"Siriusi, znám jednu holku, u který na její zadek dvakrát nesáhneš." přišel James Potter za svým kamarádem, Bradavickým cassanovou, Siriusem Blackem.
"Já vždycky." napnul hruď a nastražil uši.
"Ne, u týhle to nedáš." zavrtěl James hlavou.
"Víš ty vůbec s kým mluvíš? Pode mnou leželo už spousta holek z Bradavic."chlubil se.
" Ale Tahle po tobě ani nepáchne. " dál měl svůj názor brýlatý kluk se založenýma rukama na hrudi.
"Která? Povídej, do týdne ji mám v posteli." vyzvídal.
"Stephanie Weston." vyhrkl nakonec brejloun.
"A to je....?" dál se ptal Sirius.
"Ta s těma modrýma vlasama."
"Ta v naší koleji, co má neustále knížku v ruce?"
"Jop." příkývl. Sirius znejistěl.
"Takže jak jsem řekl, do týdne ji mám v posteli."
"Začneš tím, že jí sáhneš na zadek? ."
"Jasně. Vždyť to maj holky nejradši." příkývl.
Jak myslíš, Siriusi... Pomyslel si s úšklebkem James. Dosáhl toho, čeho chtěl.
ČTEŠ
"Sáhni jí na zadek!" {Neplecha Ukončena}
Fanfiction''Sáhni jí na zadek...'' touhle větou to vše začalo. Byla by to vcelku nevinná věta, kdyby ruka Blacka nedopadla zrovna na zadek Stephanie Weston. Tiché, šedé myšce, jejíž srdce ale bylo vyrobené z ohně. ! Upozornění - vlastnosti postav se neshodují...
