♥We are still brothers ♥

17. kapitola - Jsem tvůj instruktor!

„Téda, ten se k tobě má." Zasmála se vedle mě Karol a já se přidala. „Je jen milý." „Jasně, takhle milí kluci padají z nebe jen tak. Věř mi, tenhle tě bude chtít sbalit." Mrkla na mě a já jen nevěřícně kroutila hlavou. „Podívej, každé dívce dává pusu na tvář a objímá je." „Ale ani na jednu nekouká jak na tebe." „Karol nech toho, to poslední co chci je se tady zamilovat." „Tak do něj bych se zamilovala bez váhání." Zasnila se a já se zasmála. „Ahoj, jsem Tessa." Usmála se na nás blondýnka. „Ahoj, jsem Ariel." „A já Karol." Podaly jsme si ruce. „Vy jste dvojčata?" Podivila se. „Ne, každá jsme odjinud." Tessa se zarazila, pak se usmála a šla se seznamovat s dalšími. „Můžeme jít?" Přiřítil se Sam se zářivým úsměvem. „Jasně, Karol půjdeš taky?" „Nene, vy dva to spolu určitě zvládnete." Mrkla na Sama.

Vyšly jsme před dům a šly někam pro mě neznámo kam. „Kam jdeme?" „Trošku ti ukážu okolí." „A neměli bychom být na tom uvítacím večírku? Nebo aspoň ty?" „Chvíli to bez nás přežijí." Zasmál se. „Jak ses dostal k práci instruktora na tomhle programu?" „Náhoda, mám vystudovanou choreografii a hudbu v Buenos Aires, když začínal Disneyho seriál Violetta tak jsem jako praktikant pracoval s jeho hlavní hvězdou, s Tini. Nakoplo mi to kariéru." „Páni." Pomalu jsem došlo na malé náměstíčko, ze kterého vedla cesta podél pobřeží přímo na pláž, se zapadajícím sluncem to bylo něco neuvěřitelné. Chytil mě za ruku a táhnul mě směrem k pláži.

Mexiko bylo nádherné, bylo tady tolik co poznávat, tolik zajímavých a nových lidí. Jediným problémem byly mé myšlenky stále více se upírající k Ruggerovi a Leovi. Z hlavy jsem nemohla dostat Leovu poslední větu a na rtech jsem pořád cítila Ruggeruv polibek. „Země volá Ariel." Sam mi zamával rukou před obličejem a já sebou cukla. „Jsi v pořádku?" Zeptal se starostlivě. „Jo jasně, omlouvám se." Pousmála jsem se nervózně a posadili jsme se na horký písek.

Pohled Sama:

Byla tak nádherná, jako anděl co spadl z nebe. Už to tak bylo seděl jsem na pláži s andělem, co mi spadl z nebe nebyla jen krásná, ale taky talentovaná. Za objetí na večírku jsem se jí omluvil, mé britské vychování to tak žádalo, ale pravdou bylo, že bych to klidně udělal znovu. Chtěl jsem si s ní něco začít, fakt jo, ale co by tomu řekli ostatní? Když pominu to, že jí je 16 a mě 23 tak je to pořád jedna z dívek účastnících se měsíčního programu, který vedu. Pochybuji, že by to fungovalo.

„Chodíš s někým?" Vypadlo ze mě, aniž bych si to přál, má otázka prolomila ticho mezi námi a ona sebou cukla. „Cože?" Začala se smát a mnou jakoby projížděl elektrický proud. „Sakra Same, co to s tebou je? Nikdy nejsem nervózní z dívek!" „No tenhle měsíc s tebou i s ostatními mám pracovat, musím o tobě vědět vše, abych se dokázal zaměřit na tvé přednosti i slabosti." Pousmál jsem se a zadíval se jí do očí. „A přítel by byl přednost nebo slabost?" Nepřerušovala oční kontakt. „Pro někoho asi přednost, asi i pro tebe, pro mě ovšem slabost." Trochu se ke mně naklonila, já strnul. „Nemám přítele." Zašeptala a mně se na tváři vyrýsoval blažený úsměv, to jí opět rozesmálo. „A co ty a holky? Vsadím se, že se o tebe jen perou." Zkousla si ret a pořád mě sledovala. Jen jsem si rukou prohrábl vlasy. „Ne, popravdě mám na holky spíš smůlu." „Tak to jsme dva." Zasmáli jsme se a já jí zastrčil za ucho neposedný pramen vlasů. „Každý kluk by určitě toužil po takové holce, jako jsi ty." Mrknul jsem na ni. „Problém pak je, když to jsou dva bratři." „Ou a ty sis nevybrala." „Vybrala, ale nejspíš špatně." Posmutněla. „A co ty a holky? Jaký byl tvůj špatný výběr?" Dodala. „Jsem nepoučitelný, většinou se zamiluju do dívky, se kterou zrovna pracuji. Prvně to byla Tini a potom Valentina, ani s jednou to nevyšlo." Špitl jsem, na tyhle dva vztahy jsem nebyl moc pyšný, ale neměl jsem v povaze lhát. „No tak příště to třeba vyjde, možná i s nějakou dívkou, se kterou budeš pracovat." Znovu si zkousla ret, byla přitom tak roztomilá. „Třeba jo, ale teď mám lepší nápad." „Jaký?" „Někdo by měl zkusit oceán." Zasmál jsem se a ona se jen nechápavě podívala. Prohrábl jsem si vlasy, přehodil si ji přes rameno a vydal se přímo k vodě. „Co to děláš? No tak, Same neblázni! Fakt nedělej nějakou blbost." Neřešil jsem to a šel s úsměvem dál. „Same, prosím, nechci se koupat. Ta voda bude určitě studená." Nejdřív byla naštvaná ale z naštvaného tónu se postupně měnil v prosebné vzlyky a ty zase v naštvané pokyny. „Pusť mě!" Zapištěla, když už jsem stál po kolena ve vodě. „Jak si dáma přeje." Zasmál jsem se a pustil jí do vody. Rychle se oklepala, což moc nepomohlo, protože byla i tak celá mokrá, a začala na mě cákat vodu. „Tohle si dělat neměla." Zasmál jsem se šibalsky, chytil jsem jí zezadu a znovu jí hodil do vody. Na poslední chvíli mě, ale stáhla sebou a skončili jsme ve vodě oba. „Trošku ti to nevyšlo no." Zasmála se. Trošku jsem se k ní přiblížil a ruce jí položil na boky. Ani nedýchala jen na mě zírala a svoje ruce obmotala kolem mého krku. Zkrátil jsem vzdálenost mezi námi a jemně jí políbil, neodtáhla se, naopak si mě do polibku přitáhla ještě víc.

„Já...Já...Omlouvám se. Bylo to velmi netaktní, nevím, co mě to popadlo." Začal jsem se omlouvat. „To je v pořádku." Začervenala se. „Nevím proč vždycky dělám takovéhle blbosti, jsi členka programu a já tvůj instruktor. I kdybych chtěl sebevíc tak si s tebou začít nemůžu." Odtáhl jsem se od ní ještě dál a naznačil, že bychom měli jít. Jen přikývla a pomaličku klopýtala za mnou.

Pohled Ariel:

„To už si ze mě někdo dělá opravdu legraci? Nejdřív se rozejdu s Leem kvůli Ruggerovi, pak mi Ruggero řekne, že to nejde a, že mám jít dál a pak tady potkám tohohle sladkýho kluka, který mě políbí a pak mi řekne, že si se mnou stejně nemůže nic začít? Proč musím mít takovou smůlu?" Honilo se mi hlavou a opravdu jsem to nechápala. Sam se mi líbil, chtěla jsem ho poznat, mohla to být dobrá příležitost jak zapomenout na moje problémy z Itálie. Pomalu jsem cupitala za ním, byla jsem mokrá a zase smutná. „Ariel..." Otočil se na mě. „Co?" Hodila jsem po něm nechápavý pohled. Chvilku přemýšlel a vypadal, že chce říct něco smysluplného, ale pak z něj vypadlo jen: „Bude lepší, když se o tom polibku nikdo nedozví, nechci, abys měla problémy." „Neboj, nikomu to neřeknu." Protočila jsem oči a chtěla jít, ale chytil mě za ruku. Nechápavě jsem se ohlédla. „Jestli o to budeš stát tak můžeš zítra večer po skončení všech lekcí přijít na pokoj 21." Šeptl s nejistým úsměvem a já přikývla. Řekla bych, že s tím, že spolu nemůžeme nic mít to nebude až tak horké, vždycky to jde nějak obejít. Chtěl pokračovat v cestě, já už jsem, ale nechtěla klopýtat v závěsu za ním tak jsem ho chytila za ruku. Se zaujetím pozoroval, co dělám. „Tady nás nikdo neuvidí ne? Před vilou tě pustím." Zkousla jsem si ret, tento večer už potřetí. „Tak dobře." Stiskl mou dlaň a ruku v ruce jsme se vydali zpět na večírek, teda nejdříve se převléknout.

__________________________________________

Ahooj ♥ Něco se nám tady začíná rýsovat mezi Ariel a Samem, co si o tom myslíte? Vydrží jim to nebude jim bude dělat problémy věkový rozdíl a fakt, že je Sam její instruktor?  A jak na to bude reagovat Ruggero až to zjistí? ♥No odpovědi se brzo dozvíme v dalších kapitolách :) Určitě napište co si myslíte vy ;)

Miharu♥