečka se z tohoto vyhublého tvorečka příliš nenají,"řekla znovu po chvíli. A znovu se rozběhla, tentokrát zpomalená tvorem v její tlamě. Blizzard kličkovala mezi stromy. Běh jí šel neuvěřitelně dobře. Ze smečky byla nejrychlejší o tom se nedalo pochybovat.
Jestli Crescent splní to, co slíbil... Přeběhl mi mráz po zádech. Nesmí... Z hrdla se mi skoro vydralo vrčení. Blizzard trhla uchem, ale ani se neohlédla a běžela dál. Ulovila ještě pár kusů malé zvěře. I já se snažil pomoci. Po chvíli Blizz unaveně klesla do mokré trávy na kterou stále zuřivě pršelo. Posadil jsem se a pustil úlovky na její hromadu. ,,Proč stojíme?"zeptal jsem se. ,,Všiml jsi si jak daleko jsme od tábora? Les řídne, támhle je jeskyně..." Napřímil jsem se. ,,Pojď se podívat k té jeskyni." Blizzard malátně vstala, ale znovu mě předběhla. Opatrně jsem položil tlapu na kamenitou podlahu jeskyně. Bílá vlčice už vběhla do jeskyně a ke mně se dostalo její zalapání po dechu. Přiběhl jsem k ní a vzápětí mi klesla čelist také. Před námi hučel obrovský jeskynní vodopád. Voda byla velmi nadpřirozeně průhledná. Nad vodou zářily podivné jiskřičky a všude byla podivná modro-bílá aura. ,,To je..."zamumlala Blizz. ,,Nezvykle podivná nádhera,"doplnil jsem tiše. Celé místo vzhlíželo magickou atmosférou. Blizzard přišla k vodě a strčila do ní tlapu. Z bílé tlapy vystřelily modré plamínky a rozlily se ve vodě. Voda měla modřejší odstín a plameny se do ní vpily. Z mojí tlapy vyšly oranžovo-červené. Vzápětí na mě vyšplíchla voda. Uskočil jsem. Blizzard se zasmála. Ale...Ta voda ví, kdo jsem? Cítí mou zápornou část, za kterou nemůžu? Zakňučel jsem. ,,Co se děje?"zeptala se Blizz a pobavení v jejích očích vystřídala starostlivost. Oklepal jsem se. ,,N-nic-c." Vlčice protočila očima. ,,Tak po-"nedořekla. Ztuhla a oči jí potemněly hrůzou. ,,Kde je Oak...?"vyšlo z ní tichounce. ,,Už ho vyslali,"odpověděl jsem. Klesla jí čelist. ,,Co se děje Blizz?" ,,Cítím krev. A pach Oaka..." Blizzard vycítí krev na velmi dlouhou vzdálenost...Nejlépe z nás smečky. A já tuším, co je s Oakem... Bratře, Blizzard se ani nedotkneš!
Ahojky! (Nahoře Crescentík) Sorry,že kapitola nevyšla poměrně dlouho. Byla jsem ,zaneprázdněná' xD Každopádně je tu. Děkuju za podporu. Moji milášci HNILDDDEB a samozřejmě taky ForgetMe21 ❤️
