Nenávidím Tě, Wolfharde

19.

,,A miluješ ty mě?" zeptala jsem se Finna. ,,Tamaro...Já už tě miluju sakra dlouho" objal mě. ,,Promiň za všechno, co jsem ti kdy udělal" pošeptal mi do ucha. ,,Nebudeme to řešit lásko" hrábla jsem mu do jeho kudrnatých vlasů. Začalo zvonit na druhou hodinu. ,,Vejdeme do třídy jako přítel s přítelkyní?" usmál se na mě Finn. ,,Moc ráda" pousmála jsem se. Chytli jsme se za ruce a šťastně šli do třídy.

Pohledy spolužáků byly k nezaplacení! A jejich kecy též.

Oni spolu chodí?

Co se stalo?

Ne tohle není možný..

Chci být na jejím místě.

Sedli jsme si s Finnem do stejný lavice. Všichni se na nás otáčeli a něco si šeptali. Dokonce i učitelka se divila.. Její pohled byl taky k nezaplacení..

Hodina probíhala následovně. Všichni se na nás celou dobu otáčeli. Měla jsem chuť jim už něco říct, ale radši jsem se zdržela komentáře.

Den ve škole utekl rychle a já s Finnem seděla před školou na lavičce. ,,Chceš?" ukázal Finn na cigáro. ,,Ne díky. Nevěděla jsem že kouříš" dala jsem si ruce do klína.

Máma mi vždy říkala jak kouření člověka mění..

,,Tam neboj. Nic to v našem vztahu nemění" chytl mě za ruce a hleděl mi přímo do očí. ,,Fajn dej mi jedno" natáhla jsem dlaň. ,,Jsi si jistá?" zamračil se. ,,Žijeme jen jednou. Věci se musí vyzkoušet" zasmála jsem se. Finn mi podal krabičku cigaret a já si jedno vytáhla. Finn mi cigaretu zapálil a já se hned zakuckala. ,,Dobrý?" zasmál se a poplácal mě po zádech. ,,Jo myslim že jo" zasmála jsem se.
Na lavičce jsme seděli snad 2 hodiny. Furt jsem si s Finnem měla co říct a když nastalo ticho, líbali jsme se.

Možná konečně poznám co to je láska.