"Čau kotě," řekl Sirius sebejistě, přistoupil k modrovlásce a položil svou ruku na její zadek. Před celou Velkou síní.
Místností se ale v následující vteřině ozval plesk a tvář Cassanovy se červenala. Z nervozity to určitě nebylo.
"Dej si pohov,Blacku!" vyštěkla a přitom vypadala tak klidně. Otočila se na podpatku a mířila na konec Nebelvírského stolu.
"Hej, Stephanie? Je to tvoje jméno,že?" zastavila jí milá Lily Evans.
"Ano, to jsem já," přikývla, "potřebuješ něco?"
"Jen jestli si nechceš přisednout. Nikdy jsme se nebavily, tak mě napadlo,že všechno je jednou poprvé," Stephanie dlouho neváhala. Sedla si vedle laskavé zrzky.
"Mimochodem ta facka byla dobrá,"
"Jo, ta sedla," přidaly se ke chválení i okolní bytosti.
Sirius jen ode dveří přihlížel. Šrochtilo mu v hlavě a já se docela divím,že mu mozek nezkratoval..
ČTEŠ
"Sáhni jí na zadek!" {Neplecha Ukončena}
Fiksi Penggemar''Sáhni jí na zadek...'' touhle větou to vše začalo. Byla by to vcelku nevinná věta, kdyby ruka Blacka nedopadla zrovna na zadek Stephanie Weston. Tiché, šedé myšce, jejíž srdce ale bylo vyrobené z ohně. ! Upozornění - vlastnosti postav se neshodují...