Find Me Again // phan - CZECH

Four

Další den ve škole byl docela jednotvárný, asi jako posledních pár týdnů. Tedy, aspoň ta první polovina dne.

Začínal klasicky. Dan jako vždy sledoval Phila mezi hodinami, Phil ho jako vždy ignoroval, Jace se na Dana díval jako kdyby byl nějaká delikatesa a samotná škola nedělala nic jiného, než že mučila už tak dost vytočenýho Dana. Snažil se ze všech sil soustředit se na to, co se kolem něj děje, ale stačila jen chvíle a už se všechno začínalo mlžit, dokud se mu to kompletně nevypařilo z hlavy.

Není ani potřeba říkat, že jeho první tři hodiny ubíhaly pomalu a bolestivě, takže téměř začal zpívat radostí, když se ozval zvonek oznamující přestávku na oběd.

Potom, co Phil přišel na Danovy a Jacovy úlety, musel Dan trávit veškeré svoje obědové pauzy na všech možných místech, jen aby ho ten pitomej zelenookej kluk nenašel a nic na něj nezkusil. Za každou cenu se vyhýbal jejich obvyklému místu, pod tím velikým stromem, a nějakou dobu to dokonce i vypadalo, že to funguje.

Ale dnešek očividně nebyl tím dnem, protože jakmile zasedl před opuštěnou školní nářaďovnou, ukázal se samotný ďábel. Stál u Dana a culil se na něj s těma jeho atraktivníma, zato nepopiratelně zlýma, zelenýma očima.

,,Vím, že se mi celou tu dobu vyhýbáš.", byla ta první věc která z něj vypadla, když zasedl vedle Dana. ,,A taky vím proč, jen v tom nevidím žádnej smysl."

Dan neodpovídal, jen dál zíral na otevřenou knihu v jeho klíně. Ani trochu nevěnoval pozornost těm napsaným slovům, ale přesto otočil stránkou, aby ukázal Jacovi, že ho jeho slova nezajímají. Možná by potom odešel.

Jace zůstal taky zticha a začal hrubě tahat za trávu před ním. Ale ticho dlouho nezůstal, jelikož se znovu ozval ten jeho otravně krásný hlas.

,,Jelikož ty a ten kluk Frank, nebo jak že se to jmenuje," pozastavil se a pohrdavě mávl rukou: ,,skončili jste. A tím myslím jako že jste totálně zničení, na prach."

Dan ho pořád ignoroval, ale nedokázal si nevšimnou své reakce na jeho slova. Pevně zatnul zuby a knihu držel tak pevně, až mu zbělaly klouby. Snažil se kontrolovat svůj náhle zrychlený dech, ale bylo to zatraceně těžký vzhledem k tomu, že Jace pokračoval v mluvení.

,,A to mezi náma byla zábava, ne? Nebo aspoň já jsem si to užíval, nevim jak ty." Znovu se odmlčel a opřel se hlavou o zeď tak, že mohl sledovat oblohu.

,,To co se tu snažím říct je, že jestli jsi ty a ten tvůj boy toy skončili, proč by to nemohlo být zase jako před tím? Už bys to dál nemusel skrývat a ani by tě nesral takovej ten hnusnej pocit viny kvůli tomu, že ho podvádíš." Přelétl pohledem k Danovi, který stále zůstával odolný proti Jacovým slovům a mlčel. ,,A hrozně se nudím."

,,Víš co nechápu?", procedil Dan skrze zuby. Dál sledoval stránky v jeho knize, protože se na Jace nechtěl dívat. ,,Nevím, jestli to cos mi navykládal byla pravda, jako to co ti ten Logan udělal, ale vypadá to že jo. Potom ale nechápu, proč jsi udělal naprosto stejnou věc se mnou, když jsi věděl, že ho to zlomí. Tak jako tebe." Potom se podíval přímo na Jace, který vypadal, jako kdyby chtěl Danovi každou chvíli vydrápat oči z důlků.

,,Už nikdy o něm nemluv.", řekl až nebezpečně potichu. Jeho oči už najednou tolik nezářily, naopak výrazně ztmavly zlostí.

,,Asi tak, jako ty mluvíš o Philovi?" Vrátil mu Dan a zatl pěsti.

,,To není to stejný."

,,Je to přesně to stejný ty kreténe."

Jace na to neodpovídal, díky čemuž na sebe byl Dan tak trochu hrdý, jelikož mu už konečně dokázal zavřít hubu. Znovu se vrátil ke své knize a čekal, jestli Jace ještě něco řekne nebo udělá.