The Guardian (Avengers CZ)✔

5. - Tým Bucky a Tým Cap.

Vzbudilo mě prásknutí dveří. Trhla jsem sebou a zamrkala. Poté jsem pohlédla na Killiana, který vešel do místnosti.

"Dobré ráno, Emily. Jak ses vyspala?" ptal se, rádoby starostlivě.

Zamračila jsem se. "Dokud jsi nepřišel, bylo to fajn," prskla jsem.

Přešel ke mně a položil mi ruku na čelo. Pak pokýval hlavou a obešel mě, jakoby kontroloval zda je všechno v normálu. "Výborně. Tvoje tělo přijmulo Extremis. Uvidíme jak si povedeš v praxi," řekl a zničil moje pouta.

Vstala jsem ze židle a promnula si zápěstí. Podívala jsem se na něj s povytaženým obočím. "Co má tohle znamenat?" zeptala jsem se a pomalu přemýšlela nad tím, jak Pepper vysvobodím.

"To uvidíš," řekl, vzal mě za loket a odtáhl z místnosti. Šli jsme dlouho, dokud nerozrazil jiné dveře. Vešli jsme do nich a sešli po schodech. Místnost byla velká. Dominoval jí obrovský psací stůl a mnoho věcí naskládaných podél stěn. Byla tam taky postel, která byla postavená u stěny. Bez matrace. Ke kovovým pelestím postele byl uvázaný nějaký člověk. "Tak jsme tady."

Muž se otočil a já vyděšeně zjistila, že je to Tony. Jeho překvapení nebylo menší, když mě tam uviděl. "Emily!" vykřikl a prudce zachřestil řetězy. "Killiane, nech jí být!"

"Tati!" vytrhla jsem se Killianovi a pokusila se k němu dostat, ale marně. Dvě Killianovy gorily mě chytly a přinutili mě si kleknout.

Killian se jen zasmál, přešel ke mně a zkroutil mi obě ruce za zády. "Máme to dojemné setkání, nemyslíte, hoši?" promluvil na ty tupé strážce.

Jeden z nich se zasmál. "Jistě, šéfe," přitakal mu hned.

"Vlezdoprdelko," odplivla jsem si, za což jsem schytala ránu do obličeje.

"Nechte jí být!" křičel Tony a pokoušel se dostat z pout. Nepodařilo se mu to.

Zasyčela jsem bolestí, ale nijak jsem nedala najevo další bolest.

"Hlídejte je, oba dva," řekl Killian a odešel pryč.

"Nezapomeň, že to Carterová ráda tvrdě!" houkla jsem na něj, za což jsem zase schytala další ránu.

"Drž hubu!" štěkl na mě jeden z nich.

Protočila jsem očima a mrkla na Tonyho.

Ten to pochopil. "Hej, nechte jí být. Pokud jí nenecháte, zabiju vás jako první!" štěkl na ně a prohnul pravou ruku.

"Jasně, to ur-" Chlap to ani nedokončil, když jsem se jim prudce vysmekla, udělala salto dozadu a s oběma praštila o stěnu. Svezli se na zem, kde zůstali v bezvědomí ležet.

Narovnala jsem se a přešla k Tonymu. Zničila jsem jeho pouta a skočila mu kolem krku.

"Emily," zašeptal a objetí mi opětoval. "Jsem tak rád, že jsi v pořádku."

Odtáhla jsem se od něj a rychle si gumičkou sepnula vlasy. "Tati, musíme zachránit Pepper. Kde jsou ostatní Avengers? Jsou v pořádku? Viděla jsem, že Malibu je v troskách."

"Avengers? Ti už dobrý měsíc žijí v Toweru. Emily, jsou to čtyři měsíce od toho únosu. Čtyři měsíce jsi byla nezvěstná, ani Friday tě nemohla najít," řekl udiveně Tony.

Vykulila jsem oči. "C-cože?" vykoktala jsem. Čtyři měsíce nikdo nevěděl, kde jsem. Jak těžké to pro ně muselo zase být? 

Tony mě pohladil po vlasech. "Ale už je dobře. Zachráníme Pepper a půjdeme domů," řekl a v další vteřině na něm začaly utkvívat části jeho obleku. "Že bylo na čase, Friday," postěžoval si a počkali jsme, dokud nebyl připravený.