Poslechni si mě

6. Kouzlo

Už to byly dva týdny.. a naštěstí to bylo bez komplikací.

Ale jedna by se tu snad našla. Za ty celé dva týdny se v nemocnici neobjevili její rodiče. Měl jsem pochyby, tak jsem se snažil s nimi komunikovat. A ani to nebylo lehké, jelikož její už zesnuli, tak jsem to musel ukončit..

Seděl jsem na židli u tebe v pokoji. 'Já vím.. je zvláštní ti sem chodit..' zasmál jsem se.

Její pokoj byl z poloviny prázdný.. hodně nábytku, ale žádné barvy.. 'Jak často jsi kvůli těm tyranům mohla trpět.. vzlykat.. Zajímalo by mě, jestli jsi si ubližovala.. já jen doufám, že snad ne.'

Usedl jsem na její postel. Ze spod polštáře se vynořil její mobil. 'Přinesu ti ho do nemocnice.'

'Ten tvůj úsměv.. pokaždé byl něčím kouzelný. Ale proč byl tentokrát kouzelnější.. mohlo to být tou situací? Nebo snad mnou?

Svou přítomností jsi mě pokaždé okouzlila..'

Lehl jsem si na její postel. Přičichl jsem k povlečení.

'Moc rád bych tě pochopil.. ale ty nechceš mluvit..'

***

Byl jsem s chlapci na tréninku. Ostatní rozdýchaně si utírali pot. ,,Seijuro, co že si dnes tak divný?" Optal se mě Shogo.

,,Poněkud se mi nelíbí slovo divný." Zamračeně jsem si založil ruce na hrudi.

,,Tss, kašli na to." Mávl rukou a odešel. Otočil jsem se k Satsuki. ,,Kolik zbývá dnů?" Zeptal jsem se jí. ,,Hmm.. řekla bych, že týdnů. Pravděpodobně dva nebo tři." Poklepala si přemýšlivě propiskou na pusu.

,,Oj, Haizaki, uklidni se!" Uslyšel jsem Shintaroa. Otočil jsem se k jeho hlasu a uviděl Shoga, jak se sklání k Tetsuyovi.

Už se napřahoval. ,,Shogo." Zavolal jsem na něho. Ten se ke mně otočil. Šel jsem nim blíž a založil si ruce na hrudi.

********************************

Akashi tajemně pohlédl na Haizakiho. Ten se otřásl hrůzou. Ale však to nebylo na tolik silné, aby ho to dostalo na kolena.

Všichni kolem se vystrašeně podívali na dvojici. Nechápali, co se právě teď zde odehrálo. Nastalo ticho.

,,HA!" Zasmál se Haizaki hlasitě. Ozvala se jeho ozvěna.

,,Už nejsi natolik silný, aby si mě dostal na nohy, jako dřív, co?!" Hlasitě a posměšně se Akashimu vysmíval.

,,Tsss." Sykl Haizaki a odešel.

Akashi celý šokovaný nemohl uvěřit skutečnosti. 'Co se to stalo? Udělal jem něco špatně? Špatný postup?

Ne. To není možné. Bylo to stejné, jako pokaždé.. tak co..?'

Taky jsem šokováná.. 😏
Má tady někdo deprese?