The Guardian (Avengers CZ)✔

11. - Jsem Avenger!

Na druhý den ráno jsem se probudila v S.H.I.E.L.D.ské cele. Cela byla bílá, s tvrdou postelí a čtyřmi stěnami. Nic super, ale nijak mi to nevadilo. Něco mi vadilo víc. A to reakce všech, které jsem považovala za svou rodinu. Tony, ten se za mě nepostavil. Steve s Clintem mě odvedli jako nějakého vraha. Jediný Pietro se pokoušel pochopit, co se děje. Ale nic víc. Nechali mě tu zavřít jako pokusné zvíře. A to jen proto, kým jsem. Čí jsem potomek. 

Red Skull. To je to monstrum. To je ten, po kom mám krev. Moje jméno tedy zní Emily Smidt Roobs Stark. Hustý ne? No...ani náhodou. Za ty dvě první příjmení se nenávidím. Je to strašný. 

Vstala jsem z postele a začala chodit po cele sem a tam. Na krku mě škrtil obojek, který tlumil moje schopnosti. Naprosto bezbranná, zahnaná do kouta. Bez přátel, bez rodiny. To všechno jsem ztratila během minuty. Všechno. I můj vlastní otec mnou pohrdá. Všichni, kvůli kterým jsem mnohokrát riskovala vlastní život. 

Zastavila jsem Thanose. Riskovala život pro všechny, které miluji. A oni se ke mně nakonec otočí zády. Všechno bylo zbytečné. Všechno. 

Shlédla jsem na prsten, který se mi třpytil na prsteníčku. Byl to zásnubní prsten, který jsem dostala od Pietra. Dal mi ho na důkaz nového života. Chtěl si mě vzít. Chtěl se mnou založit rodinu. Utéct od S.H.I.E.L.D.u a začít žít jako normální lidé. Ale to už není možné. 

Všechny moje myšlenky cosi přerušilo. Otevření dveří a kdosi, kdo do cely vstoupil. 

Prudce jsem se otočila. Před sebou jsem uviděla mladého muže s tmavými vlasy protkanými světlými prameny. Oči mu zářily jako dva safíry a hruď se nadzvihovala v černé košili. Pietro. 

Oči se mi zalily slzami. Tak moc jsem si před chvílí přála, aby přišel. A když tu stojí, chci aby odešel. Nejsem ho hodna. 

"Lásko, neplač," pronesl do ticha posmutněle. Pak udělal jen dva kroky ke mně a sevřel mě v náručí. "všechno se vysvětlí a vrátíš se domů. Slibuju."

Opřela jsem se o něj. "Neměl bys tu být. Musíš mě tu nechat. Odejdi. Vrať se do Toweru. Prosím," zašeptala jsem. 

"Nenechám tě tady, Emily. Je mi fuk, čí jsi potomek. A nejsem jediný. Fury, Clint a Rogers se zachovali jako idioti. Měli by si uvědomit, že jsi naše Emily. Nikdy by jsi nás nezradila. Nasadila jsi pro nás život, hned několikrát. Nikdy jsi nás nezradila, to oni zradili tebe," řekl tiše a pohladil mě po vlasech. 

Zvedla jsem k němu pohled. "Chápu je, Pietro. Přeci jen...mít ve svých řadách potomka Red Skulla není jednoduché. Hlavně pro Steva ne," špitla jsem. 

Opatrně se ke mně sklonil a políbil mě. 

Zezadu jsem mu rukou vjela do vlasů. Poté jsem zavřela oči. Tak moc mi tady chybí. Zvykla jsem si na jeho denní přítomnost a tady jsem sama. Pod kamerama dvacet čtyři hodin denně. 

"Vydrž to tady nějaký čas, přijdeme si pro tebe," zašeptal mi do rtů předtím, než se odtáhl. 

Podívala jsem se mu do očí. "Miluju tě." 

Pousmál se a líbl mě na čelo. "I já tebe, lásko," řekl. Pak se otočil na patě a nechal mě zase samotnou. 

Posadila jsem se na postel, vzala si do náruče polštář a chvíli se nechávala unášet myšlenkami na Pietra. 

Hlavně tedy na jeho slova. Přijdeme si pro tebe. Co tím myslel? Je snad víc lidí, kteří mi věří? Kteří věří, že nejsem stejná jako můj předek? 

Z minut se staly hodin, z hodin věčnost. Zavíraly se mi oči, takže jsem si lehla a nechala se vtáhnout do říše snů. 

°