Čtenář:
V nemocničním pokoji bylo již ticho. Nikdo nevydal ani hlásek. Nikdo se nehnul. Jen se skloněnými hlavami všichni stáli u postele jejich přítelkyně.
Doufali, že krev která ji byla darována ji sedí. Avšak všichni přehlíželi fakt, že ztratila velké mnozství krve. Neboť jen doufali, že se opravdu probudí.
Někteří přešli na stranu, kde už vůbec nedoufali a smířili se se smrtí. Přestali navštěvovat Ryumi.. v nic už nedoufali.
Ve stejné nemocnici byl také Akashi. Byl v operační síni. Však o něm nikdo nevěděl. Ovšem jedinému Aominemu přišlo zvláštní, že se do nemocnice Akashi nedostavil.
Pak najednou všichni v místnosti zaznamenali pohyb. Překvapeně zhlédli k posteli.
Sledovali, jak Ryumi hýbe s prsty. Po té se připojily i prsty na druhé ruce.
,,Ryumi, slyšíš mě?!" Aomine zakřičel a uchopil Ryumi za ruku. ,,Daiki.." položila Momoi svou ruku na Aomineho rameno, aby se uklidnil a ztišil.
,,Mhm.." Najednou uslyšeli.
Byli překvapení. Opravdu byli.
V jejich očích zablýskla naděje.
,,Ehmh.." znova se z Ryumi vydral výdech.
Všichni ji pozorovali. Pozorovali její tvář. Bylo zvláštní, že Ryumi nikdy nebyla zraněná v obličeji. Fyzicky. Nikdy.
Proto bylo poněkud divné, když měla náplasti na tváři. Na čele modřinu.. působilo to špetku destruktivě.
Vše kolem se najednou zpomalilo. Ryumina víčka ustála v pohybu. Její oči byly již otevřeny.
Vše se znova dalo do pohybu.
Všichni ohromeně natáhly krky, aby se opravdu přesvědčili, že je to slutečnost.
Po té Ryumi ještě párkrát zamrkala s uvědoměním, kde právě je.
Pomalu si sedala.
Všichni zvědavě natáhli krk ještě víc.
,,Jak se cítíš?" Zeptal se Aomine jemně. Ryumi jen bez emocí k němu naklonila hlavu. 'To mě nepoznává..?' Uvažoval Aomine.
Nakonec se Ryumi zvedly koutky úst.
Všem se ulevilo, když viděli její úsměv. Ovšem to byla zvláštní směs.. byla v tom i bolest...
,,Dobře." Usmívala se a poohlédla se po všech v místnosti.
Byl tu Aomine, Momoi, Kise a Kuroko.
Všichni byli šťastní, ale v obličejích jim nehrály žádné emoce.
,,Bolí mě hlava..." zaskuhrala Ryumi. Znova si lehla. Aomine položil svou ruku na její čelo. Ryumi se jemně usmála.
,,Kde je Akashi-kun?" Ohlédl se kolem sebe Kuroko. Jemu též bylo zvláštní, že tu u Ryumi není a místo jej je tu Aomine.
Ryumi se znova posadila a nechápavě naklonila hlavu do strany.
ČTEŠ
Poslechni si mě
FanficNemluvím. Můj hlas není pro ostatní příjemný. A proto jsem přestala mluvit úplně. Už si ani nepamatuji, kdy se mnou někdo naposledy promluvil, aby se semnou spřátelil. Bojím se, že když promluvím, tak všem vykrvácejí uši. Dokonce si myslím, že už j...
