The Guardian (Avengers CZ)✔

6. - Ztracené Vánoce.

Wanda pov. 

S Emily jsem se teleportovala do nově vystavěného Toweru. "Bruci!" zakřičela jsem, abych uvědomila našeho doktora, že se něco děje. 

Bruce téměř okamžitě přiběhl. "Wando? Co se děje?" zeptal se rychle, ale pak jeho pohled padl na ledovou Emily. 

"Bruci, musíme jí z toho ledu dostat. Nevím, jak dlouho to ještě vydrží!" vykřikla jsem zoufale a pustila její ledové zápěstí. 

Přikývl a vzal ji do náruče. "Odnesu ji na sál, uvidím co se dá dělat," řekl a odešel pryč. 

Následovala jsem ho a kousala si ret. Nevím, jak to tam teď vypadá, jestli náhodou nepotřebují pomoc. Ale je mi divné, že po čtyřech měsících, se Emily jen tak objeví. Možná to byl jejich záměr. 

Když se Bruce zastavil na sále, položil ji na lehátko. Jakmile to ale udělal, něčeho jsem si všimla. 

Emiliina hruď začala slabě zářit. Nebylo to obyčejné světlo. Bylo to oranžové světlo, něco jako plameny. 

"Bruci? Co je to?" zeptala jsem se a nechala mezi prsty proudit mlhu, kdyby se něco stalo. 

"Neuvěřitelné," zašeptal obdivně vědec a přešel k ní. "Musí v sobě mít něco, díky čemu ten led taje." 

Jeho slova mě zarazila. "Bruci...žádná látka nedokáže v těle přežít, aby potom rozpustila led," namítla jsem, ale pak se mi před očima něco promítlo. Když jsme bojovali s těmi Hydráky, někteří z nich měli v očích podivné světlo. Jejich tělo žhnulo. 

"Jedna ano. Je to látka vynalezená Aldrichem Killianem. Extremis. Museli jí to vpíchnout do těla. Je zázrak, že to přežila," řekl a trochu ustoupil. 

Pozorovali jsme to, jak led pomalu taje. Jak odkrývá stále žijící Emily.

Když led opravdu roztál, Emiliina hruď se prudce prohýbla, když se Emily nadechla. Víčka se jí zatřásla a po chvíli je otevřela. 

"Emily, slyšíš mě?" promluvila jsem na ní tiše a postoupila o několik kroků k ní.

Její pohled se stočil na mě. Usmála se. "Wando," vydechla tiše a natáhla ke mně ruku. 

Vzala jsem jí za ruku, aby se necítila tak sama. "Tak strašně ráda tě vidím, Emily," zašeptala jsem. 

"Jak se má malé?" zeptala se a sjela pohledem na moje bříško, které se už pěkně zakulatilo. 

Pousmála jsem se. "Je v pořádku. Tak strašně jsem se o tebe bála," zamumlala jsem. 

Pokusila se posadit se, ale tvář se jí zkřivila bolestí, takže od toho radši upustila. "Kde jsou ostatní?" 

Kousla jsem se do rtu. "Emily...ostatní šli pomoct Tonymu. Tebe jsme našli jako kostku ledu. Teleportovala jsem se s tebou sem a tady ses sama od sebe z ledu dostala. Bruce si myslí, že je to díky-" 

"Extremisu," doplnila mě Emily a podívala se na strop. "A je tam taky Cart-" zarazila se, jakoby si něco strašného uvědomila. 

"Emily? Co se děje?" zeptal se Bruce, zatímco jí kontroloval tep. 

Podívala se na mě. "Musíš se tam vrátit. Je tam Carterová. A pokud je tam i Nat..." 

Přikývla jsem. "Neboj, nic se nezvrtne," uklidnila jsem jí, zavřela oči a teleportovala se zpátky. 

"Wando, pozor!" ozval se něčí hlas a v další vteřině mě něčí paže uchopily a vyzvedly mě do vzduchu. 

Okamžitě jsem věděla, kdo to je, takže jsem Pietrovi omotala ruku kolem krku, abych měla nějakou oporu.