Broken pieces✔

-3-

,,Jdu jen na chvíli," připomenu Hanně cestou na Calebovu párty. 

,,No jo. Neboj," protočí očima a když spatříme jeho dům plný hlasité hudby, rozzáří se. ,,Jak vypadám?" trochu si upraví vlasy a pak na mě pohlédne. 

,,Jsi krásná jako vždy," vřele se na ní usměju. Rychle mě obejme a pak se vydáme dovnitř. Všude hrála hlasitá hudba, po zemi se válely kelímky a z kouře z cigaret se mi špatně dýchalo. Hanna odběhla k nějakému blonďákovi a já se ocitla sama. Došla jsem do kuchyně, kde jsem si vzala kelímek a nalila si do něj džus. Pak jsem se procpala mezi lidmi až na verandu, kde nikdo nebyl. Sedla jsem si na starou houpačku a zvedla hlavu ke hvězdám. 

,,Tohle mi už jako náhoda nepřipadá," ozve se od domu. Vylekaně trhnu hlavou a pohlédnu do jeho tajemných očí. 

,,Wille," vydechnu a dám mu hledím do očí. 

,,Proč nejsi vevnitř?" zavře za sebou dveře a sedne si vedle mě na druhou houpačku. 

,,Mohla bych se ptát stejně," pokrčím rameny. ,,Party moc nemusím. Je mi špatně ze všeho toho alkoholu a cigaret," vysvětlím a pohlédnu do tmavé zahrady. 

,,Mě to tam přijde nudný. Jsou to jen děti, co si hrají na dospělé, ale co oni o tom vědí?" ironicky se uchechtne. ,,Ale to je jedno. Chodíš do knihovny dost často, že?" změní téma. 

,,Skoro každý den. Je to něco jako můj druhý domov," usměju se nad svými slovy. ,,A co ty? Rád čteš?" přesunu pohled na něj a trochu se leknu, jelikož mě celou dobu pozoroval. 

,,Jo. Básně a tak. Taky si něco píšu," řekne a já na něj překvapeně pohlédnu. 

,,Opravdu? Páni," vydechnu. Rukou zaloví v kapse kalhot a vytáhne malý bloček, který mi podá. 

,,Jsou to jen myšlenky, co se mi honí hlavou," kmitne rameny. Začnu si číst řádky, co napsala jeho ruka a nemůžu uvěřit vlastním očím. 

,,Jsou úžasný," oči se mu po mých slovech rozzáří. 

,,Díky," věnuje mi pokřivený úsměv a pak si bloček schová zpět. ,,Slyšel jsem, že tvůj táta j ředitel školy," uchechtne se a já si povzdychnu. 

,,Bohužel," prohrábnu si vlasy a zrak přemístím na své tenisky. 

,,Už jsem se sním párkrát potkal. Přijde mi jako fajn chlap," nad jeho slovy se rozesměju. ,,No vážně," přidá se ke mně. 

,,Neměl by ses vrátit za svými přáteli?" 

,,Nemám tu moc přátel. Vlastně jediný, s kým se tu bavím jsi ty a jeden kluk z počítačového kroužku," pokrčí rameny. ,,Winter," vysloví ze svých úst mé jméno. Pohlédnu do jeho očí a vyčkávám, co z něj vypadne. 

,,Tady jsi!" zaslechnu od domu. Oba pohlédneme na mou kamarádku a kluka za jejími zády. ,,Omlouvám se, že ruším," kmitne zrakem ze mě na Will. 

,,Já už stejně půjdu," zvedne se a nasadí si kapuci. ,,Zatím Winter," rozejde se pryč do domu. 

,,Kdo to byl?" zvedne Hanna zvídavě obočí. Jen nad tím mávnu rukou a pohlédnu na toho blonďáka. ,,Winter, tohle je Cameron. Camerone, tohle je má úžasná kamarádka Winter," rozzáří se Hanna a představí nás. ,,Jdeme si Cameronem na jídlo. Chceš někam hodit nebo tak?" zeptá se, ale já jen zakroutím hlavou. 

,,Bavte se," mile se na ně usměju a pak se vydám po chodníku domů. Objevím se v tmavší uličce a zaslechnu za sebou kroky. Opatrně se otočím a spatřím dva muže, co si to ke mně vykračují. Přidám do kroku a oni též. Nakonec se rozeběhnu, ale pak na sobě ucítím ruce, co mě chytí a povalí na zem. 

,,Nám neutečeš kočičko," slizky se na mě usmějou. Snažím se kopat a kroutit, ale jsou dva a silnější. Jeden mi vrazí facku a já okamžitě přestanu. Jediné, na co se zmůžu jsou tiché vzlyky a slzy vytékající z očí. Jeden mě chytne a druhý si začne rozepínat kalhoty. Pak ale odlétne na stranu a ten druhý mě pustí. Schoulím se do klubíčka a snažím se nevnímat nic kolem sebe. Ucítím na rameni dotek a tak sebou rychle cuknu. Vystrašeně otevřu oči a pohlédnu do jeho tváře. 

,,Už je to v pořádku Winter," přitáhne si mě do náruče a já se mu naplno rozbrečím do bundy. Vezme mě do náruče a posadí do jeho auta. Naposledy na něj pohlédnu svýma ubrečenýma očima a pak se ponořím do říše snů. 

Veselé vánoce všem! ;*