Find Me Again // phan - CZECH

Nine

Dan, Phil a dokonce i Jace se snažili nespočetněkrát přesvědčit pana Greye o skutečnosti, že spolu všichni tři nemohou v žádném případě pracovat, že by to prostě nefungovalo. Marně.

Byla to pravděpodobně ta nejhorší věc, která se všem třem vůbec mohla stát, navíc vzhledem k tomu v jaké situaci zrovna byli.

Skoro jako kdyby se zkáza s osudem domluvili a rozhodli se, že podělat všechno co jde je pro danou chvíli ten nejlepší nápad.

Takže v tom zůstali spolu, ať se jim to líbilo, nebo ne.

,,Je tu nějaká možnost, že bych, no ... se toho prostě nezúčastnil?", zeptal se Dan Jace o pár dní později, když ležel na své posteli s hlavou svěšenou dolů. ,,Radši bych blbou známku než tohle."

Jace se bezcílně zatočil s kolečkovou židlí na druhé straně pokoje a odrazil se od stolu. ,,Nemůžeš před tím prostě utýct,'' povzdechl si: ,,tím bys Philovi akorát ukázal, že to nedáváš."

,,Ale já to nedávám!", křikl Dan. ,,O to přesně jde, nemám šanci to přežít. Ať už mě zabije on, to napětí a stres a nebo se zabiju sám. Z tohohle prostě nevyváznu živej."

Jace se přestal točit na židli. ,,Víš že tu nejseš jediná oběť.", ušklíbl se. ,,Jsem si naprosto jistej, že ze mě nebude zrovna nadšenej až mě uvidí."

Dan se přetočil na záda a zadíval se na strop. ,,Já vím, promiň. Myslím jen na sebe."

Tak moc nenáviděl tu situaci, ve které se nacházel. S Philem, který z celého srdce nenáviděl Danovu přítomnost a teď ještě ten pitomej projekt s ním a Jacem. Ještě tak dva měsíce zpět by ho ani ve snu nenapadlo, že se jeho život změní v nějaké seriálové drama.

Ale aby byl k sobě naprosto upřímný, zasloužil si každou vteřinu toho, co teď prožíval. Za všechno, co Philovi i sobě udělal. Nejdřív si myslel, že jeho trest byl vidět Phila se svým novým přítelem, ale karma s ním očividně ještě neskončila.

,,Viděl jsi ho ještě někdy s tím Elym?", zeptal se z ničeho nic Dan, přičemž mu nad tou myšlenkou nepříjemně zašimralo v břiše.

Jace se začal s jemným úsměvem na tváři znovu točit na židli. ,,Párkrát.", řekl: ,,ale nevypadají spolu nějak zapáleně pokud tě to potěší."

Dan se na něj podíval s malým zábleskem naděje v očích. ,,Co tím myslíš?", nechápal.

,,Tím myslím, že párkrát co jsem je potkal, tak nevypadali přímo jako pár. Asi bych bez těch jejich líbaček ani nepoznal, že spolu něco mají."

Dan zaskuhral. ,,Nepotřebuju vědět o jejich 'líbačkách'."

,,Ely vypadá, jako že umí skvěle líbat."

,,Můžeš přestat fantazírovat o svým budoucím příteli a starat se o to, co budu dělat já?"

Jace se znovu zastavil, nechal své nohy dopadnout na podlahu a zadíval se na zem. ,,Přesně tohle je všechno, co jsem posledních pár týdnů dělal. Staral se o to, co ty.", povzdechl si Jace a Danovi neunikl ten podrážděný tón v jeho hlase. ,,Nepamatuju si, kdy jsem s tebou šel po ulici, aniž by sis nestěžoval na svoji situaci s Philem a jeho novým klukem a nebo na to, jak moc máš teď těžkej život, protože sis všechno zkurvil. Nevím jestli sis toho všiml, ale já mám taky život. A často přemýšlím, jestli se vůbec někdy dostaneš zpátky na starý koleje, protože celá tahle starost o tebe, ať už se s Philem dáte znovu dohromady nebo ne, je ztráta času.

Povzdechl si. ,,Promiň, nejsem na tebe naštvanej nebo tak něco, jen ... někdy je to s tebou fakt těžký."

Dan nějakou dobu nic neříkal, ale potom se otočil zády, aby na něj Jace neviděl. ,,Neuvědomil jsem si, že ... nemusíš tu zůstávat jestli nechceš."

Teď se cítil hrozně. Věděl, že se na Jacovi stal svým způsobem závislý, protože on byl jediný člověk, se kterým pořádně mohl mluvit, ale pořádně nemyslel na to, že si to Jace asi zrovna dvakrát neužíval. Teď když nad tím přemýšlel, choval se jako sobeckej zmetek. Neměl žádné právo na to sebrat Jacovi všechen jeho čas jen proto, že byl sám osamělý a potřeboval pomoc.

Slyšel Jace jak si povzdechl a vstal ze židle, a o chvíli později už se vedle něj pod Jacovou váhou prohnula postel. Vzal Danovu ruku, kterou měl zhroucenou na své hrudi, a sevřel ji v té svojí.

,,Nikam nejdu, jasný?", řekl jemně. ,,Jen si myslím, že se potřebuješ naučit, jak se s podobnými věcmi vypořádat sám. Nechci tě vidět smutnýho."

Dan se přetočil a položil svoji hlavu do Jacova klína. ,,Dobře.", zamumlal. ,,Pokusím se nechovat tak ... melodramaticky. Nebo, aspoň dneska."

Jace se zasmál a jemně prohrábl rukou Danovy vlasy. ,,Fajn. Takže, teď můžeme mluvit o klucích?", zeptal se se značně veselejším tónem v hlase, než měl před pár minutami. ,,Myslel jsem, že tohle teplí kámoši dělaj."

Dan se zasmál a posunul se tak, že seděl bok po boku u Jace. ,,Seš tak trochu děvka, víš to?"

Jace na něj jen mrkl. Oba dva se začali smát a na pár hodin zapomněli na své problémy. 

****************************************************

Hned další den už se Dan ze všech sil pokoušel nezvracet úplně všude díky všemu tomu stresu, který se mu kroutil v žaludku.

Protože seděl vedle Jace na posteli. A Phil seděl přímo naproti nim.

Poslední půl hodiny jen listovali stránkami sešitů, ale navzájem si neřekli jediné slovo. Byla to ta nejnapjatější a nejnepříjemnější chvíle, kterou Dan kdy zažil, a zrovna dvakrát si ji neužíval. Jace vedle něj strnule seděl, přesně tak jako Dan, ale přesto nevypadal ani zdaleka tolik nervózně. Neustále pokukoval po Danovi s Philem a jednou za čas věnoval Danovi pohledy plné starosti a pochyb. Očividně si nemyslel, že by tohle Dan mohl zvládnout.

Phil se tvářil, jako že ho nezajímá přítomnost jeho bývalého přítele, vedle kterého seděl kluk, se kterým ho podváděl. Pouze seděl na místě, jeho modré oči ani na vteřinu neopustily papíry před ním a on ani zdaleka nevypadal na to, že by s chlapci v místnosti plánoval jakkoliv spolupracovat.

Dan periferně zahlédl Jace, jak otevírá sešit na prázdné stránce a něco do něj zapisuje. Nenápadně do Dana strčil a naklonil stránku tak, aby ji mohl jen Dan přečíst.

Dobrý? Bylo napsané na papíře. Dan nalistoval ve svém sešitu prázdnou stránku a napsal na ni odpověď.

Jsem v pohodě.

Nevypadáš tak.

Dan protočil očima a omrknul Phila, jestli náhodou nesleduje jejich "dopisování". Nevypadalo že by o nich věděl, proto pokračoval v psaní.

Zvládnu to, jasný? Nejsem dítě.

Nesouhlasím :)

Dan se nad tím pousmál, snažíc se nerozesmát, aby na sebe nepřitáhl Philovu pozornost.

No, když jsi tak schopný, vadilo by ti kdybych odešel? Všechno to napětí škodí mé pokožce.

Dan se na něj podíval se strachem v očích a rychle zatřepal hlavou, tak nenápadně jak dokázal. V žádném případě ho tam nemohl nechat s Philem samotného.

,,No," řekl Jace nahlas a mile se na ně usmál. ,,Vlastně mám nějaký ... rodinný záležitosti, který musím vyřídit, takže vás v tom teď asi nechám samotný. Snad mi to odpustíte."

Jace, se snahou ignorovat Danův nenávistný pohled popadl své věci, mírně mávnul na rozloučenou a nechal za sebou svižně zaklapnout dveře.

Já ho kurva zabiju, pomyslel si Dan.

Teď už tu byl jen on a Phil. Byli úplně sami.

Co by se mohlo stát?

Nazdárek! Už je dost pozdě a možná jsem tam nechala nějaký chyby, zítra to omrknu. Dobrou noc :)