Good Day? [FF Marcus & Martinus]

22.

24.května Paříž - 18:15

,,Lásko, honem musíš jít okamžitě se mnou“ vtrhl do hotelového pokoje Tinus.

,,Proč? Mně se nikam nechce“ odfrnkla jsem si.

,,Honem nachystej se nebudeš litovat to ti slibuju jako že se Gunnarsen jmenuju“ řekl a já se začala smát jeho rýmu potom co mu to došlo se začal smát společně se mnou.

,,Tak fajn“ řekla jsem a zamířila si to do koupelny kde jsem se jenom decentně namalovala řasenka a korektor s pudrem  moc jsem to neřešila potom jsem se převlékla do tohoto.

,,Tak co může- páni tobě to ale sluší“ řekl Martinus potom co jsem vyšla z koupelny. Mé tváře ihned nabraly červeného odstínu a já pohled přesměrovala dolů.

,,Jsi roztomilá když se červenáš“ řekl a nadzvedl mi hlavu tak abych se mu koukala do očí poté mně jemně políbil.

,,A kam že to vlastně jdeme?“ zeptala jsem se když jsme vyšli z hotelu.

,,Uvidíš“ odpověděl a zbytek cesty jsme šli pěšky šli jsme tak půl hodiny a pomalu se začalo stmívat. Už zdálky jsem viděla světla Eiffelovky.

Dorazili jsme na vyhlídkovou terasu Eiffelovky ( hej, nwm jestli tam něco takového je ale budeme dělat že jo)
Hned po našem příchodu vyskočilo několik lidí a zakřičeli 'všechno nejlepší'.
Já mám vlastně narozky.

Byl tu Mac, Klára, Marlen, Lily, Zuzka, Julča jak se tu sakra dostaly? Že by přiletěly? Potom ke mně šli Mac a Klára a v ruce drželi obří dort se svíčkou ve tvaru patnáctky a všichni zpívali písničku 'Happy Birthday'.

Po tvářích se mi začaly linout slzy. Slzy štěstí. Sfoukla jsem svíčku a pak mi všichni jeden po druhém začali přát. Poslední přišel na řadu Tinus.
,,No jak bych začal...“ řekl a poškrábal se na zátylku.

,,Ty jsi mi do života dala něco co mi nikdo jinnný nedal a to lásku. Miluju tě, Miluju tě tak moc že se to slovy nedá vyjádřit. A milovat tě budu až do smrti, a na důkaz mojí lásky k tobě ti chci dát tohle“ řekl svůj krátký monolog a podal mi úzkou krabičku, otevřela jsem ji a zrak mi spadnul na řetízek ve kterém bylo vyrito N+M=4Ever.

,,Ten řetízek se nedá zničit je to nemožné, stejně jako je nemožné přestat tě milovat“ řekl a mně se po tvářích začaly linout slzy. Slzy štěstí a smutku dohromady. Congratulace on tě miluje, a ty mu pořád a pořád dokola lžeš, to si nezaslouží a ty jsi nezasloužíš jeho!

Má pravdu, moje svědomí má pravdu, aspoň jednou v životě musím udělat správnou věc. Tinus si to nezaslouží a já si už vůbec nezasloužím jeho. Je na čase to ukončit!

,,Já- já já ne-nemůžu pro-promiň“ řekla jsem a utekla z toho místa pryč. Utíkala jsem tak dlouho až jsem doběhla k mostu. Je čas to skončit. Všechno!

Překročila jsem zábradlí. Stačí udělat jeden krůček. Jeden blbý krok a všechno trápení zmizí. Stejně to neuděláš na to jsi moc velká sračka. To jsi myslíš ty! Udělala jsem krok pravou nohou do vzduchu a už jsem padala dolů ovšem těsně před dopadem na zem...

...jsem se vyhoupla do sedu. Kde to jsem? Počkat! Vždyť to je můj pokoj! A moje postel! On to byl sen!!

The End

Čau!
Tak schválně kdo mně za ten konec nesnaší?😂