Eleven

161 19 15
                                    

Když Dan řekl Jacovi o tom, co se stalo s Philem, reagoval úplně mimo Danova očekávání.

,,Seš sobeckej čůrák, víš to?", řekl, aniž by zvedl pohled od časopisu kterým listoval. Mluvil klidným hlasem, ale Dan si přesto všiml, jak moc se hlídá.

Dan na něj zmateně zíral, než zatřepal hlavou a nechápavě nakrčil koutek rtů.

,,Jak to myslíš?", zeptal se. ,,To ty seš ten kdo chtěl, abych se sebral a získal ho zpět, tak co seš teď naštvanej?"

,,Nemyslel jsem ať se s ním vyspíš, Dane.", odpověděl Jace rozčíleně. ,,Pořád má přítele, chápeš?"

,,Oh, takže tebe najednou zajímá, když je někdo ve vztahu.", vyprskl Dan. ,,Nevypadal jsi, jako kdyby tě to dvakrát zajímalo když jsi vyjebával se mnou."

,,Jenom proto, že jsem já všechno posral, neznamená, že ty musíš taky!", vykřikl Jace. ,,Okay, jo, nejsem ten nejlepší člověk, ani náhodou. Zahrávám si s lidmi v jednom kuse a většinou to někomu ublíží. Ale ty nejseš já, Dane. Nemusíš zlomit srdce dalšímu klukovi jen kvůli svým vlastním potřebám."

,,Jedinej důvod, proč se staráš o Philova přítele je ten, že ho chceš."

,,No a co když jo! Aspoň s ním nepíchám za Philovými zády."

,,Jako se mnou?"

,,Oh, můžeš to přestat pořád vytahovat?", protočil Jace očima. ,,Upřímně jsem si myslel, že už jsme za tím. Navíc už s tím ty ani tvůj boy toy nemáte problémy."

,,To, že už s tím s Philem nemáme problémy, není pravda. Jde o to že mi říkáš, že dělám něco špatně, i když k tomu nemáš nejmenší právo."

,,Jen jsem si myslel, že víš jaký to je.", šeptl Jace. ,,Mít zlomený srdce. Myslel jsem, že nechceš aby se tohle dělo i někomu jinýmu, protože víš, že by ho to zničilo kdyby na to přišel."

,,Vím jaký to je, jasný?", řekl Dan. ,,Vím přesně jakej je to pocit mít rozpáranej hrudník, rozumím tomu. Já jen, potřebuju ho, Jaci. Tak strašně moc ho potřebuju."

,,No a co, Dane? Tak tě to bolí, tak ho potřebuješ. To ti ale nedává žádný právo ho takhle využít."

,,Nevyužil jsem ho.", procedil Dan skrze zuby.

,,Ale jo, využil.", odpověděl Jace. ,,Viděl jsi, že k tobě pořád něco cítí a přesně toho jsi využil, aby ses k němu dostal."

Dan na něj dál jistě hleděl, ale přesto cítil jakýsi stud a pocit viny. Byla to pravda, využil Phila. Upřímně už ho to od minulé noci samotného napadlo. Ta myšlenka, že Ely neměl ani ponětí o tom, že ho jeho přítel podvedl. A byla to Danova chyba.

,,Já ne... prostě, nepatří k sobě.", zamumlal Dan a Jace si jen odfrkl.

,,A záleží na tom? Bože, jak ubohej vůbec dokážeš být? Někdy už ani nevím, proč se s tebou pořád snažím..." ztišil se Jace, promnul si kořen nosu a povzdechl si. Dan mu viděl na obličeji, jak je podrážděný a všiml si také jeho napjatých svalů.

,,Proč seš tam moc proti tomu, abych byl šťastnej?", zeptal se Dan a Jace se výsměšně ušklíbl.

,,Nejsem proti tomu, abys byl šťastnej, ty idiote. Jsem proti tomu, aby ses dostal ke štěstí děláním těhlech sraček."

,,Fajn, ale to tys mi celou dobu radil, abych přesně tyhle sračky dělal."

,,Ale neříkal jsem ti, ať svýmu příteli uděláš to stejný, co jsem udělal já!"

Dan si promnul rukama obličej a povzdechl si. ,,Tak proč tu pořád jsi?", zeptal se. ,,Jsem jen sobeckej hajzl, proč prostě neodejdeš?"

,,Upřímně? Nemám ponětí.", řekl Jace. ,,Protože fakt, i přes to jak se s tebou pořád snažím, mi vždycky akorát všechno vmeteš zpátky do ksichtu. Ani mě neposl-"

,,Jediný co jsem doteď dělal bylo to, že jsem tě poslouchal!"

,,Ne, dělal jsi všechny ty věci jen na půl a zbytek sis domyslel podle vlastních pravidel!"

,,Proč ses vůbec obtěžoval se snahou mi pomoct, když se teď se mnou kvůli tomu jen hádáš?"

,,Protože mi tě bylo líto!", vykřikl Jace a těžce dýchal, když na Dana zíral se zlostí, která plnila jeho zelené oči. ,,Chápeš? Bylo mi tě líto, protože jsi byl jen prázdná zlomená skořápka kluka a neměl jsi ponětí, jak se dát do kupy."

,,Vypadni.", šeptl Dan hrubě a pokoušel se nezhroutit z jeho slov.

,,A nechtěl jsem se dívat na to, jak takhle mrháš svým životem. Jak škemráš o kluka, kterej by ti nevěnoval ani jedinej svůj den. A taky jsem nechtěl, aby jsi ze stejnýho důvodu dělal hovadiny."

,,Řekl jsem, ať vypadneš!"

,,Promiň Dane, ale nemyslím si, že by ses někdy sebral."

,A potom odešel. Práskl za sebou dveřmi a jakmile byl pryč, Dan se sesypal.

Vykřikl a zaťatými pěstmi uhodil do zdi, čímž si sedřel kůži až do krve, ale už to ani necítil. Měl mokrou tvář od slz, ale jediné co cítil byl vztek, odpor a nenávist.

Jeho knihy byly shozené na podlahu, papíry lítaly vzduchem, lampa byla nedbale pohozená po pokoji a roztříštěná na kusy.

Roztrhávání všechno na kusy, lámání, ničení; byla to jakási terapie, a Dan, pokrytý vlastní krví, padl téměř po hodině a půl koleny na zem. Ale cítil se líp.

Bože, byl tak pitomej. Jak si mohl myslet, že je Jace jeho opravdový přítel? Někdo, na koho by se mohl skutečně spolehnout? Byl to stejně arogantní hajzl, přesně tak, jak ho Dan znal.

Ale stejně, teď neměl nikoho. Phil s ním od minulé noci nepromluvil a Jace ho teď nenáviděl.

Byl sám, přesně jako na začátku.

Moshi moshi!
Znáte yt video The Urge od Dana? Napadlo mě, že bych ho přeložila do češtiny a přidala sem na wattpad. Myslíte, že je to dobrý nápad? Přečetli by jste si to třeba? :D O:)

Find Me Again // phan - CZECHKde žijí příběhy. Začni objevovat