Find Me Again // phan - CZECH

Thirteen

Dan se vzbudil v prázdné posteli se vzkazem od Phila.

Asi by nebyl dobrý nápad, kdyby mě tu tvoje máma našla. Uvidíme se ve škole, slibuji.

Xx Phil.

Dan byl trochu zklamaný, jelikož opravdu doufal, že se probudí vedle Phila, ale brzy ho to přešlo.

Protože on a Phil byli znovu v pořádku. Nebyli doslova pár, ale měli znovu šanci a Dan se jí hodlal držet co nejpevněji dokázal. Celý den se nedokázal zbavit toho pitomého úsměvu, bohužel musel přestat, jelikož ho z toho začaly bolet tváře.

Noc předtím hustě sněžilo. Sníh byl napadený všude kolem domu a Dan musel zápasit se dveřmi od auta, aby dokázal vystoupit, aniž by ho sníh zavalil. Silnice byly doslova noční můra, jelikož i přes neustálé odklizování sněhu padal stále nový a nový.

Dan přišel docela brzy, přesto se však nevyhnul hlasitým a přeplněným školním chodbám. Obvykle opovržlivě procházel kolem těch rádoby namachrovaných frajerů, ale dnes ho jejich existence snad nemohla zajímat míň.

Zrovna otvíral svoji skříňku, když se odněkud vynořil Phil, opřel se s rukami v kapsách o zeď a usmíval se tak široce, že by Dana snad troufl.

,,Čau.", řekl jednoduše, ale Dan už jen z toho obyčejného slova ucítil motýly v břiše. Bože, někdy si fakt připadal jako holka.

,,Čau.", odpověděl. ,,Dnes ráno jsi odešel dřív."

,,Jo, asi by nebylo zrovna nejlepší, kdyby mě vaši viděli u tebe v pokoji."

,,To asi ne no.", zasmál se Dan, popadl učebnice ze skříňky a otočil se k Philovi. ,,Já ... em, jsem rád, že ses za mnou včera v noci stavil.

,,Já taky.", usmál se Phil. Nějakou dobu tam jen stáli a stupidně na sebe zírali. Po chvíli už se začali cítit trochu divně, takže když zazvonilo na první hodinu, Dan si vůbec nestěžoval.

,,Tak jdem?", zeptal se a zrovna se otáčel k odchodu, když ho Phil chytil za ruku.

,,Já jen, uh ... um ...", zamumlal Phil, kterého obličej se začínal pomalu zbavovat do červena. ,,Jen jsem tě chtěl chytit za ruku."

Dan na něj chvíli němě zíral, ale hned na to zamrkal a jemně přikývl. Chytit za ruku. Chce se se mnou držet za ruce. Phil propletl jejich prsty, tak trochu nemotorně, a nesměle se na Dana usmál. ,,Promiň, jsem pořád trochu mimo, víš ... s tebou."

Dan přikývl, čímž tiše odsouhlasil jeho slova. Tolik mu tyhle jemné doteky chyběly, věci jako bezdůvodné držení se za ruce. Už téměř měsíc nic podobného neudělali.

A tak se, ruku v ruce, vydali do třídy. Překvapivě se toho dne ve škole nic zvláštního nedělo. Upřímně od Jace čekal, že s něčím přijde, ale nakonec ani nebyl ve škole. Což také znamenalo, že Dan nemusel být s Philem tolik opatrný.

Během školy napadala hustá vrstva sněhu, která blokovala téměř všechna auta, kvůli čemuž musel Dan pěšky domů. Ani Phil s ním nešel, jelikož bydlel na druhé straně.

Pořádně se zachumlal do svého kabátu, aby se udržel aspoň trochu v teple a začal se prodírat chladným sněhem, mezitím co si mumlal nadávky pod vousy.

Venku nebyla ani noha, všichni se rozhodli, že radši zůstanou v teple svých domovů.

Trochu si poupravil kapuci, aby lépe viděl na cestu a spatřil postavu, která šla jeho směrem. Osoba vypadala, jako kdyby mířila přímo k němu, takže se Dan odklidil na stranu chodníku, aby mohla projít.

Ale ten člověk neprošel, ani náhodou, naopak se zastavil přímo před ním.

,,Ty malá děvko." Bylo to to jediné co Dan slyšel, než dostal pěstí přímo do brady a odletěl na sněhem pokrytou zem.

,,Co se to kurva děje?", pomyslel si, když zvedl hlavu, mezitím co se držel za bolavou část obličeje. Zíral na zřetelně vytočeného kluka s rozcuchanými blond vlasy kolem obličeje, jehož hnědé oči jiskřily zlostí a špatnými úmysly. Dan neměl ani ponětí, kdo by to mohl-

Oh ne. Jasně že věděl, kdo to je.

Ely Master ani nezaváhal a už se k němu znovu natahoval, hrubě vytáhl Dana na nohy a znovu ho udeřil pěstí, tentokrát přímo do obličeje. Z nosu mu vystříkla teplá krev, která pošpinila sníh kolem.

,,Ely! Ely, přestaň! Nech ho na pokoji!" Zakřičel někdo zpovzdálí. Byl to Phil, Dan by jeho hlas poznal v každé chvíli. Vběhl přímo před Elyho a hrubě ho od Dana odstrčil.

,,Nesahej na mě, Phile!", vykřikl Ely a až vyděšeně od něj začal couvat.

'Neopovažuj se na mě sahat. ,Ne těma odpornýma rukama.' Dan si dokázal dokonale představit, co se teď asi honilo Elymu hlavou.

Philovy černé vlasy trčely do všech stran a obličej měl díky chladu a nejspíš i díky běhu celý rudý. Tvář mu zdobila středně veliká modřina, která se začala pomalu zbavovat do fialova a také si všiml toho, jak se třese.

,,Na to nemáš právo!", vykřikl Phil. ,,Promiň, dobře, omlouvám se za to co jsem ti udělal, ale já ho miluju. Vím že to bylo špatný, nemáš ani ponětí o tom, jak moc jsem věděl jak je to špatný, ale to ti nedává právo k tomu, abys mlátil člověka, kterýho miluju!" Na chvíli se zastavil a hrubě si projel prsty už tak rozcuchané vlasy. ,,A já tě nemiluju Ely, omlouvám se. Ale takhle to je."

,,Fajn, tak proč ses se mnou vůbec obtěžoval?", zeptal se Ely.

,,Já ... já nevím.", odpověděl Phil hloupě.

,,Kurva, vždyť jsem pro tebe dělal první poslední.", pokračoval Ely. ,,Dělal jsem co jsem mohl, abych ti ukázal jak tě miluju, protože jsem viděl, že chceš pořád jeho!"

,,Je mi to tak líto."

,,Tak strašně moc tě nenávidím.", vydechl Ely, který s odporem v očích pokroutil hlavou a naposledy se podíval na Dana, než odešel.

Phil si povzdechl a podal Danovi ruku na pomoc. ,,Vážně promiň, rozhodně mě nenapadlo, že bude takhle vyvádět.

,,Řekl jsi mu to?", nechápal Dan, který se stále držel za nos, aby zastavil krvácení.

,,Ne, ale Jace jo."

Tak proto nebyl celý den ve škole. Byl moc zaneprázdněn bodáním Dana do zad.

,,Já ho zabiju.", vyprskl Dan.

,,Na to kašli Dane, už je konec.", vydechl Phil vyčerpaně. Dan se na něj zadíval, natáhl k němu ruku a jemně přejel po jeho modřině na tváři.

,,Praštil tě?"

,,Měl na to právo."

,,Ne, to neměl.", řekl Dan naštvaně. ,,Nikdo nemá právo mlátit někoho jako jsi ty, ať už by udělal cokoliv.

Phil se na něj usmál, shrnul mu vlasy dozadu a políbil ho na čelo. ,,Díky."

Dan se ušklíbl, ale nijak na to neodpověděl. Jeho rukavice byla nasáklá krví, ale nos už krvácet přestal.

,,Řekl jsi, že mě miluješ.", usmál se Dan a otřel si obličej. Phil se zadíval do země a strčil si ruce do kapes.

,,Je to pravda.", řekl Phil, kterému na obličeji začínal narůstat úsměv. Dan mu úsměv oplatil, i přes to, že ho nemohl vidět.

,,Já tebe taky."

Proč mi přijde, že je tenhle díl napsaný hrozně ... divně? No nevím, kdyžtak se omlouvám, zkusím s tím ještě něco udělat, ale nechci moc zasahovat do originálu :D každopádně, máme před sebou poslední díl! Je trochu delší, takže nevím, jestli ho stihnu přeložit do příštího víkendu, ale budu dělat co budu moct, přísahám O:) No nic, Dan s Philem právě vydali Cards against humanity, jdu se dívat ♥