Modrý oheň

27.Nálety

Po chvíli přišel zlostný řev. Znovu z venčí.
Neslyšel jsem slova, jen rozzuřené vrčení a štěkání.
Následovalo bolestné kňučení a vytí.
Věděl jsem, že v někom právě zhasíná život. Ale v kom?
Co se tady děje?
A vůbec, co je tahle Stařina smečka za mučírnu?

                                 ~

Trust se zachvěl.
,,Je blízko,"hlesl.
,,Truste, ale kdo?"
Jen polkl a mlčel.
Za chvíli jsem slyšel kroky. Mám se dívat na to, co teď přijde?
Udělal jsem to.
A litoval jsem.
Stál před námi jakkýsi tvor. Nedalo se říct, zda pes nebo vlk.
Jeho srst byla černo černá. Od těla vstupovala do vzduchu až se rozplynula.
Místo očí měl prázdné oči plné temnoty.
Byl celý zjizvený a od krve.
Cítil jsem to. Ani jsem se nemusel dívat.
Ten kovový pach...Byl čerstvý.
Tvor roztáhl tlamu do širokého úsměvu až jsem sebou trhl. Objevila se řada rudých zubů. Leskly se.
Trust se skrčil a zakňučel.
Temný tvor se k němu sklonil.
,,Neporanil jsi Flamea. Vůbec,"vyčetl.
Mladý vlk se roztřásl a oči mu vlhly.
,,Promiň Star,"špitl.
STAR?!
,,Ts...Ts..."mlaskla zlostně.
Prázdné oči se zvedly ke mně.
,,Mám pro tebe novinku Flamey,"usmála se ironicky.
Stiskl jsem víčka.
,,Jakou?" Jediné na co jsem se zmohl.
,,No...Je mi to líto. Ani jsi se s ním nerozloučil. Bohužel. Řekni sbohem bráškovi."
Začal jsem prudce dýchat. Nevěděl jsem jak odpovědět.
Je to lež? Nebo Crese zabila? Mám být smutný? Znamená to snad, že byla v Blizzardině táboře?
,,Co jsi jim provedla?"
,,Bílá slečínka byla na lovu, takže mi unikla. Lance s tou malou béžou Birch bránili Larche a Liu...Těsně. Tak těsně mi proklouzli...Musela jsem se stáhnout. Ale byla jsem tak blízko...A tvůj bratr...Ubránil tu vychrtlou Omegu a jantarookého. Toho Betu jsem mu zabila. Ten, co si říká Summer se k nám dobrovolně přidal. A nakonec jsem dokončila práci třešničkou na dortu. Tvým bratrem..."
Crescente...
Mlčel jsem a nevěděl, co říct.
,,A Truste...Ty budeš mít trest. Neublížil jsi mu!"
,,Trust nevěděl, že mě má mučit!"vzepřel jsem se tomu.
Blizz by věděla co dělat...
,,Ty ale mlč Flamey!"zavrčela Star s pohledem mrtvolně vzhlížejících očí na mě.
,,On to nevěděl,"lhal jsem dál bůh ví proč.
Na tváři mi přistála facka.
,,Nebudu to zatím řešit. Trust se stává druhým vězněm. Zavolám Moon aby vás pustila ven a pohlídala,"zamumlala psí Alfa nakonec.
Odfrkl jsem si. Budou nás hlídat jako štěňata? Aspoň Moon má kapičku slitování narozdíl od těch pouličáků.

Vyšel jsem s Trustem po boku do krajiny pokryté jinovatkou. Zatřásl jsem zledovatělým kožichem a sledoval obláčky páry z mého čenichu.
,,Pojďte sem,"kývla hlavou Moon.
,,Co?"
,,Máte hlad?"
Neeee...Vůbec...Vůbec jsme nejedli sakra dlouho...zatlemil se psychopaticky ironický hlásek.
,,Uhm...Nevím."
,,Já docela jo,"špitl Trust.
,,Na,"hodila mu černá vlčice zbytek z králíka. Potom si něco zabručela a s hlavou na tlapech ulehla do bělostného sněhu.
Zakručelo mi v břiše, ale už jsem nechtěl prosit, vypadalo by to divně.
Sklonil jsem hlavu a slízl ledovou břečku.

,,....a proto mohou být tyto nálety divné Alfo.."ozvalo se někde za mnou. Otočil jsem se a spatřil toho velkého hnědého psa, co mě hodil do té místnosti, která evidentně měla představovat mé vězení.
Star ho ale umlčela rázným a rozhořčeným štěknutím.
,,U všech temných duchů, Mossi! Mám to promyšlené. A dnes vyrazím zase."
Šibalsky na něj mrkla a nechala ho tam stát.
Hnědavý Moss jen potřásl hlavou a zamumlal něco ve smyslu: to doufám.
,Nálety' na Blizzardinu smečku, co? Nepochybně.
Povzdechl jsem si. Trust a Moon se o něčem bavili. Stále jsem ale nehnutě civěl na Mosse.
,,Hej,"zamručel a strčil do mě. Pak i kopl. Stočil jsem se na zemi, ale nekňučel.
,,Co je?!"vyštěkl jsem na svou obranu.
,,Nečum na mě ty kreténe!"
Vycenil jsem tesáky, ale vzápětí zalitoval.
Hrdlo mi totiž sevřely žlutavé psí zuby.
Docházel mi vzduch.
Moon si toho všimla a otráveně na Mosse zavrčela.
Uvolnila jeho sevření a přivřela víčka. Pak už jen odkráčela zpět k Trustovi.
,,Dík,"heknul jsem když se velký hnědý pes dal na odchod.
Moon mávla tlapou. Nedokázal jsem identifikovat ten pohled v jejích tmavě modrých očích, které vypadaly jako noční obloha.
Trust se na mě usmál a já se unaveně svalil do sněhu.

Star:
Černé tlapy mi bušily do země. Spokojeně jsem se usmívala když mi vítr tvořený rychlostí mého běhu hladil démonickou srst.
Nadnášela jsem se a s nechutnou lehkostí probíhala lesem.
Dnes znovu vyzkouším jejich odvahu.
Naplnil mě pocit štěstí a krvežíznivosti.
Jazykem jsem si přejela po nelítostných rudých tesácích.
Tak moc jsem se těšila až do nich zajedou...
Za mé útoky ta jejich bandička značně prořídla. Už tam byli jen Blizzard, Lia, můj bratr, jejich Omega, jantarooký a ta dvě vlčata.
Potřásla jsem hlavou a tlapami znovu rozvířila sníh.
Na hranicích jejich tábora mě spatřila ta Omega.
Zavrčela jsem. To stačilo k tomu, aby mě pustila.
Nestvůrně jsem zavyla a všichni se hned objevili.
Omega se přitiskla k jantarookému.
Můj bratr se objevil před doupětem nemocných a něco vztekle zaryčel.
Ta mladá béžová Birch se objevila také.
Její oči vrhaly blesky.
,,Ahoj! Dlouho jsme se neviděli!"usmála jsem se ironicky.
Všichni jen tlumeně mručeli.
,,Ah...Tak vy takhle,"zahrála jsem lítost a vrhla se na brášku.
Vyjekl, ale já ho strhla k zemi.
Vrčela jsem mu u čenichu.
Vzepřel se a odhodil mě. Za chvíli už bránil tu Liu.
Štěkla jsem a vrhla se k vlčatům.
Birchiny oči naplnil děs, ale maličkého bratra bránila. Spustily se jí proudy slaných slz. Byla na pokraji života a smrti.
,,Ne prosím ne! Slituj se Star, udělej dobrou věc!"
Ano! Bezmocné jsem je chtěla. Přesně takhle!
Ledově jsem se rozesmála a otevřela rudavé čelisti.
Lance, Ambera i Omegu jsem úplně v klidu odhazovala a blížila se k vlčatům.
Béžová mě několikrát drápla, ale byly to jen škrábanečky.
,,Sbohem Larchie,"smála jsem se jízlivě.
Tvrdě jsem odhodila i Birch a konečně mohla přijít ta chvíle.
Kanibalistická.
To je jedno, ne?
Co je na tom, že jsem kanibal?
Každý je jiný.
Vlče se choulilo strachy a brečelo.
,,Běž Larchi! Běž! MUSÍŠ UTÉCT!"
Nedokázal se pohnout.
Já už ale měla hlad...
,,Ty idiotko!"rozeznělo se náhle přes celou mýtinu. Tlumené vrčení rozechvělo i stromy. Nikde jsem ale neviděla majitele toho zvuku.
Birch skočila k bratrovi a vzala ho do bezpečí. Já se teď soustředila na ten zvuk.
,,Nech je být!"ozvalo se znovu.
Jen jsem točila ušima a poslouchala.
,,Jsi hluchá?!"štěklo to těsně u mého ucha až jsem uskočila.
Hromové vrčení se znovu rozdunělo.
Přede mnou se tyčila bílá vlčice a okolo ní se pohybovala modrá aura s ohněm. Ty známé ledově modré oči si mě měřily neuvěřitelnou zlostí.
To vrčení...Asi nikdy bych si ho nespletla.
,,Tak tohle si vypiješ,"zavrčel ten spravedlný hlas.
Došlo mi, že jít sem byla chyba.

Nic moc. Doufám že Blizz nepůsobí moc Mary Sueovsky.
Ale tak záporný chvilky tam měla...
No tak dneska vám toho asi moc neřeknu. Jen místo HNILDDDEB nebo něco takovýho budu říkat jen , ti co jsou tady vždycky' nebo něco takovýho XD
Tak ahojky krtečci moji...
LOVUJU VÁS ❤️❤️❤️

💙Bloody💙