Psychopat

4.kapitola- Zjištění

Je další den ráno. Já jsem jako obvykle vstala, nasnídala se, pak jsem se nachystala a šla jsem do školy. Vše probíhalo jako normální den. Pořád mě ale štvalo to, že mě moje jediná kamarádka zradila a že mě Ben šikanoval. Když byla první přestávka, všimla jsem si, že mě moje jediná bývalá kamarádka pomlouvá mezi ostatníma. Něco si říkaly, podívaly se na mě a začaly se smát. Pak naštěstí zazvonilo. Měli jsme zrovna angličtinu. Ta je nudná ...tak jsem si kreslila. Zazvonilo na přestávku a já jsem měla dokresleno. Celkem se mi to povedlo.  Najednou k mé lavici přišel spolužák. Jmenoval se David. Byl to kamarád od Bena. Vzal mi ten obrázek ze stolu. Byla na něm namalovaná zbraň. Řekla jsem mu ať mi to vrátí, ale on mě neposlechl a řekl ,,Máš to hezké. Hezký kreslíš" udiveně jsem se na něj podívala a řekla jsem ,,Vážně? No... děkuju" divila jsem se. Pak zvedl obrázek nad hlavu a prohlásil před třídou ,,Héj lidi! Bařena si kreslí v angličtině zbraně! Bařena je vrah!" A začal se smát...Já jsem se nenechala vyprovokovat a vlepila mu pořádnou facku...on se na mě blbě podíval. Třída najednou ztichla. Já jsem jen dodala ,,Zůstane ti tam modřina debile" pak už jsem si jen vzala svůj obrázek a odešla ze třídy na záchod.

Po škole
Byla jsem ještě pořád hodně naštvaná.
Čekala jsem před školou a nevěděla jsem co mám dělat. Domů se mi nechtělo. Pak jsem si najednou vzpomněla, že mám ještě v tašce ten nůž. Najednou vedle mě stál David a řekl ,,Hele Barb, potřebuju s tebou mluvit" vzal mě za loket a já šla za ním. Zatáhl mě do stejné uličky, ve které jsem zabila Bena a řekl ,,Promiň že jsem ti dnes nadával ...ale nemusela jsi mi dávat takovou facku" já jsem jen přikývla a on pak ještě řekl ,,A proč sis kreslila zrovna zbraň?'' já jsem mlčela.
Pak jen dodal ,,Chci ti jen říct...Barb...Já tě mám rád..." Nechápavě jsem se na něho podívala. Ale on najednou uviděl za mými zády nůž, zaschlý ještě od Benovy krve. Zděsil se a řekl ,,Co to? Počkat...tys zabila Bena že jo? Celé to do sebe zapadá..." já jsem se vyděsila a ten nůž mu zabodla do břicha. On najednou začal podél stěny padat na zem. Nejdřív jsem byla vyděšená, ale pak jsem se začala psychopaticky smát.

Doma
Když jsem přišla domů, tak se táta díval na zprávy v televizi. Najednou tam byla jedna reportáž a reportérka říkala ,,Dnes asi před hodinou se ve známé temné uličce ve městě našel další mrtvý nezletilý mladík. Jmenoval se David. Byl zavražděn nožem stejně jako předchozí mladík Ben..." Dál už jsem ty zprávy neposlouchala a odešla jsem do pokoje. V tu chvíli jsem začala být hrozně nervózní, ale zároveň jsem se chválila, že umím tak dokonale zabít člověka.

Najednou mě zavolal táta ať přijdu do kuchyně. Přišla jsem a táta držel v ruce můj nůž a celý od krve. Zapomněla jsem si totiž v kuchyni školní batoh. V tu chvíli jim to došlo.

Jak to bude pokračovat? Uvidíte v další kapitole