!!!Třetí díl!!!
Emily Stark. Strážkyně dvou Kamenů Nekonečna. Dcera Tonyho Starka. Snoubenka Pietra Maximoffa. Ochránkyně Země. To všechno je jediná osoba.
Thanos je poražen, ale jeho stoupenci ne. Zemi ohrožuje bohyně Smrti, Hela. K jejím silám s...
"Připravená?" zeptal se mě tiše Tony, když jsme stáli před zavřenými dveřmi.
Podívala jsem se na něj. Byla jsem všechno, jen ne připravená. "Mám strach," svěřila jsem se mu.
"Neměj. Nedal bych tě někomu, kdo by ti měl ublížit," uklidňoval mě.
Pokývala jsem hlavou. "Já vím. Ale i tak..."
Pousmál se. "Neboj se. Všechno bude v pořádku. Řeknete si ano a uvidíš, že tyhle stresy za to nestály," řekl tiše.
Chtěla jsem ještě něco říct, ale to už se dveře do síně otevřely a všechny pohledy se stočily na nás dva. Zhluboka jsem se nadechla. Pohled jsem upřela jen na jediného člověka v síni. Pietra.
Pietro věděl, jak černou barvu -hlavně na něm- miluju, takže si vzal nádherný oblek, který byl téměř celý černý. Na krku měl fialového motýlka, který skvěle ladil k šatům družiček a mojí svatební kytici. Košili, sako, kalhoty i boty měl černé a skvěle padnoucí. Na pravém zápěstí jsem uviděla hodinky, které mu daroval Tony. Takže si přece pamatoval na tu vizi.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Pousmála jsem se na něj. Poté jsme s Tonym vykročili k oltáři.
"Páni, ta je nádherná, co?"
"Nemůžu uvěřit, že Stark si udělal tak překrásnou dceru."
"A podívejte na ty šaty."
"Co šaty, ale ten závoj!"
Sevřela jsem Tonyho rukáv od saka. Bylo mi docela nepříjemné slyšet ty komentáře. Hlavně nejvíc se bojím té vize. Proto jsem zapojila schopnosti a projela mysl všech hostů. Nikdo mi neodporoval, což znamená že tu žádný telepat není.
"Neboj se, všechno je v pořádku," zašeptal sotva slyšitelně Tony. Pak se zastavil před oltářem a podal mě Pietrovi. "dávej mi na ní pozor, hochu," varoval ho ještě.
Můj nastávající mě vzal za ruku a pohlédl mi do očí. "Jsi překrásná," zašeptal.
Zčervenala jsem. "Děkuju," špitla jsem a už pozornost věnovala oddávajícímu. Musím se přiznat, že jsem ho moc neposlouchala. Na to jsem byla příliš zaujatá pozorováním Pietra.
"Emily Starková, řekněte svůj slib," vyzval mě oddávající a pohlédl na mou maličkost.
Podívala jsem se Pietrovi do očí a zhluboka se nadechla. "Pietro, prožili jsme toho spolu hodně. Více, než bych dokázala vyjmenovat. Tolik krušných chvil, které jsme mezi sebou měli, jsme překonali a stále stojíme společně proti celému světu. Tolikrát jsem tě mohla ztratit, ale nestalo se tak. A jsem za to ráda. Nikdy jsem nikoho nemilovala tolik jak miluju tebe. Přísahám, že budu navždy stát po tvém boku a nikdy nedopustím, aby se ti něco stalo," pronesla jsem svůj slib a usmála se.
