Rozdělená

12. Dluh

Jeli jsme na místo srazu, nikdo nevěděl jak to skončí. Neměla jsem ponětí ani jak ti chlápci vypadají. Byla to pro mě jako noční můra. Teď jsem seděla vedle Krise já a Connor s Jess seděli vzadu. Koukala jsem z okýnka a přesto jsem nevnímala okolí. Všichni seděli tiše jako kdyby Kris jel někam sám. Byla už tma a lampy na svítili na cestu. Strach byl teď nejhlavnější pocit který mezi námi byl. Nikdy jsem se tolik nebála jako teď, ani jeden z nás nevěděl jak to bude probíhat. Kdo ví jestli dostaneme Nicka zpět a nepřijde přitom nikdo o život.

Kris zastavil pár metrů od toho parkoviště kde měl být sraz. Kris vypnul motor a otočil se tak aby viděl na všechny. Díval se zvláštně a předstíral že je v klidu a nemá strach, důvod proč to dělal vůbec netuším, ale Jess to dodalo sebevědomí.

Kris:,,Půjdem na to, už máme jenom pár minut a nám třem to bude trvat dýl, než se dostaneme na svá místa. Vemte co máte mít a jdeme na to."

Řekl Kris a my tak všichni udělali. Vylezla jsem z auta a šla jsem ke vstupní bráně která byla s pletiva a z látky aby nešlo přes plot vidět. Ještě jednou jsem se otočila na všechny k autu a pak se otočila zpátky, přišla jsem k bráně blíže a začala jí pomalu otvírat, stačilo jen málo pootevřít a proklouzla jsem na velkou plochu parkoviště. Bylo veliké jako obchoďák ještě se svým parkoviště, dokonale by se tady zkoušel výkon auta. Ve tmě jsem v dálce zahlédla jenom obrysy postav, bylo jich tam dost na to že já jsem byla sama.

Měla jsem hodně špatný pocit, ale věděla jsem že na mě ti tři dohlíží. Tak jsem vyšla směrem k nim a tvářila jsem se důležitě, musela jsem cítit svou silnou stránku a dokázat jim že se jich nebojím. ,,Možná mě chtějí kvůli závodům, abych jim něco vyhrála a proto vyhrožují tak abych neodmítla" pomyslela jsem si v hlavě když jsem pomalu šla k nim.

Už jsem stála naproti nim. Napočítala jsem jich šest, šest chlápků proti mě a proti mým přátelům o kterých nevěděli. Stála jsem pevně na zemi a ukázala svůj nebojácný postoj a že jsi jdu pro svého kamaráda. Už jsem jim pomalu viděla do tváří ale jen zřídka. Byla až moc velká tma, nemohla jsem určit věk ani u jednoho z těch chlápků. Zajímalo mě jak nás vidí Kris a Connor, kteří měli u sebe zbraň, byla jim teď určitě k ničemu.

Šéf spolku:,,Ahoj děvčátko!"
Pozdravil mě a v hlasu mu šel poznat úsměv a jak se náramně baví z téhle situace.

Šéf:,,Doufám že jsem tě nevyrušil v nějaké akci má milá."

Izabela:,,Ne! Co jste zač?! A kde je Nick?!"
Pokřikla jsem na chlápka, který se mi hnusil i hlasem. Musela jsem tvrdá abych mu prokázala že nemám strach.

Šéf:,,Já se tě budu ptát na otázky! A budeš dělat to co ti řeknu! Nepřišel jsem si s tebou povídat jak nějaká tvoje kamarádka!"

Izabela:,,Vrať mi mého kamaráda a hned! Nepřišla jsem sem, se domlouvat z nějakým barbarem, který si myslí že má právo mi rozkazovat co mám dělat!"

Šéf:,,A dost! Přiveď te je!"

Nechápala jsem co tím myslel ,,je" ale děsila jsem se toho. Stála jsem pořád na svém místě a čekala co se bude dít.
Povzdálí jsem si všimla že jdou nějaký chlápci a drží osoby, jeden z nich musel být Nick. Můj strach měl však účel, držel Nicka v zajetí ale i Jess, Krise a Connora. Všichni měli pytle na hlavách a svázané ruce. Snažili jsem jim vykroutit ale marně. Když přišli k nám blíže a já měla všechny čtyři naproti sobě a klečeli na kolenou, tak se pět aut prudce rozvítila na nás. Na chvíli mě to oslepilo, po chvilce jsem každého rozeznala.

Šéf spolku byl vysoký a elegantní. Věkově mu mohlo bejt okolo čtyřiceti. Měl na sobě slušný oblek za pěkný peníze. Pár zlatých prstýnků na prstech. Vlasy měl učesané do zádu a byli hnědočerné, oči měl taktéž tmavé. Nos měl rovný a pod ním byli úzké ústa, která se na mě ďábelsky usmívala.
Dalšího koho jsem zpozorovala z jeho můžu byl jeden mladík, řekla bych že mu je okolo osmnácti. Nechápala jsem jak sním může být. Byl blonďatý a oči měl světlé ale na barvu jsem jasně neviděla. Byl ramenatý ale štíhlí. Chlapec stál po levici svého šéfa, jako jeho pejsek.

Šéf:,,Tak! Má milá Izabelko, tvá sestra měla přítele, který patřil k nám. Byl to správný chlapík, ale díky němu a tvé sestře má u mě dluh. Ten hoch mě zradil, a ukradl mi tři drahé auta. Za zradu se u nás platí životem. Bohužel přítele tvé sestry někdo zabil dřív než jsem to stačil udělat já. Tvou sestru jsem nikdy nenašel, a tak dluh upadá na tebe má milá. Buď mi zaplatíš životem a nebo pro mě budeš pracovat."

Usmál se a rukama ukázal na mé přátelé. Znovu se usmál a dával mi na výběr, nechtěla jsem pro něho pracovat ale nemohla jsem nechat své přátelé tomuto grázlovi.

Izabela:,,A co můj život?!"

Šéf:,,Hezká nabídka ale tebe je škoda. Hodíš se mi a proto bych byl radši abys pro mě dělala. Možná mi nedáváš na vybranou, chlápci!"

Izabela:,,Ne! Počkat! Nech je být! A já se ti podřídím. Půjdu s tebou a budu pro tebe pracovat."

Šéf:,,Tak se mi to líbí! Hoši vemte naší Izabelku a tyhle tu nechte, aby Izabelka neřekla že nejsem milosrdný."

Začal se nahlas smát, blonďatýmu chlapcovi něco řekl a ten šel ke Krisovi, sundal mu z hlavy pytel a dál před ním nůž aby se dostali z provazu. Mě mezitím odchytli dva silní muži, kteří mě vedli do auta. Myslela jsem že jim vyklouznu a uteču, to se však nepovedlo. Měla jsem u sebe nůž, který mi dal Kris. Má jediná záchrana jaká mi mohla pomoc, musela jsem však rychle vymyslet plán.

Už jsme nějaký čas jeli autem a já seděla vzpoutaná mezi dvouma muži. Můj plán jsem zorganizovat nemohla, kdybych utekla, tak ten šmejd by zabil mé přátele. To jsem dopustit nemohla a musím se podřídit tomu parchantovi. Musí teď ošetřit Nicka a od mé sestry získat pár informací o tomhle spolku. Náhle ke mně promluvil řidič, jeden z jeho chlápků. Všichni mi lezli na nervy.

Řidič:,,Radši pánovi nevzdoruj. Dokáže být opravdu moc krutý a je mu jedno jestli si chlap nebo žena."

Izabela:,,Co jste zač?!"

Řidič:,,Mafiáni holčičko."

Pousmál se do zpětného zrcátka a pak vrátil svůj pohled zpátky a soustředil se na cestu. *Proč mi Connor neřekl že je to mafie? Copak to nevěděl? Jestli v tom má doopravdy prsty, tak ho zabiju!*

Doufám že se líbilo a bylo to trochu zajímavé, akční scény nejsou moje parketa tak se vám omlouvám a opět za gramatiku :D užívejte :)