6.

774 41 1
                                    

Martinus

Ráno se probudím a Mac ještě spí ani se nedivím ten spí vždycky nejdýl. Podívám se na mobil 8:42 snídani stíhám v pohodě.

Šel jsem se převléct potom taková ta klasická ranní hygiena a rovnou do hotelové jídelny na snídani.

Když jsem vešel do jídelny Gabča, Jirka, Em a Nela už tam byli.

„Dobré ráno"„Dobré ráno" odpověděli všichni zborově.

„Martinusi doufám že dnes už budeš s námi, včera to byla jen výjimka moc se mi nelíbí že si jen tak sám trajdáš po Praze."
řekla Gabča a nasadila poker face.

„Neboj dnes už budu s vami"
„Supr a nevíš kdy přijdou holky a Marcus?" řekla Em.

„To nevím, když jsem odcházel tak ještě všichni spali." hned jak jsem to dořekl ke stolu přišel Mac s Naty. A oba dva se strašně smáli.

„Klári se omlouvá že nepřijde prý nemá hlad a nechce se jí vstávat." řekla Naty a sedla si na proti mně.

Potom Gabča, Jirka, Em a Nela odešli protože už byli po snídani a seděli jsme tam jen my tři.

„Jdu pro pití chcete taky?" řekl Mac. „Jo" řekli jsme najednou.

„Hele... Ten včerejšek Já-já nevím co to do mě vjelo as-"
Nestihla to doříct „To je dobrý co se stalo, stalo se čas už zpátky nevrátíš" řekl jsem.

„Bohužel " odvětila a potom přišel Mac a nestalo trapné ticho. Bohužel? Ona toho lituje? Taky že jak jsem si mohl myslet že by ona a . Bože jsem vůl!

Naty

Jak se vrátil Mac zavládlo ticho. „Tak já už půjdu ještě musím vzbudit tu moji malou čarodějnici" řekla jsem vstala a vydala se na pokoj.

Za sebou jsem slyšela kroky nechtěla jsem se otáčet bála jsem se že to je Martinus.
Rychle jsem vlezla do výtahu bohužel on to stihl taky.

„To jsem až tak špatnej že říkáš bohužel?" Cože!? On si myslí že lituji toho že jsem mu dala pusu protože by to bylo tak strašné. To je vůl. Doufám že to co řekl nikdo neslyšel protože to vyznělo fakt divně.

No ne ale prostě jsem to neměla dělat tak promiň, vsadím se že ti to bylo nepříjemný" řekla jsem a začala se koukat na svoje strašně zajímavý tenisky.

Přišel blíž ke mně a zvedl mi hlavu tak abych se mu dívala do očí, byl vyšší než já takže jsem se musela trochu zaklonit. „Kdo říká že mi to bylo nepříjemný princezno? Mně se to líbilo a víc než by mělo." řekl a začal se přibližovat, když už byl milimetr odemně otevřely se dveře výtahu vyběhla jsem a utíkala do pokoje pak jsem spadla do postele.

„Co je?" zabručela Klári do polštáře.„Já nevím co s NÍM mám dělat" odpověděla jsem.

„Bože Natko co to tu meleš? S kým máš co dělat nebo co?" a tak začal dlouhý příběh který jsem ji vyprávěla pět minut.

„Jo ták, hele...víš v tomhle ti asi nepomůžu" řekla a šla do koupelny.

Za chvíli se ozvalo klepání na dveře „Naty? Jsi tu?"„Ne je mi líto Naty tu není, tady je jenom trubka co dělá vysoce špatný rozhodnutí" řekla jsem a padla obličejem do polštáře.

Po chvíli jsem ucítila jak se vedle mne prohla matrace.
„Hele sice tě znám měsíc ale poznám když se s tebou něco děje tak co se stalo" řekl.

Sedla jsem si „Macu jsi strašně hodný že máš starost, co se se mnou děje ale ono se nic neděje takže není důvod proč si dělat starosti." řekla jsem a vstala.

Vstal a řekl „Ale kdyby se něco dělo tak mi to řekneš že jo?" „Budeš první co to bude vědět" řekla jsem a objala ho.

Čawko!
Tak a další kapitola je na světě snad se bude líbit.

Blondýnka

Good Day? [FF Marcus & Martinus] Kde žijí příběhy. Začni objevovat