❤25.kapitola❤

250 28 13
                                        

Four months later

Marcus:

,,Tenhle se mi líbí. Co ty na něj, lásko?" Otázal jsem se svojí snoubenky,kterou si budu za 5 měsíců brát a ukázal jsem na dort v katalogu, který se mi zalíbil.

,, Přesně ten jsem chtěla navrhnout." Usmála se na mě a pohladila si břicho, které teď bylo docela velké.

,,Asi už bych měla jít." Podíval se na hodinky a začala se zvedat z gauče,na kterém jsme společně seděli.

,,To já už taky." Povzdechl jsem si,když jsem si uvědomil, že musím jít na zkoušku. ,,Ach jo, proč nemůžu jít s tebou?" Zakňučel jsem a obmotal jsem si ruce kolem jejího pasu a přitáhl si ji na svůj klín. ,, Protože musíš jít na zkoušku se svými tanečníky a dvojčetem?" Zasmála se,ale já jsem opět zmučeně zakňučel a pohladil ji bříško,do kterého právě lehce koplo naše miminko.

,,Neboj,donesu ti video a fotku,a hned jak to budu vědět ti napíšu,jestli je to kluk nebo holčička." Otočila se ke mně čelem lehce se na mě usmála.

,,Ale teď už bych opravdu měla jít." Zasmála se a běžela si nahoru pro kabelku.

Hrozně mě štve,že nebudu u toho,když se máme dozvědět,jestli bude naše miminko holčička nebo chlapeček.
Ale už se nemůžu dočkat, jak naší princeznu budu držet v náručí a jak ji budu chránit před otravnýma klukama,nebo jak budu našeho prince učit hrát fotbal a pomáhat mu s holkama.

Během mého přemýšlení přiletěla Becca dolů a s úsměvem na tváři ke mně přišla. Můj smutný výraz mi smyla z obličeje svým láskyplným polibkem.

,, Uvidíme se večer, lásko." Zamávala mi naposledy,než vyšla ze dveří, které za sebou zavřela.

Zapl jsem si tedy televizi a sledoval jsem nějakou komedii,kterou jsem nakonec stejně vypnul asi po deseti minutách. Vzal jsem si mobil a klíče,zamkl jsem dům a šel jsem na zkoušku. Studio je kousek od našeho domu, takže jsem šel normálně pěšky. Šel jsem parkem a pozoroval lidi s jejich malými dětmi,pravda byli o něco starší než my s Beccou,ale jen trochu. Těším se až tady za několik měsíců budu se svým dítětem chodit.

Ani jsem si to neuvědomil a už jsem stál před studiem zrovna v tu chvíli dorazilo mé dvojče,se svou přítelkyní.

,, Čau,Tinusi. Ahoj, Skye." Pozdravil jsem je a obejmul se s nimi. Společně jsem šli dovnitř,kde už čekali tanečníci.

,,A hele,Gunnarseni konečně dorazili."
Ukázala naším směrem Ebba.

,,Ticho buď,Hatcher." Odpověděli jsme s Tinusem stejně a všichni jsme se začali smát.

,,Okay lidi,tak když jsme se tady sešli,tak by jsme aspoň mohli trénovat,ne?" Přestal se smát nás trenér a popohnal nás abychom začali cvičit. Všichni jsme už přišli převlečení,takže jsme rovnou začali trénovat.

***

Sjeli jsme už tak deset písniček a já co pět minut kontroluju mobil.

,,Tak už víš co to bude,brácha?" Zeptal se mě Tinus, když jsem se tak po stopadesáté díval na mobil.

,, Právě, že ne, už by se to dávno mělo vědět." Vydechl jsem zničeně. Martinus k mě přišel a bratrsky mě obejmul.

,,Dozvíš se to neb-" nestihl to doříct, protože mi začal zvonit telefon. Ani jsem se nedíval kdo to je a rovnou ho zvedl.

,,Gunnarsen, prosím?" Pozdravil jsem když mi došlo, že nevím s kým mluvím.

,,No,Marcusi to jsem já,Leo. Musím ti něco říct." Ozval se z telefonu zdrcený Leo a mě se málem zastavilo srdce.

¡Holá amigos!💞

Jsem tady s novou kapitolou 😂👑

Hrozně mě to mrzí ale brzy, jakože hodně brzy, už budeme mít konec😭💞
No,já se s tím jdu psychicky srovnat 😂💟

Doufám, že se líbila a uvidíme se u další kapitoly 💕❤🔥

Vejunka 😘🍍

First Sight...[Marcus Gunnarsen Cz FF]Kde žijí příběhy. Začni objevovat