After mile from love |CZ|

Část. 12

,,Nevím jak bych to začal.." Prostě to řekni"Řekla jsem nevrle. ,,Víš...Je tu jedna věc ohledně Matthewa...." Pozorně jsem se na bratra dívala. ,,Identifikace Matthewa neproběhla úspěšně....",,No...a to znamená co?" ,, Že rodiče Matthewa neidentifikovali tělo jako Matthewa..." Rychle se mi zarazilo srdce a já vůbec nevěděla co mám odpovědět....Jen jsem tak seděla a koukala se Jamiemu do obličeje.....Potom jsem se dostala ze šoku,odsunula jsem se od židle,stoupla si a pomalu jsem odešla nahoru do svého pokoje. Lehla jsem si na postel a z opka mi uplavala slza. Dívala jsem se ztuhle z okna a pozorovala hýbající se malé částky městem... Najednou někdo zaklepal a já jsem jen dále seděla na posteli z tupým výrazem z okna. ,,ani nechceš vědět kdo byl v tom pytli?!" Jen jsem pokývala hlavou a podívala se na Jeasona. ,,Byl to...." Polkl s naštvaností...,,Byl to.." Začal  trochu slzet a s plačtivým hlasem řekl:,,Byl to...patnáctiletý kluk...podle našich tipů by se mohlo jednat o brutální zavraždění osoby která se pohřešovala měsíc....,,Jeasone?" Podíval se na mě.....,,Kde je Matthew?,,Nevíme...ale víme že není mrtvý.....,,Můžu se vrátit do školy?" Jeason kývl a hned v pondělí po mém příjezdu jsem šla do mého pokoje. V tu jsem v hale potkala Niyye. ,, Ahoj! Jak se máš!",,Jak bych se asi měla mít?!" řekla jsem arogantně...,,Proč si mi nezavolala"řekl. ,,promiň..." řekla jsem zpětně a Niy se na mě naštvaně podíval...v hale jsme byli sami jelikož bylo teprve brzy ráno. ,,PROČ? SI MI NEZAVOLALA?!BÁL JSEM SE ŽE SI SKOČILA POD VLAK!!!",,co se staráš?" řekla jsem a podívala se na Niyye...,,Mám o tebe starost...",,promiň...jsem hrozně zlá...." To je dobrý..."řekl a nečekaně mě objal. Jeho objetí bylo vždycky tak hřejivé a upřímné....,,Tess?"Pošeptal. ,,Moc bych tě chtěl večer vidět...",,Niy..." ,,Jen přátelsky ..." řekl když si uvědomil můj pohled. ,,Dobře.."řekla jsem a poculila se. ,,Přijď...půjdem někam...ať se odreaguješ..."Ze slušnosti jsem řekla ,,ano". ale upřímě jsem neměla náladu na Niyye a ani na nikoho jiného jenže sedět a myslet na nic nepomáhá....Najednou se s ozvěnou ozvalo: ,,Zdar kámo? Co tak brzo?" ,,Nemohl jsem spát...." Ten člověk přicházel k nám....měl černé vlasy v culíku,rifle,moderní styl a dnes i brýle. ,,Jo...Tess...Tohle je Peter....myslím že jste se už viděli..." ,,Jo viděli.."Řekli jsme zaráz. Nastala chvíle ticha kdy jsme se na sebe všichni dívali a já jsem začala z konverzací: Tákžé...Co tady děláte v tolik hodin ráno? ,,Niyy!" ,,c..co?j..jo!Já jsem nemohl spát a tak jsem šel z pokoje se projít..." ,,Já myslel že na procházky při měsíčku  nejsi?!" řekl Peter. ,,Však taky ne....ale dneska jsem prostě vztal...a...a....navíc Chris příšerně chrápal!" Zasmáli jsme se a zeptala jsem se: ,,A co ty Petere?",,Já nic...Včera byla menší pařba a tak jaksi jsem se probudil na druhé straně školy....takže....",,Chápu" řekla jsem se smíchem.  ,,No nic lidi....Měli by jsme jít....",,A Tess? ,,Co ty tady děláš?" ,,Já jsem zrovna přijela z hlavního města....,,Aha!" Tak ...no lidi nevím jak vy ale já už asi neusnu...příšerně mě bolí hlava navíc bych chtěl jít pryč odsud...Ale....co takhle sraz před halou za deset minut?Půjdem se trochu projít nebo něco...." ,,Já beru!" řekla jsem nadšeně a Niy přikývl. 

V rychlosti jsem si odložila do pokoje všechny věci a za deset minut jsme se všichni sešli...Bylo konečně pět hodin ráno a šílená tma....,,No a co si dělala v hlavním městě?"řekl Peter.,,Byla jsem tam za bráchou....,,Co jste vlastně dělali celej víkend vy?",,No samý večírky byli takže..." ,,Jo..u vás" Dodal Peter. Tak jsme si povídali celou dobu a před sedmou ráno jsme se šli konečně nasnídat a v děvet začínala škola. S Jordan jsme se těsně ve dveřích setkali  a obejmula mě.,,Kde jsi byla?!To už mi neudělej!" Nikdy"!!!,, A dnes si žáci probereme psychiatrické a psychologické nemoci!Začneme první... Maslowova choroba.....stejně tak jako  Maslowova pyramida!Zopakujete mi někdo  Maslowovu pyramidu?Tess!" ,,O..jistě.... na prvním místě je seberealizace na druhém potřeba úcty a uznání na třetím sounáležitosti na čtvrtém jistota a bezpečí a na pátém biologické fyzické potřeby..",,Pro jednou správně"...řekl učitel arogantně.,,Takže...Maslowova choroba..známá také jako choroba králů...Ví někdo z vás co tato nemoc hlavně obnáší?",,Já,ano!" vykřikla Trya ze zadu. ,,Ano slečno?" ,,Takže...tato nemoc byla objevena už v roce 12 po Kristu, jednalo se o velkou chtivost po moci a po ovládání druhých,většinou se ale tento člověk zaměří pouze na jednoho nepřítele,který ho jak koliv svědomitě zaujal či snad urazil. Člověk takto nemocný se začne na svoji oběť soustředit jako na svoji panenku,chce si s ní hrát a jak on poručí tak musí oběť udělat. Začne mít i vidiny a občas i slyšiny....na tomto člověku se nemoc nepozná dobře jelikož takto nemocný člověk ji velmi dobře skrývá...v pokročilejších stavech je tento člověk schopný i zabít nebo fyzicky týrat své oběti,a proto nemoc králů...Existují tří fáze:

1. Sledování a přibližování se k obětem

2. Ubližování a šikanování osoby

3.stádium schopné zabít.... a potom dále...Pokud by se stalo že bychom se s ním setkali,radši respektujte všechno co vám řekne,protože nesnáší odpor obzvlášť když jste jeho oběť..." ..Dobře to dostatečně stačí slečno". Takže napíšeme si z tohoto zápis. V tu chvíli jsem začala myslet na Matthewa ....bála jsem se cokoliv udělat....a napadlo mě: Co když  Matthewa unesli!Opět se mě zmocnil pocit paniky a nervozity....po vyučování jsem se zase šla učit a zašli jsme s Jordan na večeři. Když jsem si uvědomila že je 9 večer a Niy mě k sobě dnes pozval......,,jordan!!!" ,,Co je?" ,,Jám mám s někým sraz!" ,,Tak utíkej..." Zasmála se Jordan a já byla hned pryč. Jela jsem autobusem o jednu zastávku za školu abych to měla blíž k Niyovýmu domu.....Vystoupila jsem a v té tmě jsem musela jít chvíli lesem....najednou něco křuplo ve křoví a já se nesmírně vystrašila..Hned jsem začala utíkat až jsem dorazila k Niyyovýmu domu. Bylo už zhasnuto ale přes to jsem do něj vešla   ve tmě jsem pokračovala do jeho pokoje...do vnitř do koleje bylo otevřeno. Rožla jsem a nemohla uvěřit svým očím....Nějaká holka se po něm vyvalující....Jen jsem vykulila oči a řekla:,,Tady máš návštěvu...tak já už asi radši půjdu".....Okamžitě jsem se otočila a běžela směrem z domu....Začala jsem si protírat oči od slz i když jsem nevěděla proč vlastně brečím.....Do někoho jsem narazila....Dala jsem hlavu vzhůru a slyšela známý hlas....,,ahoj co se...." Odstrčila jsem ho od sebe a běžela dál.....Pak jsem si uvědomila že to byl Niyův soused....