First Sight...[Marcus Gunnarsen Cz FF]

❤12.kapitola❤

Rebecca:

,,Nechci jet pryč,Marcusi." Řekla jsem zoufale a zabořila hlavu do jeho hrudi. Seděli jsme na schodech a já jsem měla každou chvíli odjet někam, ani nevím kam a přestěhovat se tam.

,, Já taky nechci abys někam jezdila, budeš mi chybět tak jako nikdy. Ale budeme si psát a volat." Snažil se mě povzbudit ,už jsme o tom mluvili hodně krát a vždy jsme se shodli na tom stejném.

Marcus:

,,Rebi musíme jet." Podíval se na nás Leo a Becca na něj hodila výhružný pohled.

,, Počkám v autě,zatím čau Marcusi." Mávl mi na pozdrav a já mu mávnutí oplatil.

,, Princezno neplakej." Řekl jsem,když jsem ucítil jak mi smáčí její slzy triko.

Postavil jsem se a spolu s mojí princeznou jsem se začal kolíbat ze strany na stranu.

,, Přijedu za tebou hned jak to půjde,budu na tebe neustále myslet,ale mi to zvládneme."

Vzal jsem ji bradu mezi palec a ukazováček abych ji mohl zvednout hlavu a podívat se do jejich krásných očí. Políbil jsem ji jak nejněžněji jsem dokázal.

,,Miluju tě." Zašeptal jen ji do rtů a znovu ji políbil,přivinul jsem si ji blíž k sobě a ruce ji obmotal kolem pasu.

,,Já tebe." Zašeptala na zpátek a ruce mi obmotala kolem krku.

,,Rebi." Ozval se Leo

,,Už jdu." Řekla moje princezna uplakaným a zároveň výhružným hlasem, neměla tu přezdívku ráda.

,,Hned jak dorazíš tak mi zavolej a nezapomeň,..miluju tě." Vložil jsem ji do ruky malou krabičku,kterou jsem celou dobu schovával v kapse.

,, Děkuji.Miluju tě." Šeptla a naposledy mě políbila před tím než nasedla do auta. Auto se rozjelo a já se celou dobu díval do okýnka,kde jsem viděl Beccu, která na mě upírala zrak. Tekly jí po tvářích potoky slz a i já teď cítil mokré stopy na tvářích od mých vlastních slz. Pomalu jsem jí zamával a sledoval jak se auto vzdaluje,dokud mi neujelo z dohledu. V tu chvíli jsem se na to samé místo díval asi dalších pět minut,než jsem se rozhodl otočit a jít do hotelu.

Cestou jsem kopal do všeho na co jsem narazil a slzy mi stále tekly dolů po tvářích. Musel jsem vypadat opravdu hrozně. Bloudil jsem rušným Oslem,než jsem došel do hotelu ,kde jsem zamířil rovnou do pokoje.

Martinus tu nebyl což bylo možná dobře, protože teď jsem chtěl být sám. Rozhodl jsem se, že si dám sprchu a tak jsem šel do koupelny.

Nechal jsem po sobě stékat ledovou vodu s doměnkou, že mě to probere. Bohužel neúspěšně.

Ani jsem se neobtěžoval oblíkat si pyžamo a pouze jsem si oblékl svoje boxerky a zalezl do postele. Ještě jsem hrábl po mobilu,který jsem položil vedle sebe se zapnutým zvoněním,tak abych slyšel kdyby mi volala moje princezna.
Zavřel jsem oči a pomalu začal padat do dlouhého snu, v hlavních rolích já a moje princezna.

Rebecca:

Jedeme už asi hodinu a já na svých tvářích stále cítím zaschlé slzy,které teprve nedávno přestaly téct. V rukou držím krabičku kterou mi dal Marcus těsně před tím než jsem odjela. Ještě jsem ji neotevřela chci to udělat až tam,teď na to nemám sílu.

,, Pojedeme ještě asi tři hodiny." Oznámil mi Leo.

,,Hmm." Prohodila jsem nezaujatě, pořád mi neřekl kam se stěhujeme a upřímně je mi to fuk. Hlavní a nejhorší je to že teď nejsem s Marcusem, s tím mým pošahancem, kterého tak miluju.

Všechny ty slzy mě tak zmohly až jsem nakonec usnula, usnula do reality, kterou bych si přála, reality mě a Marcuse právě teď spolu.

¡Holá amigos!💗
Chci se pouze omluvit že minulý týden nevyšla žádná kapitola ,ale mé skvělé důvody už jsou vypsané v mém druhém příběhu,na který se mimochodem můžete podívat ➡ ~Endless jail? Never!~ (*umělé odkašlání* "ehh..reklama ..eh"😂)

Líbí se vám písnička "Remind me"?❤ Já ji miluju💞💕. Loučím se s vámi 💛

Vejunka 😘🍍