♥We are still brothers ♥

9. kapitola - Co to má znamenat!?

Když Leo vešel na tváři měl zmatený výraz. „Děje se něco?" Ariel mě pustila. „Tohle!" Hodil po mě jeden z bulvárních magazínů, na jehož obálce jsem se líbal s Ariel. Zůstal jsem na to překvapeně koukat, nechápal jsem, kde tu fotku vzali. „Leo, všechno ti vysvětlím." „A co chceš vysvětlovat? Na téhle fotce se s tebou Ariel líbá, věděl jsi, co k ní cítím a stejně jsi to udělal. Pořád říkáš, že Cande ti dala štěstí tak proč Ariel?" Podíval se na mě zlomeně. „Nikdy bych neudělal nic, co by ti ublížilo..." Hlesl jsem. „Tohle mi, ale ublížilo! Chci nějaké vysvětlení!" Zvýšil hlas a Ariel se podívala do země. „Máš pravdu, asi ani neexistuje adekvátní vysvětlení, udělal jsem strašnou chybu, kterou už zpět nevezmu. Celé to byla má vina, Ariel za nic nemůže, nechtěla, abych jí políbil. Bál jsem se ti to říct, vyčítám si to každý den." „To ty si ji políbil? Ne ona tebe?" „Ano, já ji políbil. Byl to jeden polibek, který nic neznamenal." Tyhle slova mě tolik bolela, nejen, že jsem lhal před Ariel, ale lhal jsem vlastnímu bratrovi přímo do očí. „Je to pravda?" Svůj zrak upřel na Ariel. „Jo, nechtěla jsem zničit náš vztah, proto jsem ti to neřekla." „Ariel, můžeš nás na chvíli nechat?" Vztek z jeho tváře pořád nevymizel, ona kývla a odešla. „Jestli mě chceš praštit, seřvat, udělat mi cokoliv tak prosím." „Nechci, chci, abys byl upřímný jako dřív. Nikdy jsme před sebou nic netajili, ale teď mi neříkáš vše!" „Po dokončení ročníku nejspíš školu dokončím jinde, v Mexiku nebo Argentině." „Jenom kvůli tomu polibku?" Zakroutil jsem hlavou a jemu jakoby vše došlo. „Ty ji miluješ, že? Už když jsi mě varoval abych jí neublížil jsi to věděl." Hlesl. „Ale ona miluje tebe, nikdy bych ti nestál ve štěstí!" „Nechci kvůli dívce ztratit bratra." „S ní máš šanci poznat, že holka není laciný doplněk, že nepotřebuješ nové modely. Vím, jak moc ji miluješ, a vím, jak moc píseň kterou jsem složil, byla z tvých úst pravdivá, přeju vám všechno štěstí světa. Jediné co si přeju, abys mi to odpustil." Usmál jsem se. „Ta píseň co jsi složil, byla pro ni, že? Nejde neodpustit, k čemu by pak byla rodina, kdybychom spolu nemluvili. Je hodně silné to co k ní cítíš?" Přikývl jsem ale byl jsem zaskočen otázkou. „Popravdě nevím." „Díky za upřímnost." Objal mě a já ho stiskl. „Nerozcházej se s ní, jste pro sebe stvořeni." „Nerozejdu."

Pohled Ariel:

Tohle se stát nemělo, nechápala jsem, jak nás mohl někdo vyfotit a už vůbec jsem nechápala, že to někdo otiskl. Všechno se hroutilo, Leo byl naštvaný a Ruggerova slova, že náš polibek nic neznamenal mě neskutečně zraňovala. Jak to pro něj nemohlo nic znamenat, když pro mě to znamenalo vše? Když mě v tom autě políbil a vzal si můj první polibek měla jsem vše na světě, co jsem chtěla, měla jsem ho u sebe, ale i s Leem jsem cítila velmi silné emoce. Nevěděla jsem, co budu dělat, Leo se se mnou určitě rozejde a Rugge? Ten chce odjet.

Seděla jsem takhle na nemocniční chodbě a přemýšlela, když mě chytila něčí ruka za rameno, byl to Leo. Nevěděla jsem co říct. Posadil se ke mně a objal mě. „Nechci se rozejít." Špitla jsem. „Nerozejdeme se, nechci tě ztratit. S Ruggerem jsme si všechno vysvětlili, nebudeme to dál řešit." „Vážně?" Jen přikývl a mě se po těle rozlilo čiré štěstí.

Pohled Leonarda:

Všechno ve mně vřelo, věděl, co všechno k ní cítím a stejně to udělal! Cítil to samé a nic mi neřekl ani, když jsem ho prosil o rady jak ji sbalit. Nejraději bych ho pod ten svah za tohle skopnul znovu aby si představil jak asi bolí tahle zrada. Nicméně pořád to byl můj bratr, kterého jsem měl rád, nechtěl jsem o něj přijít a pokud řekl, že se to nikdy nezopakuje, nezbývalo mi nic víc než mu věřit. Rozhodně jsem ale neplánoval na to jen tak zapomenout, byl jsem odhodlaný je neustále sledovat, nedat jim ani malou šanci být spolu o samotě, jestli udělají byť malou chybu tak já to budu vědět a tentokrát už jim to tak lehce neodpustím. Bylo mi jasné, že lhal, když říkal, že ona o polibek nestála. Viděl jsem jí všechno dnes na očích, když jsme ho našli. V tu chvíli jako bych přestal existovat, jediné co jí zajímalo, byl on. A co hůř? Patřil mu její první polibek! Polibek, který si bude pamatovat celý život a vzal si ho můj bratr a to už mu nikdo nevezme. Ještě chvíli jsem jí na té nemocniční chodbě objímal a pak jsme se rozhodli zavolat otci, musel o Ruggerovi vědět.

S otcem to byl poměrně krátký rozhovor, rozhodl se přijet, abychom mohli jít do školy a Ruggera nechal převést do Říma. Pro všechny to tak bylo nejlepší, stejně, za pár dní začne chodit se sádrou.

O pár dní později, pohled Ruggera:

Poslední asi čtyři dny jsem zatím jen doma a učím se chodit s tou obří sádrou, co mi zatěžuje nohu. Na psychiku mi ani moc nepomáhá situace s Ariel a Leonardem, který sice tvrdí, že je to v pohodě ale vidím mu na očích, jak ho to užírá, bojuje sám se sebou a Ariel? Radši se mnou skoro nemluví, chtěl bych jí toho tolik říct, ale nemám kdy. Leo nás nenechá ani chvilku samotné, a pokud chci, aby si myslel, že ona o mých citech nic neví tak s ní mluvit před ním nemohu. Otec mi samozřejmě nezapomněl dát přednášku, jaký to hloupý ba přímo stupidní nápad to byl jít hledat v noci vyhlídku a nevzít si ani telefon. O mém plánu dokončit školu v Mexiku jsem mu raději ještě neřekl, nechtěl jsem teď nic uspěchat. Cande mi pořád volala, co mohla, hodně jsem jí vyděsil. Mým prvotním plánem bylo se s ní rozejít ale teď když jsem viděl jaký o mě má strach a, že by byla schopná zahodit roly v divadle, jen aby přijela, jsem pochopil jak je náš vztah silný. Na Ariel jsem musel zapomenout, s Cande byla má budoucnost příznivá.

________________________________________

Ani nevím jak je to možné ale je tady další kapitola 😂 Chci se zeptat taky někomu z vás zase blbne Wattpad? Protože já se sem opět nemohla vůbec dostat :/ + takový menší nápad. Napadlo mě, že bych mohla udělat jednu knížku kam bych dávala čistě svoje slohovky jako inspiraci pro ty co by měli podobné téma nebo tak, takže mi určitě napište jestli byste o to měli zájem :)

Miharu :)