Psychopat

3.kapitola- Výslech

Na druhý den k nám do školy přišla policie, aby zjistili něco víc o zavražděném Benovi. Zrovna vešli k nám do třídy a jeden policista nám oznámil ,,S každým žákem si budeme chtít promluvit osobně" . Já jsem byla ještě víc nervózní. Ten policista řekl ,,Ty slečno... půjdeš první" a ukázal na mě. Vstala jsem ze židle a pomalu šla na chodbu. Tam se mě policista zeptal ,,Znala ses nějak více s Benem? Byli jste víc než jen spolužáci?"
,,Ne" odpověděla jsem

Takhle dál pokračoval náš rozhovor:
Policista: ,,Takže jste se ani nekamarádili?"
Barbara: ,,Ne"
Policista: ,,Měli jste mezi sebou nějaké spory?"
Barbara: ,,Hmm"
Policista: ,,Nám můžeš říct všechno, od toho tu jsme"
Barbara: ,,On...on mě šikanoval"
V tu chvíli se policista podíval směrem na druhého policistu a něco si zapsal do zápisníku. Já jsem byla stále nervózní. Pak jen prohlásil ,,Dobrá, já myslím že můžeš jít. Myslím si, že víc z tebe už nedostaneme. Můžeš nám přivést dalšího spolužáka"
V tu chvíli jsem se uklidnila a odešla do třídy. Hned zamnou byla na řadě má nejlepší kamarádka. Teda...ona už to vlastně nebyla kamarádka.

Po škole
Přišla jsem domů a hned jsem slyšela rodiče jak se baví o Benovi. ,,Barbaro! Pojď sem!" Zavolal na mě táta a já znervózněla. Přišla jsem k němu a on se mě zeptal ,,Tak...jaké jsi dnes dostala ve škole známky"
,,Žádné" odpověděla jsem.
,,Nelži!" Zařval táta a vlepil mi facku.
,,Ale já nelžu, myslím to vážně!" omylem jsem na něj zařvala. Táta se postavil a řekl ,,Co si to dovoluješ? Nebudeš po mě řvát!" a přistála mi druhá facka, tentokrát na druhou tvář. ,,A běž uvařit večeři" zařval táta.
Já jsem se naštvala a v tu chvíli mě něco napadlo. Otočila jsem se pomalu na rodiče s naštvaným vražedným výrazem a prohlásila ,,Tady už se to nedá vydržet! Pořád mě jenom bijete, řvete po mě a já už toho mám dost!" Když jsem to dořekla, tak jsem vzala ze země Baseballovou pálku (dřív jsem chodila na Baseball) a sejmula jsem s ní ze stolu 3 tátovy láhve s pivem, které spadly na zem a rozbily se. Hned potom jsem odešla do svého pokoje.
Asi po hodině jsem se šla osprchovat a když jsem už byla, tak jsem vyšla z koupelny a najednou někdo máme zavolal. Byla to policie. Já jsem znervózněla. Když máma dotelefonovala tak mi oznámila ,,Barb...zítra odpoledne sem zase přijede policie. Budou tě chtít vyslýchat kvůli tomu Benovi"

Další den po škole
Přišla jsem domů a hned potom někdo zazvonil na zvonek. Byla to policie. Sedla jsem si na židli, pozdravila jsem a oni se mě hned začli vyptávat. Rodiče odešli jinam.
Policista: ,,Takže Barbaro...my už jsme se viděli...ve škole jsi nám říkala že tě Ben šikanoval"
Barbara: ,,Ano"
Policista: ,,Ty jsi nás ze třídy zaujala nejvíce a proto jsme za tebou přišli...kdy jsi viděla Bena naposled?"
Barbara: ,,Už ani nevím. Nejspíš jak odcházel ze školy"
Policista: ,,Dobře...a... nechtěla by jsi nám popsat jak moc tě šikanoval? Co jsi o něm věděla?"
Barbara: ,,No...jednou na obědě mi vylil pití do jídla...nebo mi jednou na tělocviku podkopnul nohy a já si rozbila bradu...vidíte, tady mám ještě jizvu kdyby jste mi to nevěřili" řekla jsem a ukázala na jizvu
Policista: ,, Dobře Barbaro my ti věříme...a co o něm teda víš?"
Barbara: ,,No...nic moc...byl to můj spolužák...vím jen že kdysi byl děvkař, střídal holky, ale poslední dobou už ani tak ne"
Policista: ,,V 15ti?...Dobře...a nevíš jestli měl nějaké nepřátele?"
Barbara: ,,To nevím...asi ne"
Policista: ,, Dobře...já myslím že by nám to mohlo stačit...víc se asi nedozvíme"
Řekl a usmál se na mě. Pak už jen dodal ,, Ještě se na něm kontrolují otisky prstů, tak snad něco zjistíme"...V tu chvíli jsem hrozně znervózněla. Pak přišla máma s tátou a začala si s policisty povídat...chvíli jsem je poslouchala za dveřmi a zaslechla jsem že mluvili i o mých prý psychopatických projevech v poslední době...Lehla jsem si na postel a přemýšlela co se bude dít dál...

A co se bude doopravdy dít dál? To se dozvíte v další kapitole