Došla jsem až k Bordžinovy. Vešla jsem do obchodu, zazvonila a čekala až někdo příjde. Přišel postarší muž s bílími vlasy a černýma kalnýma očima.
Když mě uviděl stát docela se vyděsil. Začal něco koktat, znělo to jako c-c-c-co potřebujete?
Odpověděla jsem mu: neříkejte, že nevíte proč jsem sem přišla! Potřebuji tu věc!
Bordžin odešel někam do zadu a po pár minutách přišel s něčim malým v ruce. Podal mi to a ukázal na dveře. Opravdu vypadalo, že se mu jen z mé přítomnosti dělá zle. Naposledy jsem se na něj zlostně podívala. On se na mě vystrasně vzhlédl. Odešla jsem ze dveří zpět na ulici.
Moc se vám omlouvám, že tato kapitola je tak krátká.
Přeji krásný den😀
ČTEŠ
Život smrtijedky
RandomÚryvek z příběhu: Byl pozdní podzimní večer a já jsem musela splnit úkol, který mi dal můj Mistr. Musela jsem to splnit nebo mě umučí k smrti.. Jsem jedna z nejvěrnějších a nejobávanějších smrtijedů vůbec. Musela jsem si dávat pozor na členy fénixov...
