♥We are still brothers ♥

39. kapitola - Nové schopnosti

O dva dny později, schůzka se Zivou:

Pohled Ariel:

V knihách jsme objevili kontakt na Zivu, byla to údajně vědma, co pomáhala Donně uprchnout před Khalíf. Nevěděli jsme, co od ní můžeme čekat, ale potom co se schůzkou souhlasila, jsme neměli na výběr. Byla to šance dostat další odpovědi. „Tady." Ruggero ukázal na dveře naproti nám. „Dobře, tak pojďme zjistit další podrobnosti." Usmála se Karol. Oba jsme přikývli a rozešli se ke dveřím, kde Ruggero zaklepal. Ve dveřích se objevil vysoký černovlasý muž. Všechny si nás změřil pohledem. „Ziva vás očekává." Pronesl po chvíli a naznačil, ať vejdeme. „Děkujeme." Špitla jsem. „Pokračujte do obývacího pokoje." Udělali jsme, co chtěl, a sledovali, co se bude dít. Muž se posadil na pohovku a ukázal na stůl se židlemi, abychom nemuseli stát. Po pár minutách se objevila i Ziva. Žena ve středním věku, oblečená velmi zajímavě. „Dobrý den." Pozdravili, jsme sborově nad čímž se pouze pousmála. „Jak krásný den na rozmluvu se starými přáteli." Odvětvila zasněně a posadila se k nám. „Jsem Ariel, tohle je Karol a támhle to Ruggero." Snažila jsem se být co nejvíce zdvořilá. „Já jsem Ziva a tento muž je Ardarel." „Zvláštní, ale velmi zajímavé jméno." Usmál se Ruggero a muž souhlasně přikývl. „Mohu se zeptat, z jakého jazyka pochází?" „Mé jméno vzniklo ještě dřív než nějaké jazyky, vzniklo vůlí Boží." „To vám za chvíli vše vysvětlíme." Uklidnila nás Ziva. „Asi víte, proč jsme přišli." Znovu jsem se ujala slova. „Tuším, jaké odpovědi si přejete znát?" „Nejdřív asi to jaké schopnosti Ruggero vlastně má." Trochu se pousmála, ale kývla. „Dej mi ruce." Ruggero nedůvěřivě udělal, co po něm chtěla. Ziva položila své dlaně na ty jeho a zavřela oči. Trochu jsem znervózněla. „Oh jistě, Jupiterova krevní linie. To, že jsi, potomkem vládce bohů jistě víš." Rugge jen zakroutil hlavou. „Linie, ze které pocházíš je velmi stará a sahá až právě k všemocnému Jupiterovi. Schopnosti se ovšem nepřenesou na všechny potomky linie. Třeba tvůj bratr schopnosti nemá." „Jak o něm víte?" „To je můj dar, vidím a cítím." „A jaké schopnosti tedy mám a proč se neprojevují." „Schopnost se nemusí projevit hned, navíc tvé schopnosti byli svázané. Odkdy máš tenhle náramek?" Ukázala, na kožený náramek, jež měl na ruce. „Od doby co si pamatuji, táta říkal, že ho nemám sundávat." Ziva se ušklíbla. „To on svazuje tvé schopnosti. Sundej ho a zjisti co v tobě je." Pobídla ho. Nedůvěřivě a velmi opatrně si náramek sundal z ruky a položil ho na stůl. „A co teď?" Skoro nedýchal. „Projdi se ke knihovně a zpátky." Ziva měla na tváři velmi pobavený výraz. Ruggero se pomalu zvedl a pokusil se přejít ke knihovně. V tom se stalo něco nečekaného. Během vteřiny ležel na zemi u knihovny a kolem byly rozsypané knihy. Rychle se otřepal a nechápavě se rozhlédl. „Co to bylo!?" „Jedna ze tvých schopností, kterou ti Jupiter předal. Byl si vědom, že budeš bojovat proti Khalíf a proto se ti snažil dát to nejlepší. I proto se tě Khalíf tolik bojí." „A jak mám chodit, aniž bych něco nezbořil?" Znejistěl. „Musíš svou mysl soustředit na velmi pomalý pohyb, časem se to naučíš ovládat stejně jako Ariel, s Karol se naučí ovládat svůj žár." Ruggero se zkusil krokem vrátit na místo, bylo to sice už pomalejší, ale na poměry normálních lidí pořád dost rychlé. „Příště trochu pomaleji." Mrkla na něj Ziva a on přikývl. „Máš ještě jeden dar." „Jaký?" Vykulil oči. „To ty jsi pojítkem těchto dvou odlišných světů. Čtyři živly jsou zbytečné, když je nepojí jeden samostatný element...SLUNCE. Khalíf by musela sjednotit jednotlivé rasy, aby se vykoupila, ale ten kdo má tu pravou moc je sjednotit není ona, ale ty. Spojuješ veškerou magii se světem smrtelníků. Stejně jako Jupiter spojoval nebe se zemí." Usmála se a Rugge se snažil vstřebat veškeré informace. „Co to znamená?" „Máš v rukou nevšední moc jí zastavit. I kdyby dokázala zabít všechna živelná dvojčata, pokud nezabije tebe je jí to k ničemu. A můžeš mi věřit, když řeknu, že již teď máš podporu mnohých národů kouzelného světa." „Vždyť o mně nemohli vědět." Odporoval Ruggero, který se snažil na věc pohlížet co nejvíce racionálně. Ziva se jen zasmála. „Věděli o tobě v moment, kdy ses narodil." „A k našemu ohni něco řeknete?" Zeptala, se zvědavě Karol. „Jistěže. Vy už o svých schopnostech víte a ty Ariel jsi již viděla, co dokáží. Musíte se naučit je ovládat, přeci jen oheň je dobrým služebníkem, ale špatným pánem. Jak ho ovládnout vás, pokud budete chtít, může naučit tady Ardarel." „I on má tenhle dar?" Zeptala jsem se nervózně. „Ne, je něčím mocnějším. Je andělem ohně." „Andělé? To už je trochu moc nemyslíte? Teď už tady opravdu chybí jenom ten Minotaurus nebo třeba kentauři." Ruggero vyletěl ze židle a raději odešel. Chtěla jsem jít za ním, ale Ziva mě zastavila. „Nech ho, musí vstřebat všechny nové poznatky. Chápeme, že je toho na vás hodně. Musíte si to pořádně urovnat v hlavě." „Jak proti ní máme bojovat?" „Nemohu ti říct jak, to ti nepoví nikdo. Jedno je, ale jisté. Napadne vás, až si bude stoprocentně jistá, že má vše co potřebuje, a že chybíte jen vy. S její rostoucí mocí by to mohlo být již brzy. Ale nebojte, se vším vám pomůžeme a nejen my, v kouzelné komunitě tady v Madridu je spousta lidí co vám mohou pomoci." Mile se usmála a já úsměv opětovala.

Pohled Ruggera:

Nevím, co to se mnou bylo, jednoduše jsem utíkal, jak nejrychleji jsem dokázal. Vše kolem mě byla jen rozmazaná šmouha. Zastavil jsem se až u nějakého lesa, všude kolem mě byla pustá louka, jen na jejím konci jsem si všimnul postavy. Nemusel jsem být kdoví jak chytrý abych pochopil, že jde o Khalíf. Všechno ve mně mi říkalo: „Otoč se a jdi. Uteč, nejsi dost silný. Neporazíš jí, tak jdi!" Říkala mi to hlava i srdce, ale já nebyl schopný uposlechnout tak jasné rozkazy.

Když se přiblížila, cítil jsem, jak mé srdce tluče jako o závod, stále jsem se nehnul z místa. „Sám Ruggero, potomek Jupiterův." Skřípavě se zasmála. „Nestačilo už tohle divadlo? Proč to neskončíme?" Začínala ve mně vřít krev. „Chtěl bys to skončit? Můžeme se podívat, jak by to asi dopadlo." Ukázala na druhý konec louky. U stromu tam klečela svázaná a dobitá zbylá živelná dvojčata a kolem nich další lidé, které jsem na dálku nebyl schopný rozpoznat.

Najednou jako bych se probudil z nějakého transu. Prudce jsem se otočil a rozutíkal se zpět. Ať tam stál, kdokoliv neměl šanci mě dohnat nebo vystopovat, to mi docházelo velice dobře. Přiběhl jsem zpět k domu, kde bydlela Ziva. Opřel jsem se o studenou kamennou zeď a složil hlavu do dlaní. „Chápu, jak to pro tebe musí být složité." Někdo mi položil ruku na rameno. Zvednul jsem svůj pohled a zjistil, že je to Ardarel. „Jak bys mohl?" Zeptal jsem se. „Ani andělem se nestaneš odjakživa. Pro tuto čest musíš nejdříve zemřít. Ziva byla mou láskou již před mnoha lety. Mé tehdy ještě živé srdce bilo jen pro ni. Pak, přišli, první zvěsti o nových, živelných dvojčatech co budou ovládat oheň a o chlapci co vše propojí. Tehdy mě Khalíf zabila, bála se, že bych mohl být nápomocen. Dlouhá nebeská léta jsem se smiřoval s tím, že Zivu ještě dlouho neuvidím. Pak se ze mě, ale stal anděl ohně a já se směl vrátit. Znovu jsem jí mohl mít při sobě a teď jste se tu objevili vy a mě je víc než jasné, že to brzy skončíte. Má práce zde skončí a já jí budu muset znovu opustit. Věř mi i zdánlivě nepřekonatelné věci překonáš za pomocí otevřeného srdce a mysli." Vděčně jsem se na něj usmál. „Bojím se, že nejsem dost silný." „Tkví v tobě síla samotného Jupitera. Společně s Ariel jste předurčeni k velkým věcem, musíte svůj osud jen naplnit." Usmál se a já ho objal. Společně jsme se pak vrátili dovnitř, abychom mohli probrat zbylé okolnosti. Stále jsme se měli co učit, co zjišťovat. Když jsem, ale věděl, o svých schopnostech rostla ve mně touha pomáhat ostatním. Teď bylo primární soustředit se na Khalíf, ale jednou to přeci jen skončí a až se to stane, budeme mít dost času i sil naše schopnosti využít ku prospěchu lidí v nesnázích.

___________________________________________

Ahoj :) Tak máme tady další kapitolu kde už se dozvídáte i něco dalšího a doufám, že už i trochu mizí ty otazníky :) Sice je zde pořád spousta otázek a nejasností, ale ty se brzy vysvětlí a na otázky se odpoví, protože se blížíme do finále♥ Doufám, že se vám kapitola líbila a, že jsem to s tím fantasy moc nepokazila :) Další kapitola bude nejspíš zítra :)

Miharu♥