Probudilo mě sluneční světlo. Otočila jsem se na bok směrem k Finnovi. Neležel tam. Rychle jsem se zvedla do sedu a rozhlížela se po jeho pokoji.
Zvedla jsem se z postele a pomalu otevírala dveře od pokoje. Pomalu a potichu jsem sešla schody a hledala toho kudrnatýho blbce. Byl v kuchyni a něco tam dělal. Počkat! On uklízí?
,,Jé ty už jsi se probudila" usmíval se na mě s hadrem v ruce. Pouze jsem se úsmála a sedla si ke stolu na židli. ,,Dáš si něco?" pohladil mě po vlasech. Ještě jsem byla v takovém polospánku, takže jsem ještě moc nevnímala. ,,Udělej mi kafe teda ne! Kakao.. Ne to vlastně nechci. Udělej mi čaj" řekla jsem ze zavřenýma očima.
Finn se zasmál a začal vyndávat hrnky na čaje.
,,Finne? Já za chvíli budu muset jít domů" vyhrkla jsem ze sebe. ,,Cože? Proč?" otočil se na mě s cukrem v ruce. ,,Rodiče mě už chtějí doma" protočila jsem očima. ,,Tak to ještě aby jsme si užili, když už musíš domů" sedl si ke stolu s hrnky. ,,Finne.. Nic spolu nemáme a nikdy mít nebudeme" pousmála jsem se na něho. ,,Včera večer jsi mi řekla miluju tě a potom jsi se semnou líbala" pozvedl jedno obočí. ,,Na to miluju tě jsi mě jenom zkoušel, brouku. A to líbání? To nic neznamenalo, dobře?" chytla jsme ho za ruku a pousmála se.
Finn si přitáhl ruku k sobě, abych ho nedržela a oči odvrátil ode mě.
Začínala jsem se Finna opět bát. Co nejrychleji jsem vypila čaj. ,,Jdu se obléknout zpátky do svýho oblečení a pak odejdu" pozvedla jsem obočí.
Zvedla jsem se do jeho pokoje, abych si šla pro oblečení a taky se převlíkla.
Rychle jsem na sebe vzala svoje černé džíny, bílé triko a svou koženou bundu.
,,Teď odtud padám" povzdychla jsem si
Sešla jsem schody a už to mířila ke dveřím. ,,Ty už jdeš?" stoupl si Finn před dveře. ,,Ano jdu. Už musim" protočila jsem očima a chtěla dveře otevřít. Finn kliku bohužel chytl. ,,Než půjdeš.. Nejsem tak špatnej co" pousmál se. ,,Ne nejsi" zasmála jsem se. Finn mě teda pustil. Rozloučili jsme se a já už konečně šla domů.
Hodně nudná kapitola, ale věřte že když jste nemocní.. Psát fakt nejde xddd
ČTEŠ
Nenávidím Tě, Wolfharde
FanfictionTamara Anderson 16 let. Chodí do devátého ročníku. Její spolužák je Finn. Finn Wolfhard 17ti letý kluk. Finn je největší drsňák na škole a každý se ho bojí. Stejně tak Tamara. Má z něho hrůzu. Proč si ale Finn zrovna vybral Tamaru, jako oběť šikany?
