Stupid bet, crazy game and what then? [Dramione] ✔

1. část

Vysoký, plavovlasý mladík mlčky proplouval davy studentů a hledal v nich jednu určitou osobu. Všichni mu ustupovali z cesty, jak byl zvyklý, všichni se vyděšeně krčili, když je obdařil svým vražedným pohledem, jak byl zvyklý... Ale ani náhodou se necítil normálně. Celý jeho obvyklý život, který mu vyhovoval a nechtěl ho měnit, se zhroutil ve chvíli, kdy se s Blaisem vsadil, že mu každá dívka v Bradavicích dovolí, aby ji políbil.

Proč mu nedošla absurdita takové sázky ještě před tím, než s tím souhlasil? Považoval se za inteligentního člověka, mělo mu to připadat stupidní a neměl si s Blaisem podat ruku! A on si s tím klidně vesele souhlasí jako nějaký vyhecovaný Weasley!

Přimhouřil oči a sevřel dlaně v pěst. Okamžitě, jen co se Blaisova dlaň dotkla jeho, věděl, že to bude těžké. Byl si jistý, že mu jeho nejlepší zákeřný přítel vybere někoho, kdo je pro něj odporný a v lepším případě ho ještě ke všemu nenávidí. Tipoval tak mladou Weaslyovou...

Jenže Blaise překonal všechny jeho odhady a ukázal, že je ještě zákeřnější, než si kdy myslel.

"Zabiju ho," zavrčel podrážděně, když v davu konečně spatřil dívku s nezkrotnou hnědou hřívou, a zamířil k ní.

Ani ve snu by ho nenapadlo, že bude mít za úkol políbit Grangerovou. Už jen z pohledu na ni ho bolely oči a teď ji má políbit! Bude si muset uříznout rty, teda jestli se mu jeho záměr vůbec povede.

Aspoň, že kolem sebe nemá tu svou tlupu, pomyslel si otráveně, když ho do očí nepraštila zářivá barva vlasů několika jejích přátel, ani si nevšimnul mírného pozdvižení, které ji doprovázelo, když s ní byl její černovlasý kamarád.

Tohle si vypiješ, Zabini, informoval v duchu naposled svého kamaráda a o vteřinu později už se zastavil přímo před ní. Respektive za ní.

Už otevřel pusu, že ji osloví celkem obvyklým "hej, Grangerová," nakonec si to ale rozmyslel, zvednul ruku a poklepal jí prsty na rameno.

Trhla sebou a otočila se. Její tvář zkameněla, jakmile spatřila, kdo před ní stojí, a v očích se jí odrazila obezřetnost.

"Nazdar, Grangerová," ušklíbnul se.

Zamračila se a zkoumavě si prohlédla jeho i okolí. Věděl, že ho podezřívá a že nemá ani tušení, co by po ní mohl chtít - davy studentů dál proudily kolem nich a očividně k nim byly, až na pár výjimek, lhostejné. Obyčejné, ničím zvláštní ráno ve Vstupní síni před snídaní - všichni vidí jen velké stoly jídla a ženou se kupředu, aby jim náhodou někdo nevyfouknul poslední kousek dýňového koláče.

"Co chceš, Malfoyi?" zeptala se.

"Bude znít šíleně, když odpovím polibek?"

Čokoládovýma očima se jí mihlo překvapení, vzápětí se ale posměšně ušklíbla. "Zní to," odvětila, "jako by tě někdo pořádně majznul po hlavě a ty jsi zapomněl úplně všechno. Smím se zeptat, kdo měl to potěšení trefit tě něčím tvrdým do palice?"

"Myslím to vážně."

"Jo a já jsem Keira Knightley! To neřeš," dodala potom, když si všimla nechápavého výrazu v jeho tváři.

Povzdychnul si a hodil za hlavu i nějakou její Keiru či koho. "Podívej se, Grangerová," pokračoval šeptem a zarazil ji tak uprostřed znuděného odchodu. "Je to sázka, chápeš? Blaise mě donutil," - dobře, teď tak trochu nemluvil pravdu - "abych souhlasil s tím, že každá dívka mi dovolí, abych ji políbil. A on vybral tebe."

Zatvářila se překvapeně. "Mudlovské šmejdky můžou být taky dívky?" zeptala se ohromeně.

"Grangerová, já tě prosím!"

Tentokrát překvapení, které se jí mihlo tváří, nebylo hrané. Pak se ale zašklebila a pohrdavě si odfrkla. "Jsou to tvoje sračky, Malfoyi, dostal ses do nich sám, tak se z nich zase vyhrab!"

Otočila se a rázným krokem vykročila směrem k otevřeným dveřím do Velké síně, naprosto ignorujíc Malfoye a všechno, čím se ji pokusil přemluvit. Zarazila ji však jedna jediná věta.

"Udělám, co budeš chtít!"

Okamžitě zastavila a po chvíli se prudce otočila. Malfoy už ji téměř stihnul dojít - stál teď jen kousek od ní a tvářil se... nejistě.

"Pokud to bude v mých silách," dodal rychle. "A pokud po mně nebudeš chtít, abych běhal nahý po chodbách a podobné zvrhlosti. Nic, co mě zesměšní nebo zapříčiní vyloučení ze školy."

"Jinak opravdu všechno?"

Nelíbilo se mu, s jakým zadumaným výrazem ve tváři se o tom ujišťovala. Ale zbývalo mu něco jiného, než odevzdaně přikývnout, pokud nechtěl, aby mu Blaise vymyslel nějaký šílený "trest" za prohru?

"Všechno," přisvědčil.

Chvíli mlčky stála a zírala na něj. A jen co se na její tváři objevil záludný úsměv, věděl, že neměl souhlasit a raději jít za Blaisem s nepořízenou. Ale už bylo pozdě - nebelvírská prefektka bez obalu pustila svou tašku na zem, přešla až k němu, natáhla se a políbila ho. Jako by to nic nebylo, ačkoli ohromené šumění hlasů kolem, když Dracovi obmotala ruce kolem krku a přitiskla se k němu, naprosto bez potíží prohlubujíc intenzitu polibku, říkalo něco jiného.

Všichni obyvatelé Bradavic byli překvapeni vůbec tím, co Hermiona udělala. Draca Malfoye ohromilo, jak to udělala. Takový polibek patřil do vášnivé předehry. Takový polibek dokázal rozházet i jeho. A takový polibek si dřív vůbec nedokázal spojit s Hermionou Grangerovou. S tou Grangerovou, která se vždycky chovala přesně podle pravidel a tvářila se jako největší puritánka. Přesně s tou Grangerovou, která budila dojem, že se za své tělo stydí, jak se pořád schovávala do dlouhých hábitů.

Nějak pro něj bylo složité spojit si tamtu Grangerovou s dívkou, která si s ním teď nadšeně vyměňovala intenzivní polibky přímo uprostřed Vstupní síně mezi stovkami studentů a která se na něj tiskla tak těsně, až cítil, že rozhodně nepatří mezi lidi, kteří by se za své tělo měli stydět. Ne, ani náhodou.

Stál se skloněnou hlavou, líbal se s Hermionou Grangerovou a jeho ruce si naprosto bezděčně pohrávaly s lemem její košile. Měl pocit, že to bylo nekonečné. Prsty jeho pravé ruky si zatím uvědomily, že dotýkat se jí přes látku nestačí, a během chvíle už jí pod halenkou kroužily po její hebké kůži.

Nejšílenější ze všeho ale bylo (aspoň jemu to tak připadalo), že se mu to líbilo a odtrhl se od ní jen neochotně.

"Tak fajn, co za to chceš?" zeptal se šeptem. Neuvědomil si, že se nosem stále dotýká jejího, že stojí v její bezprostřední blízkosti a dokonce ani to, že jeho ruce, spočívající na jejím překvapivě úzkém pasu, stále přijímají teplo z její horoucí kůže.

Jenom se šibalsky usmála a ještě jednou se natáhla, aby spojila jejich rty v krátkém, něžném polibku.