"Sáhni jí na zadek!" {Neplecha Ukončena}

End? Maybe...

Seděla jsem v otahaných teplácích svého táty v domě našich. Projížděla všemožné inzerátyna PC. Najednou zazvonil zvonek domovních dveří. Bylo to asi dva roky potom, co jsem skončila v Bradavicích.
Šla jsem otevřít. Vypadala jsem jako poloviční duch, protože jsem od půl třetí rno nezamhouřila oči. Nemohla jsem. Zase se mi zdálo o minulosti. O době, kdy jsme se Siriusem byli děti s 'velkými' starostmi a chodili jsme spolu.
Před mými domovními dveřmi ale stála moje noční můra. Nervózně přešlapovala z nohy na nohu.
''Co tu chceš?'' vydala jsem ze sebe překvapeně.
''Prý tu bydlí anděl, kterému jsem zlomil křídlo z puberťácké blbosti...''
''Myslela jsem, že Chloe s Tebou čeká dítě..'' odvětila jsem.
''Chloe nebyla každý den po čtyři roky na ministerstvu pro smích jen aby mě dostala ven... '' šeptl.
''Chci být s někým, kdo chce být se mnou kvůli tomu jaký jsem já, ne moje peníze...''
''Tady ti ale můžeme nabídnout jen obyčejnou skývu chleba a čistou lásku, tak nevím jestki o to stojíš...'' usmála jsem se flirtovně..
''Je to to jediné, co si přeji, jen jsem musel dospět, Steph.
Miluju tě. A teď to neříkám kvůli Malfoyovi!'' zasmáli jsem se oba poslední větě. Vrhla jsem se mu do objetí, které mi za ty roky tolik chybělo. Ty nejkrásnější vztahy nejsou jednoduché a platí to i o lidech...

Tohle by měla být poslední část. Vím, asi je to trochu zrychlené. Doufám, že jste to všechno pobrali. Končí to happy endem.. Jak jinak. Snad jste si to užili tak jako já a pokud by měl někdo zájem o další příběh tohohle rázu, napište do komentů do které doby to mám zasadit, týká-li se to Bradavic, popřípadě jaké postavy třeba i z našeho světa byste tam chtěli ;)