Broken pieces✔

-16-

,,Takže se uvidíme na obědě?" křikne na mě Hanna mezi dveřmi do její třídy. Jen lehce přikývnu a pak se vydám dlouhou chodbou ke své třídě. Chtěla jsem si z tašky vytáhnout sešit, abych si to rychle přečetla, kdyby náhodou zkoušel, ale místo toho mě jakási ruka, která se obmotala kolem mého zápěstí, zatáhla do prázdné učebny. 

,,Tohle nevydržím," zabručí a rychle se mi přisaje na rty. Natlačí mě na zeď vedle dveří a položí ruce na mé boky. Ty mé okamžitě upustí tašku a spojí se za jeho krkem, čímž si ho přitáhnu k sobě víc. ,,Co kdybychom přestoupili na jinou školu, kde není tvůj táta ředitel a kde nás nemůže načapat?" navrhne s kapkou humoru. 

,,Myslím, že můj táta je všude," uchechtnu se a nechám se políbit na krk. 

,,Tady třeba teď není. Protože kdyby byl, určitě bych nedělal tohle," zamumlá do mé šíje, což mě donutilo k smíchu. 

,,Už mi začala hodina. Musím jít," povzdychnu si a popadnu svoje věci ze země.

,,Já to vážně nevydržím. Potřebuju tě mít jen pro sebe," vydechne frustrovaně. 

,,Brzy je konec a pak jedeme k tobě domů, kde mě budeš mít pořád u sebe," pohladím ho po jeho lehce opálené tváři. 

,,Jenže tam tě nebudu moct políbit ani se tě dotknout. Nezvládnu to," byla pravda, že sedět vedle něj a nemoct se ho dotknout bude ta nejhorší věc, kterou musím podstoupit. 

,,Tak zase přijdeš ke mně a pustíme si film," navrhnu a on se aspoň trochu pousměje. 

,,Dobře, ale stejně mě to bude stát dost sil. 

***

,,Jsme tu, babi!" křikne Will do domů a pak se ozve něčí hlas z kuchyně. ,,Ahoj babi," přejde k postarší paní a políbí ji na tvář. ,,Tak ti vedu Winter," popostrčí mě k nim a já se jen milé usměju. 

,,No konečně. Už jsem Willovi říkala mnohokrát, aby domů taky někdy přivedl svou dívku. Od toho rána jsme se nesetkali," přitáhne si mě okamžitě do náruče. Byla Willovi ve spoustě věcech podobná. Stejné vlasy i oči, řezaná brada a hubená postava. 

,,Za to se moc omlouvám. Byla jsem trochu zmatená," prohrábnu si vlasy a ona nad tím jen mávne rukou. 

,,Wille," ozve se chlapecký hlas. 

,,Lucasi, tohle je Winter. Winter, můj bratr Lucas," vypadal jako jeho mladší verze. Nebo jako jeho syn. Byli si moc podobní. 

,,No tak já postavím na kávu a přesuneme se do obýváku," rozhodne babi. Dlouho jsme si povídali, když odbyl čas, kdy bych se měla vydat domů. Will ale trval na tom, že mě doprovodí až domů, aby si byl jistý, že jsem v pořádku. Po cestě jsme si povídali, smáli se a užívali si vzájemné přítomnosti. Bylo příjemné se ho dotýkat. Kráčet ruku v ruce. Nechat mou dlaň se schovat v té jeho. Poslouchat jeho hlas i smích. 

,,Vážně nepřijdeš? Bude se mi stýskat. A u koho v náruči usnu?" povzdychnu si. Stáli jsme kousek od mého domu, aby nás nikdo neviděl. 

,,Rád bych, ale slyšela si babi. Pořád se někde courám," kmitne rameny, ale pak se rozesměje. ,,Běž nahoru. Sejdeme se tam," líbne mě na čelo a zmizí v temnotě ulice. 

,,Ahoj mami. Jdu si rovnou lehnout," políbím ji na tvář a vyběhnu schody nahoru. 

,,Asi si k vám bud nosit žebřík," uchechtne se za mnou a tak se rychle otočím. Stál tam. Neodešel. Přivinul si mě k sobě a oba jsme si lehli do postele a pustili si nějaký film. Ani nevím ,jaký, jelikož jsem po patnácti minutách stejně usnula.Už si jen pamatuju, jak si opřel bradu o mou hlavu a oba jsme odešli do říše jednorožců a cukrové vaty.

Ještě jednu na spaní ;*