Never Give Up (Malec Cz) ✔

Poprvé

"Myslím, že pro dnešek už by to stačilo." Zasmál se Magnus, když jsem spadl do trávy.Bolelo mě celé tělo. Trénovali jsme i přes oběd a na to můj žaludek reagoval po svém. 

"Nezajdeme někam na večeři. Oběd jsme nestihli tak by jsme mohli někam zajít?" zeptal jsem se stále ležící na zemi.

"Hmmm. To zní dobře. Uděláme si pěkný večer co říkáš?"

"Fajn. Jen mi dej ještě chvilku."

"Tak dobře."

Jsem strašně unavený, ale těším se na náš první společný večer. Trochu se bojím, že nás uvidí někdo z Institutu, tak doufám, že vše půjde podle plánu. 

"No tak, už vstávej." Magnus ke mně natáhl ruku a já jsem ji s radostí přijal. Rychle jsem se vyhoupl na nohy a spolu s Magnusem jsme se přemístili do bytu. Nevím co si na sebe vzít. Magnus bude určitě vypadat kouzelně, tak ho nesmím zklamat. Nakonec jsem si dal černé džíny, vínovou košili a na ni černou koženou bundu. Upravil jsem si mé, po celodenním dni roztřepené vlasy, naposledy jsem se podíval do zrcadla a šel jsem čekat na Magnuse. 

Nemusel jsem ani moc dlouho čekat. Za chvíli se otevřeli dveře od ložnice a z nich vyšel Magnus. Opravdu vypadal kouzelně. Shodli jsme se na stejných košilích. Nad tím jsem se musel zasmát. A to Magnuse asi trošku vykolejilo. 

"Je něco špatně? Mám špatně udělané vlasy nebo něco?"

"Nene jsi nádherný. Moc ti to sluší." Přišel jsem k němu a dlouze ho políbil, aby nabral jistoty, že je vše v pořádku.

"Tak můžeme vyrazit?"

"Ano. A kam nás chceš vzít?" 

"Nech se překvapit."

To se řekne lehce Nech se překvapit, ale ono to tak lehké není. Jsem strašně nedočkavý. Netuším kam mě chce vzít. Magnus luskl prsty a před námi se objevil portál. Vstoupili jsme do něj a objevili se na nějakém místě. Než jsem se však mohl rozhlédnou, na očích mi přistál černý sametový šátek. 

"Magnusi. Co to děláš?"

"Chci aby jsi měl překvapení." Dal mi malinkatou pusu a už mě vedl za ruku. Měl jsem nepříjemný pocit, že do něčeho brzy narazím, ale uklidňovala mě přítomnost Magnuse. Za chvíli jsem cítil jak mi Magnus rozdělává šátek. Když mi ho sundal nevěřil jsem svým očím. Byli jsme na molu a hned vedle nás se nacházelo jezero a vedle něj růžové rozkvetlé stromy. Lodě se pohupovali na lehce rozvířené vodě, ve které se odrážela všechna krása okolo nás. Připadal jsem si jako v pohádce. U mola byl moderní dům, který nebil moc velký, ale už zvenku vypadl velmi moderně. Vše působilo kouzelně. 

Ze snění mě vytrhl Magnusův hlas. "Pojď se posadit." Otočil jsem se a málem mi spadla brada. Magnus měl nachystaný stůl pro dva a na něm měl připravené nějaké jídlo. Nechyběli tam ani skleničky z vínem. 

"Je to tu nádherné. Jak si to....."

"Na povídání budeme mít spoustu času. Teď se pojďme najíst. Připravil jsem krevety. Snad ti bude chutnat."

"Děkuji. Dobrou chuť." Bylo to báječné a to červené víno se k tomu krásně hodilo. Po jídle mě Magnus vyzval k tanci a já jsem pozvání rád přijal. 

"Moc ti děkuju za dnešní večer, je to opravdu krásné. Nikdo nikdy nic takového pro mě neudělal..."

"Aleku, já to dělám rád. Nemusíš mi pořád děkovat."

"Musím. Ty jsi jediný člověk, který mě má po dlouhé době rád a dělá pro mě takové věci. Nikdy ti to nebudu moci vrátit."

"Vracíš mi to už tím, že jsi se mnou a že tě mohu dělat šťastným. Za tak krátkou dobu si nikdo nedovedl mé srdce přivlastnit, ale ty ano. A to něco znamená."

Magnus se ke mě naklonil a vtiskl mi jeden polibek. Nemohl jsem odolat a rukou jsem si ho přitáhl více k sobě a tím polibek prohloubil. Magnus mi přejel jazykem po horním rtu a tím se dožadoval svolení do mých úst. Pootevřel jsem lehce ústa a Magnus toho ihned využil. Proklouzl mi svým jazykem do mých úst a tím začal naši válku. Moc jsem ze začátku nevěděl co dělat, ale za chvíli jsem se zapojil. Nakonec naši válku vyhrál Magnus, který postupně polibky směřoval na můj krk. 

Jednou rukou mi zajel pod košili a svými polibky mi opečovával krk. Z mých úst se vydral jeden vzdych. Cítil jsem jak se Magnus do polibků usmál. Své ruce jsem přemístil na Magnusovi záda a také jsem mu zajel pod košili. Čaroděj se mi přisál na kůži pod levým uchem. Zítra tam budu mít dost viditelné znaménko. Po té znaménko olízl a já jsem musel znovu zavzdychat. 

"Co takhle jít dovnitř Alexandře. Hmm?"

Jen jsem přikývl a rychle jsme vběhli do domu. Magnus mě zavedl do menší ložnice a ihned mě povalil na postel. Lehl si svým tělem na to mé a začal mě vášnivě líbat. Vůbec jsem se nebránil, ba naopak, chtěl jsem ještě víc. Přetáhl jsem Magnusovi košili přes hlavu a po té jsem se zastavil pohledem na Magnusově vypracovaném břichu. Magnus mi vzal ruku a dal mi ji na jeho hruď.

"Nemusíš se bát. Můžeš se mě dotýkat." šeptl mi sladce do ucha a já jsem si přivlastnil jeho rty. 

Začal jsem se zbavovat své košile, ale od malička jsem byl nešikovný na takové věci a tak mi to nějak nešlo. Magnus si toho naštěstí všiml a pomohl mi s tím. Ihned se vrhl na můj krk. Vždy se na chvíli přisál na můj krk a po té místa olízl. Polibky začal směřovat více dolů až se dostal k mým  bradavkám. Jakmile jednu vzal do úst, hlasitě jsem zavzdychal. Druhou začal jemně mnout v prstech. Bylo to strašně příjemné. Prohýbal jsem se slastí v zádech a začal jsem mít trochu menší problém. 

Magnus si toho musel všimnou a svým rozkrokem se otřel o ten můj. Cítil jsem, že má také už dost velký problém. Mokrou cestičkou se dostal až k mému lemu kalhot. Podíval se mi do očí a po té se vrátil zpět k mým ústům. Dlouze mě políbil a rukama mi začal rozepínat opasek u kalhot. Vrátil se k mým rtům a do polibku zašeptal.  "Nemusíš se bát. Budu něžný. Nikdy bych ti neublížil." Dal mi poslední polibek a znovu se dostal k mým kalhotám. Jedním pohybem a pomocí drobného kouzla mi je sundal a hodil někam do místnosti. Podíval se mi znovu do očí a já mírně přikývl na schválení. 

Rukou mi přejel po mé chloubě která byla ještě zakrytá tenkou látkou. Jakmile se jí však dotkl, vzdychl jsem. Po té ji políbil a pomalinku mi začal stahovat poslední látku na mém těle. Když už jsem měl dole i poslední část, která zakrývala mé tělo, cítil jsem jak začínám rudnout.

"Nemusíš se za nic stydět. Jsi nádherný." řekl mi a já nabral ještě sytější barvu. Začal mi obdarovávat mé břicho polibky a ty pak nasměřoval na můj podbřišek. Rukou mi začal dráždit mou chloubu a já se v zádech začínal prohýbat. Po té však nahradil ruku svými ústy a já jsem se propnul jako luk. 

"Oh.... Mag... Magnusi." Zavzdychal jsem jeho jméno a zaryl jsem prsty do povlečení postele. 

Tak tady to ukončím a pokračovat budeme příště. Doufám, že se díl líbí a těšte se na další. Moc děkuji za 600 přečtení, strašně rychle to roste a já jsem moc ráda že vás příběh baví.

Vaše Misty♥