Modrý oheň

29.Rudá na modrošedé

Byla tma a slunce ještě nevyšlo. Plížil jsem se za Mossem. Nevěděl jsem, co má v plánu ale byl mi podezřelý.
Větvičky jsem opatrně překračoval. Náhle hnědý pes zrychlil do běhu.
Nechal jsem své tlapy letět za ním.
Spokojeně jsem přivřel oči, když mi vítr česal srst.
Stromy byly chladné a nehýbaly se.
Moss zastavil až u hranic tábora.
Zježila se mi srst.
Stál tam další pes s hustou špinavou srstí slabého odstínu krémové.
V tlamě držel uzlíček.
Vlčata.
Birch a Larche...
Kňučeli.
,,Výborně máš je,"roztáhl Moss pysky do úsměvu.
Druhý pes kývl a štěkl:
,,Teď mi zaplať."
,,Oh, skoro jsem zapomněl. Tady,"mrkl šibalsky hnědý pes a podal mu čtyři veverky.
Ten druhý zmizel.
,,Ahoj vlčátka,"řekl jízlivě.
,,Jsi jen pes. To znamená nečestný a lstivý. Běž pryč protože Blizz..."Birch se odmlčela se.
,,My jsme čestní! To vy jste lstiví! A co je s naší bílou hrdinkou? Chci znát další její slabinku."
Mladá béžová vlčice nedůvěřivě pozvedla obočí.
,,Nic s ní není. To je snad známé že jí chybí Flame a snaží se to udržet, ne? Teď zmiz a nech Larche napokoji!"vyštěkla když Moss chňapl po šedém vlčkovi.
Nemohl jsem se hnout..Nevěděl jsem, co dělat.
,,Zdar,"ušklíbl se, odhodil Birch a s kňučícím Larchem utíkal.
Vyskočil jsem.
Béžová vlčice mi věnovala krátký vzteklý pohled: Co?! Proč jsi nic neudělal?!
Umlčel jsem ji ať nic neříká Blizzard.
Musel jsem ji tam ale nechat ležet a následovat Mosse.
,,Stůj!"zakřičel jsem.
Velký hnědý pes otočil.
Už se k nám zase dokulhala i Birch.
,,Co chceš Ohniváku?!"štěkl zlostně Moss.
,,Mluvil jsi o česti a přitom kradeš vlče,"zavrčel jsem.
,,To je něco jiného."
,,Není!"
Sápal jsem se mu po krku. Když konečně vyjekl bolestí vzal jsem nohy na ramena. Moss se řítil za mnou a vlčata zůstala někde vzadu. Doufal jsem, že se vrátí do jejich tábora.
,,Ohniváku stůj!"
Zrychlil se mi dech a vyplazil jsem jazyk vyčerpáním.
Mé tlapy sebou mlely a já měl pocit, že psí tábor je nekonečně daleko.

                              ~

,,Pozor!"zavyl jsem krátce, když jsem už byl v táboře. Trust ale neuskočil a já na něm přistál.
,,Kam letíš Flame?!"zabručel a vstal opatrně na nohy.
,,Moss,"vrčel jsem tiše.
,,Co s ním?"
,,Plánuje zabít jediná dvě vlčata z mé bývalé smečky. Zkouší všechno, co když mu jednoho dne už nezabráníme?"
,,Teď to neřeš. Stejně je Moon jediná, kdo Mossovi umí poručit. Tos viděl ne?"mávl tlapou tyrkysooký mladý vlk a s úsměvem postrčil malého hraboše ke mě.
To je pravda. Moss až záhadně moc poslouchá Moon...
,,Díky. Ale já to musím řešit. Nesmí je zabít!"
Trust vypadal že neposlouchá. Zívl a rozvalil se v sněhu.
Slunce už ozařovalo tichou krajinu.
Zaujatě jsem ledovou bílou věc sledoval.
,,Kde je vůbec Moon?"prohodil jsem po chvíli znuděně.
,,U Star..."
,,Proč?"
,,Jak to mám asi vědět?!"
Protáhl jsem se a klusal k jeskyni Alfy.
Opatrně jsem nakročil a pokračoval k vchodu.
Vzápětí jsem ale bolestně zakňučel.
Bylo to dost hlasité tak jsem vyděšeně zalapal po dechu a ucouvl. Po přední tlapách se mi lila rudá krev. Sklopil jsem uši k hlavě.
V jeskyni se ale hned objevila démonická hlava. Rudé zuby roztáhla do falešného úsměvu.
,,Kohopak to tu máme...Flamey přišel na návštěvu?"
Pokynula mi ať jdu dovnitř. Zvedl jsem tlapu a přejel mi mráz po zádech.
,,Jen pojď."
Polkl jsem a neochotně se blížil k východu. Zase jsem ale jen stáhl ocas mezi nohy, couval a kňučel.
Krve bylo víc a víc.
,,Um promiň, ty jsi nováček. Moje doupě střeží ostré kamínky...Kdo o nich neví, skoro je neuvidí. Pojď sem tady nejsou..."
Vylezla ven a vedla mě bezbolestnou cestičkou.
Připadal jsem si neschopně.
Pak jsem spatřil Moon. Ležela před jakkýmsi ohništěm, kde plápolal oheň, ale občas vytryskl i uhlově černý plamen. Černá vlčice byla pohodlně stočená. Světlo ohně jí ozzářilo usmívající se tvář.

,,Tak Flamey, co jsi chtěl?"zeptala se Star a také se usadila u ohně.
Stojíš jako debil u vchodu a oni si tam sedí... Není ti to trošku blbé?!
Tiše jsem se posadil, nadechl se a hlesl:
,,Vlastně ani nic. Jen..Jsme s Trustem chtěli vědět, kde je Moon."
,,Tady,"ušklíbla se Alfa.
,,Teď už vím,"zabručel jsem.
,,Jsem zvědavá jestli přežiješ.."
,,Cože?!"vyjekl jsem.
Star se uchechtla.
,,Dnes se přeci přeměníš na Bestii, ne?"
,,Jak to víš?!"zavrčel jsem.
,,Klídek. Já vím všechno." Sledovala mě s úšklebkem a pobavením v očích.
Bezmocně jsem klesl do sedu.
,,A co tu dělá Moon?"
,,To je pro tebe zatím tajemství,"mrkla modrooká černá vlčice když už Alfa otevírala tlamu.
Povzdechl jsem si a sledoval ohníček...Měl jsem pocit, že v něm něco vidím...

Večer téhož dne:
Bolestně jsem se svalil k zemi a zaječel na vlka vedle mě.
,,Truste dělej! Běž! Uteč!"
Z hrdla mi vycházel nadpřirozený křik.
,,Co se děje...?"zamumlal.
,,Sakra, běž! Nečekej na nic!"
,,Ale.."
Zavrčel jsem a popohnal ho hryznutím.
Sklonil hlavu a konečně odešel.
To už jsem ležel ve sněhu a kvílel.
Je snad horší bolest než tahle hloupá přeměna? A teď už ji Crescent nemůže zrušit!
Začal jsem vrčet a s děsem jsem sledoval jak mi černá srst. V očích mi začaly hrát zlaté plameny.
S kňučením jsem se natiskl k zemi.
Trhal jsem nohami a celkově sebou šíleně škubal.
A pak mi mysl ovládla ta kletba.
Ztratil jsem kontrolu nad svým tělem.
Nohy se mi samy od sebe zvedly a nesly mě dál.
,,Flame!"zakřičel ale někdo a svalil mě k zemi. Vrčel jsem a zmítal sebou.
Stála nade mnou černá vlčice s temnýma očima. Star.
,,Ty víš že jsem jediná, kdo ví co s temnými silami..."
Tím mě ale rozzuřila ještě víc. Obrátil jsem ji na záda a vší silou stoupl na hruď.
Zalapala po dechu a se zlostným bručením mě odhodila a vlepila mi facku.
,,Ohniváku... To, co tě ovládá ví kdo je tady pán..."
Něco mě přinutilo běžet jiným směrem. Ucítil jsem tu jemnou vůni.
Zahltila mi celý čenich.
Ale i kovový pach tu byl...
Náhle se ale začalo vše mlžit a utichat...

                               ~

,,Flame! Tak už se probuď!"
Něco mě vztekle šťouchlo do krku.
Otevřel jsem víčka a s příjemným pocitem jsem si uvědomil, že jsem to zase jenom já.
Trust se nade mnou skláněl.
,,Uh. Já ti neřekl o proměně?"
,,Ne! Ale aspoň Moon ano!"ryčel zlostí.
,,Promiň.."zabručel jsem.
,,Hele, proč tě asi budím? Máme hlídku! Jsme vězni, ale Alfa nás poslala na hlídku, tak dělej!"
Neochotně jsem se za ním loudal.
Po cestě jsem svůj odraz spatřil ve kusu roztálého sněhu.
Nad okem jsem měl krvavou ránu a celé tělo jsem měl poseté jizvami a šrámy. Čerstvými...
,,Pohyb!"zavrčel Trust. Rozhodně neměl dobrou náladu.
,,Hele, to je mrtvá veverka támhle, ne?"zeptal jsem se po chvíli.
,,Nepochybně. Teď ale pojď. Ještě máme část území prohlédnout."
Pokračoval jsem za ním, ale v hlavě se mi honilo:
Kdo by nechával zabitou veverki nesnězenou? Dvounožci? Ne, ty si je přece berou, ne?
Můj společník pečlivě prohledával každý kus země, ale já svou práci nekonal.
Ztratil jsem se v myšlenkách.

,,Výborně! Prohlédli jsme všechno, teď jdeme nazpátek!"zavyl krátce Trust po pro mě nekonečně dlouhé chvíli.
,,Konečně!"neodpustil jsem si.
Zrychlil jsem krok a mladý vlk mě s pobaveně zvednutým obočím sledoval.
,,Když všechno děláš tak pečlivě, co ta veverka?"ušklíbl jsem se.
,,Tak pojď ty otravo...Podíváme se na ni."
Oba jsme se propletli trnitým křovím i přes pár bolestivých ranek.
,,Tady je,"mrkl Trust nakonec.
Když jsme se ale přiblížili hrůzou jsem zavyl.
Oči mi naplnil smutek a já se znovu beznadějně snesl k zemi.
,,Flame...?"
,,T-t-o.."zachraptěl jsem šokovaně.
To vůbec nebyla veverka. To malé šedé měkké tělíčko nemohla být veverka. To bylo vlče. A rozhodně ne jen ledajaké.
Ta měkká modrošedá srst. Pohlédl jsem na děs v očích vlčátka a zřítil jsem se do temnoty...

Um... No tak nějak jsem chytla chuť psát a malej nápad...Takže je tu kapituška dřív... Vadí to někomu? xD
A můžete tipovat vraha. Dál chci poprosit BlueFireFoxCZ aby mě nezabíjela :D asi všichni chápete v kom zmizel život... Takže Foxy, prosím nech mě žít xD🙏🏻
Tak už asi půjdu. Ahuj!

💙Bloody💙 (Prostě krtek!)