After mile from love |CZ|

Část. 17

Cesta byla skoro zamrzlá hned jak jsme vyjeli ze dvou měst. Jason se skoro na mně ani nepodíval kvůli soustředění při řízení na náledí. Už jsme vjížděli do hlavního města a já viděla osudndou zatáčku před kterou stojí Jasonův byt. Zaparkovali jsme a hned po té mi ještě snad jako nikdy Jason otevřel dveře. ,,Ale ale?Kdopak to příjde že mi otevíráš dveře?",,Dej pokoj Brianno! Trošku jsem se ucchychtla a šla jsem ke kufru pro své věci. Hned jsem  Jasona zastavila když chtěl vzít tašku z dárky. Prošli jsme tichou ulicí a sjeli výtahem do předposledního patra. Vešla jsem do dveří a ucítila vůni bytu. ,,Však ty to znáš" Řekl Jason a usmál se na mně. Hned mi začal cinkat telefon s upozorněními. Otevřela jsem telefon a na obrazovce začalo blikat:

Přečtěte si....přečtěte si!!!!! Blikal červenou barvou a já jsem se lekla ...... ,,Jasone?!Jasoneeee!" Křičela jsem vyděšeně......Najednou se na obrazovce objevila kolonka: Odemkni to nebo zemře! Začala jsem cítit na svých tvářích slzy a udělala jsem jak mi obrazovka nařídila..... 

Neznámé číslo: Snažila jsi se mně zablokovat?! Tak to uvidíš, protože jsou svátky, dám ti dáreček....nic se mu nestane....pro zatím! Snaž se to ještě jednou udělat a škrtnu další z tvých životů....Co takhle třeba pana dokonalého a dokonalejšího....možná ti dám vybrat :8 Ps: Promiň že jsem se dlouho neozval, vybíral jsem dárečky , s láskou tvůj 

J.T

,,Co se děje?!" Vykřikl vyděšeně Jason když vstoupil do mého pokoje. ,,Nic...já jen co bude na večeři..." Jason po chvilce udiveně odešel. Vyděšeně jsem se dívala na telefon a seběhla jsem dolů a stále jsem přemýšlela nad zprávou... Kdyby se stalo něco Niyovi......Peterovi....Jasonovi?!Jordan!!!! panebože.....říkala jsem si v hlavě vyděšeně....... V noci jsem měla strašné děsivé spaní......Jen ráno mi trochu zlepšilo náladu..... Tak dnes je Štědrý den řekla jsem si sama pro sebe. Podívala jsem se vedle sebe na stůl a těžce uvěřila teprve kolik je hdin...opět jsem si vzpomněla na minulé odpoledne a do žaludku se mi vrazila nervozita..... Tak se mi stýskalo po Niyyovy a zároveň jsem měla o něj strašný strach a ne jen o něj ale stejně tak o všechny ostatní blízké.....Jordan...Erik!.  Pomaličku jsem si sedla zhluboka jsem se nadechla a vydechla. Dobře...řekla jsem si sama pro sebe. Jediný den v roce kdy si můžeš dopřát být opravdu šťastná řekla jsem sama pro sebe. No dobrá tedy.. Přešla jsem přes velký pokoj až ke své skříni. Pomalu jsem posunula dveřmi do strany a vzala si pro zatím nějaké domácí oblečení. Trošku jsem se učesala a sešla jsem dolů po skleněných schodech. Jason jako pravý spáč sse ještě nevzbudil.....Nebo.......Najednou vychází z dolní koupelny a obléká si docela pěknou košili. ,,Wow! Revoluce!" Vykřikla jsem. Jason se na mně podíval arogantním výrazem a šel otevřít dveře. Udiveně jsem tam stála a koukala na Jasona. Vzal za kliku a otevřel dveře. Stále jsem stála zkamenělá s pusou do kořán. ,,Ahoj!",,Ahooj!" Svoji zkamenělou pusu jsem trošku posunula na stranu ke dveřím abych viděla kdo že to k nám zavítal. Podle hlasu to byla žena. Taky že ano.... Vyšla ze dveří Jason jí podal květinu a ona jemu zase víno. Byla to žena asi třicet let, její obličej však vypadal velice drsně. Měla docela krátké blonďaté vlasy a opravdu čisté modré oči. Vypadal opravdu drsně ale sympaticky. 

,,Ahoj!" Zakřičela na mně s úsměvem a já jsem najednou roztála. ,,A...ahoj?" Pořád jsem stála jako zařezaná. Přišla ke mně podala mi ruku a představila se: ,,Já jsem Rachel!"Políbila mně na tváře a já jen odpověděla: ,,Já jsejsemm Tess, nebo Briana ale říkej mi Tess. " Jason se na nás seč šibalským úsměvem stále koukal a já jsem se ironicky usmívala také.... Celý den probíhal skvěle už bylo pět hodin a já se potloukala okolo linky jako malé děcko. ,,a kdy už to bude? A kdy už přijde Ježíšek?" Jason se smál a Rachel jen řekla: ,,to musíš počkat aby si ho nevyděsila!" ,,Tak dobře "řekla jsem zdrobnělým hlasem a všichni jsme se smáli. Už započala večeře. ,,A  kde jste se vlastně seznámili vy hrdličky řekla jsem . oni dva se na sebe jen ustrašeně podívali a já se ustrašeně dívala na ně oba. ,,No my jsme....my nejsme....my...."řikáli oba dva výmluvně zaráz. ,,My jsme jen přátelé takže...ehm ehm...odkašlala si Rachel. smutně jsem pokývala hlavou a řekla jsem: ,,Aha..." Oba dva najednou zrudli jako rajčata a vyhýbali se očním kontaktům,,No ale stejně kde jste se poznali ?" řekla jsem a najednou se vrátil Jason zase zpět do reality. ,,No v práci "řekl Jason. ,,Přiřadili mně k nim do vyšetřování " dořekla Rachel. ,,Ahá!" řekla jsem udiveně a nabrala si poslední sousto. Jason odešel a po chviilce začali znít vánoční koledy. Přišli jsme s Rachel ke stromečku. Bylo tam tolik dárků že jsem ani nevěděla který dřív popadnout. Dárky byli všechny krásné....,,Promiň Rachel že jsem ti nic nekoupila....ale na oplátku tě vezmu na nákupy!",,Ouu to zní "dobře zasmáli jsme se. Jason nechápajíc našemu nadšení rozbalil další a tím poslední  dárek. Byla to nová sportovní bunda za dva tisíce. ,,Panebože!Děkuju moc"! Objal mně ale já se udiveně dívala na Rachel jelikož já dávala Jasonovi hodinky a obraz který chtěl a já ho vydražila. Začala jsem šeptat: ,,To ale není ode mně!" Jason mně přestl objímat oddálil si mne od těla a řekl: ,,Vážně?!",,Ne?!!" Tak se udiveně otočil na skromně se tvářící Rachel. ,,Rachel?!",,No?" ,,To si ale opravdu nemusela!" řekl Jason a s rozzářenýma očima šel obejmout Rachel která štěstím zářila. Málem jsem si nad těmi dvoumi oddychla. Všechno skončilo, já si šla dát všechny dárky nahoru a potom jsme se všichni společně usadili na velikou pohovku a jedli jsme zmrzlinu. V polovině filmu když začali reklamy Rachel vstala. ,,Kam jdeš Rachel?!"vykřikla jsem a vstala jsem také.,,No přeci domů....už je deset hodin. " ,, V půlce filmu?" řekla jsem. ,,No nechci aby mi to ujelo. ,,Takhle pozdě domů přes město nepojedeš a ještě k tomu sama!" vykřikla jsem. Jason tam vyjařeně stál a já jsem do něj šťouchla. Au! zavřeštil potichu když užř se chystala Rachel odejít. ,,a..ajo..." ,,Rachel! Nechceš u nás přespat? "řekl Jason s úsměvem. ,,A..ale...já vás nechci rušit!" ,,Neplácej kraviny!" řekla jsem a  Rachel si začala sundávat kabát. ,,Tak děkkuju!" řekla Rachel s vděkem v očích. ,,Ale nemám tady pyžamo ani nevím kde mám spát...",, Pyžamo ti půjčím já ....a spát můžeš v druhém pokoji pro hosty. " řekla jsem nadšeně a